(14.40 hodin)
(pokračuje Opálka)
Vyloučení možnosti souběhu pobírání podpory v nezaměstnanosti a výkonu nekolidujícího zaměstnání, což prosadil pan premiér tehdy jako ministr práce a sociálních věcí, se jeví jako opodstatněné. Problém však je v tom, že podporu nekolidujícího zaměstnání chce vláda v budoucnosti zvýšit, ale z této práce se neodvádí pojistné. Vyloučení souběhu bych podpořil, ale jsem přesvědčen, že spravedlivé by bylo zároveň zatížit i tuto činnost stejnými odvody jako v případě mezd a platů na základě řádné pracovní smlouvy.
Jsem dále přesvědčen, že zachování snížení procentní sazby podpory v nezaměstnanosti v případě uchazečů, kteří předchozí zaměstnání bez vážného důvodu - což je problém výkladu - ukončili sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, na 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nemá opodstatnění. Státní politika zaměstnanosti a odvody z příjmů na tuto oblast přece nedává nikomu právo selektovat. Buďto platí kritéria pro všechny zaměstnance stejná, anebo tu nejde o rovné příležitosti, rovné nároky.
Zachování podmínek poskytování podpory v nezaměstnanosti v tom smyslu, že se podpora poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného nebo odchodného, které přísluší uchazeči o zaměstnání, je dle mého přesvědčení v rozporu s posláním těchto bonifikací. Navíc, jak ukazují příklady z tohoto období, některý bývalý zaměstnavatel nakonec třeba z důvodu insolvence neplní svůj závazek a nárok nevyplácí. Ale vzhledem k tomu, že nárok občanů vznikl, nedostává tento nezaměstnaný ani odstupné, ale ani podporu v nezaměstnanosti. A to je skandální! To přece opravdu nelze, ale opravdu, podpořit.
Uplatňování výplat překlenovacího příspěvku, který může být na základě dohody s Úřadem práce poskytnut osobě samostatně výdělečně činné, pokud přestane být uchazečem o zaměstnání, je sice zajímavý produkt, jenže je především skrytou náplastí nezaměstnanému za přestup často do tzv. švarcsystému. A vyhánění zaměstnanců uměle do kvazipodnikání není programem Komunistické strany Čech a Moravy.
Ke změnám v zákoně o sociálních službách. Navrhuje se zachovat příspěvek na péči ve stupni prvním, tzv. lehká závislost, u osob starších 18 let ve výši 800 Kč měsíčně namísto 2 000 Kč. Jsem přesvědčen, že toto plošné řešení není spravedlivé a mělo by se spíše dojít k další diferenciaci uvnitř nároku prvního stupně, jak to požadovala Národní rada osob se zdravotním postižením. Rovněž se mi nepozdává omezení pravomoci sociálních pracovníků při sociálním šetření.
Změny v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Při zachování legislativních reakcí na prodloužení doby poskytování náhrady mzdy při pracovní neschopnosti či karanténě jde o právo kontroly, s čímž nemám problém. Jen platí to, co jsem již zmínil na začátku projednávání zákona o nemocenském pojištění, to znamená před polední přestávkou. A zachování povinnosti orgánu sociálního zabezpečení, který posuzuje zdravotní stav účastníka řízení, zasílat správnímu orgánu, který vede řízení, komplexní posudek včetně údajů o zdravotním stavu vychází z judikatury Nejvyššího správního soud a je také v pořádku.
Ke změnám v zákoně o důchodovém pojištění. Zachovat vazbu účasti osoby samostatně výdělečně činné na důchodovém pojištění s účastí na nemocenském pojištění rovněž podporuji, neboť jde o ochranný prvek a volnější systém byl zneužíván.
A chýlíme se ke konci mého prvního vystoupení.
Tolik krátce mé vyjádření nejen za sebe, ale i za poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy k některým legislativním změnám.
Návrh zákona zachovává právní stav, který je v současné době, tj. v roce 2011, účinný. Neřeší však mimo jiné zvýšení hranice nebo udržení vyšší hranice, či dokonce odstranění jakékoliv hranice u stropu na odvody do pojistných systémů a tímto návrh snižuje příjmy do státního rozpočtu ve prospěch těch vícepříjmových.
V převážné míře, jak jsem doložil, dle mého mínění jde o trvalé regresivní změny v sociální oblasti, které postihují právě ty, kterým by stát měl pomáhat. KSČM není stranou, která podporuje flákače a ty, kteří zneužívají sociální dávky. Požadujeme pro lidi práci a solidní mzdu, ne tedy státní a občanskou charitu, avšak nemůžeme nečinně přihlížet, jak se postupně za pravicových vlád dostává na jedné straně čím dál tím více občanů do neřešitelných ekonomických problémů a na druhé straně je zde otevřená podpora majetné části společnosti. Nůžky se čím dál tím více rozevírají.
Proto dávám návrh na zamítnutí tohoto vládního návrhu zákona registrovaného jako sněmovní tisk 315 v prvním čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Dalším přihlášeným do rozpravy je Stanislav Grospič, připraví se Marta Semelová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi rovněž pár slov k předloženému tisku 315, který dnes projednáváme.
Máme před sebou návrh zákona, který byl předložen Poslanecké sněmovně vládou na základě nálezu Ústavního soudu, který byl vyhlášen dne 14. března letošního roku. Ústavní soud tímto nálezem zrušil s uplynutím dne 31. prosince 2011 zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s tzv. úspornými opatřeními Ministerstva práce a sociálních věcí. Ústavní soud svůj nález postavil na tzv. procedurálních pochybeních při přijímání tohoto zákona, jinak vyjádřeno, na zneužití stavu legislativní nouze, které se zde odehrálo minulý rok na podzim. Vláda jej použila při schvalování restriktivních sociálních opatření, na základě kterých podmínila sestavení a schválení státního rozpočtu na letošní rok.
Není tajemstvím, že předložený návrh zákona byl výrazně sociálně restriktivní a jednostranně zohledňoval úspory státu především v oblasti sociálních výdajů, mandatorních výdajů a nezohledňoval sociální situaci v České republice a její dopady na občany.
V důvodové zprávě se říká, že podle tohoto nálezu Ústavního soudu, nebude-li do okamžiku nabytí účinnosti deregulačního výroku tohoto nálezu přijata nová úprava, obživne dnem 1. ledna 2012 úprava obsažená v právním řádu před dnem účinnosti zákona č. 347/2010 Sb., který byl nálezem Ústavního soudu zrušen.***