(15.50 hodin)
(pokračuje Neubauer)
Jde totiž nejen o kompenzaci stále se zvyšujících nákladů a spoluúčasti na zdravotní péči, ale v případech, že se v časové ose prokáže vážnost onemocnění, umožnit při déletrvající pracovní neschopnosti těmto nemocným nejen přežít na hranici bídy, ale umožnit jim slušný život po dobu trvání nemoci. Přitom vybilancování zvýšení ročních nákladů ve výdajích nemocenského pojištění o 2,4 mld. korun, které by návrat k rozdílným sazbám pro výši nemocenského přinesl, je hodně teoretickým výpočtem, který se může i pozitivně měnit - dopad se může snížit z řady důvodů, ekonomické důvody nevyjímaje.
Další připomínka je ke změně v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení. Stále je pod veřejnou kritikou skutečnost, že podniky dosud fungující jako významní zaměstnavatelé jsou zatěžovány nejrůznějšími druhy odvodů a daní. Významným odvodem je též odvod pojistného na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele, který je navrhován ve výši 25 %, ačkoli podle právního stavu platného před přijetím zákona č. 347/2010 Sb. se mělo pojistné u zaměstnavatelů snížit na 24,1 %. Navrhuji, aby toto snížení pojistného na sociální zabezpečení bylo promítnuto do projednávaného zákona v této výši, tedy 24,1 %, což poněkud zlepší obtížnou situaci zaměstnavatelů, zejména existující při úhradě výplaty náhrady mzdy zaměstnancům z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, a to právě i pro dobu prvních tří týdnů, která je z hlediska objemu výplaty náhrad nejvýznamnější. Tento návrh, je-li bilance výnosů a nákladů předložená předkladatelem zákona správná, umožní zaměstnavatelům bezpečnější krytí nákladů na náhradu mzdy v případě zvýšené pracovní neschopnosti oproti průměru v případě výskytu epidemie apod.
Poslední připomínka, tu mám ke změně zákona o státní sociální podpoře. Pomineme-li poměrně tvrdé opatření, kterým je snížení celkové vyplacené částky u čtyřleté varianty rodičovského příspěvku změnou termínu provedení volby, které sleduje podporu návratu rodičů do zaměstnání - a věru rozhodně to není opatření, které směřuje k podpoře rodičovství - pak nejzávažnějším krokem směřujícím k již tak špatnému demografickému vývoji v České republice je návrh na omezení nároku na porodné jen na prvorodičky s nízkým příjmem v rodině. To je také důvodem, proč si myslím, že je nutné zrušení omezení nároku na porodné a návrat do původního stavu s nárokem na porodné v souvislosti s narozením každého živého dítěte.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní bych požádal poslance Václava Klučku, připraví se Jan Chvojka.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Někteří kolegové tady ve sněmovně se ptali, jestli to nebudu mít velmi široké, to téma. Já se opravdu budu držet toho, co říkala poslankyně Lenka Kohoutová, že bychom měli mluvit o věcech, kterým rozumíme. A já si myslím, že rozumím tomu, co je záležitostí dobrovolných hasičů.
Dámy a pánové, ani nevíte, kolik úsilí a času jsme věnovali objasňování podstaty nároků, tedy nároků na 100 % denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání pracovní neschopnosti právě u těchto členů dobrovolných jednotek, kteří vyjíždějí z veřejného zájmu k mimořádným událostem, k zásahům, k živelním pohromám, k výbuchům, rozsáhlým požárům. Prostě tam, kde ostatní utíkají, oni jedou, aby ochraňovali životy a ochraňovali majetek. Toto je veřejný zájem. Podotýkám, že tito členové jsou určeni rozhodnutím starosty, případně primátora statutárního města jako členové jednotky tohoto města ze zákona, tudíž jsou odpovědni za svoji práci tomuto městu a jsou odpovědni těm, kteří je do této činnosti povolali. Tito členové vykonávají tuto práci v době osobního volna. Těžko je někdo ze zaměstnání uvolní na to, aby jeli k zásahu. Přijdou domů, třebas v podvečerních hodinách je zvedne siréna a jedou k zásahové činnosti.
Dámy a pánové, je to riziková práce. Kolega Chlad by mi mohl potvrdit, že vůbec celý systém integrované záchrany je skutečně rizikovou oblastí, kde pracují profesionálové a dobrovolníci. Horská služba - taky vyjíždí k zásahům přesně v okamžiku, kdy je ohrožen lidský život. A je třeba tohoto člověka zachránit. Pokud možno živého. Pokud možno živého a dovézt ho do nemocničního zařízení. Kdo jiný by tam šel než členové Horské služby?
Toto jsou činnosti, které přinášejí obrovská rizika, a my je odměníme tím, že když ten člen zásahové jednotky bude mít způsoben vážný úraz, protože nemůžeme všechno prostě vyřešit vždycky tak, že k tomu úrazu třebas nemůže dojít - dojde k němu. Má vážný úraz, bude převezen do nemocnice na operaci a je to jako u každého běžného případu. První tři dny zdarma, další to bude 60 % stejného vyměřovacího základu.
Dámy a pánové, příslušníci u Hasičského záchranného sboru, a já musím říci, že příslušníci u všech bezpečnostních složek, mají v pracovních úrazech 100 %! U zásahu, když jim je způsoben úraz něčím, jsou nemocní, budou ležet ve špitále, mají 100 %, mají další nároky na to, aby byli odškodněni, mají bolestné, mají všechno. Tito dobrovolní členové nedostávají nic! Podle tohoto zákona.
Promiňte mi, chtěl bych položit otázku, jestli někdo vůbec sledoval tento proces, jestli ví, kolik takovýchto případů po dobu krátké platnosti tohoto zákona bylo. Já jsem to v důvodové zprávě nenašel. Já jsem dokonce nenašel v důvodové zprávě ani slůvka o tom, proč se to škrtlo! Proč se to z § 29 škrtlo. Proč to tam není. Bez náhrady. Je to prostě odůvodněno jenom tím, že celý tento paragraf, tak jak byl rozčleněn do jednotlivých limitů, že celý tento paragraf přinese roční náklady ve výdajích ušetřených ve výši 2,4 mld. korun.
Ale já to nemám rozděleno do těch jednotlivých kategorií, abych řekl: Ano, ti dobrovolní hasiči, to bylo 300 tisíc, třebas. Já to prostě nevím. Oni sami to v době, kdy dostali snížené dotace na činnost v letošním roce, prostě neutáhnou ze svého rozpočtu. O 50 % ministr John jim snížil dotace! Tak nemůžou těm dobrovolným hasičům a jejich jednotkám, prosím pěkně, zhruba 18 tisíc, nemůžou těm dobrovolným hasičům v daném okamžiku udělat zvýšené pojištění nebo něčím jim prostě trošinku přispět z této dobrovolné činnosti.
Velmi se omlouvám. Já to prostě považuji za velký faul. Kdo jiný než tito lidé by v rámci integrovaného záchranného systému ve spoluúčasti s profesionálními jednotkami měli zasahovat? A kdo jiný tam zasahuje? Právě tito lidé! Se stejným rizikem, se stejným nasazením, které tam provádějí profesionálové. Ale s rozlišným zajištěním této zásahové činnosti.
Prosím, abychom na tento problém skutečně zkusili myslet. Abychom nečekali na to, že někdo přijde s nějakou iniciativou nového návrhu. Pojďme si o tom opravdu velmi vážně podiskutovat a najděme společné řešení, jak z toho ven.
Děkuji vám. (Potlesk poslanců ČSSD.) ***