(12.10 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Že ty peníze se neutrácejí? Tak 135 milionů na nějakých účtech v Rakousku! 70 milionů má nějaká lesnická firma! Co má lesnická firma společného s předsednictvím České republiky? 70 milionů lesnická firma! Alexandr Vondra mi na to neodpoví, protože tu schůzi neschválíte. Takovéto absurdní věci - a nikdo na ně neodpoví? Takhle si to představujete? Tak to zabijte! Máte to ve svých rukách, ale věrohodnost vaší vlády půjde samozřejmě dolů! (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Po vzájemné dohodě nyní uděluji slovo s přednostním právem ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi. Prosím. (V sále postávají hloučky debatujících poslanců zleva i zprava.)
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Paní předsedající, dámy a pánové, jen velmi stručně. Koaliční devítka včera po diskusi o nezbytné reformě zdravotnictví v poměrně dlouhé a bolavé diskusi řešila tento problém včetně společného koaličního postupu, protože jaký jiný postup než společný by měl mít smysl, společný koaliční postup při této mimořádné schůzi.
Nalezli jsme východisko, kde jsme jako nejvyšší hodnotu dali společný koaliční projekt, společné vládní proreformní prohlášení, kde těmi hlavními zárukami byla serióznost a dospělost našeho koaličního partnera, že všechno to, co tam padlo, bude nějakým způsobem akceptováno, že dojde k sebereflexi, že zazní slova pokání, že zazní slova pokory, že zazní slova omluvy, že ODS jako nepochybně dospělý koaliční partner je schopen řešit tuto záležitost sám mimo koalici.
Já bych se všem těm, kteří mají úplně jinou představu o výrazu slova pokání, pokora a omluva ve srovnání s tou sebestřednou arogancí, která tady zazněla ve vystoupení pana ministra Vondry, chtěl za tu včerejší dohodu omluvit. (Potlesk zleva.) Nicméně nám to nemůže zabránit v tom, abychom si byli vědomi hlavních koaličních hodnot, které máme, abychom řekli z tohoto místa, že koalice a její vládní proreformní program, že stabilizace veřejných financí a vláda práva má tu přednost, má tu prioritu.
A já si dovolím jenom teď ten jeden jediný apel alespoň na dva, kteří nevystoupili a byli přítomni včerejší diskusi z řad ODS, na pana premiéra i na pana předsedu poslaneckého klubu: Prosím vás, udělejte si pořádek sami. My na vás tlačit nechceme a chceme s vámi dělat společný koaliční program. Ale musíme si alespoň elementárně věřit v tom, co jsme si řekli včera večer! Děkuji. (Potlesk zprava.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Má slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Paní předsedkyně, paní a pánové, děkuji za slovo. Když už jsme tady plni pokání a omluv, rád bych se omluvil té veřejnosti, která přemýšlí nad tím, z čeho zítra zaplatí nájem, nebo té veřejnosti, která od nás čeká, že se zde budeme zabývat problémy občanů, problémy měst a obcí, například rozpočtovým určením daní, ale také problematikou životního prostředí, prostě tím, proč nás všechny, jak pravici, tak levici, jak koalici, tak opozici, do této Poslanecké sněmovny zvolila. (V sále je hluk a neklid.)
Této veřejnosti se omlouvám a prosím, aby moji omluvu, která je jaksi zprostředkovaná, také přijala.
Chci říci, že když jsem viděl minulý pátek onen zásah Vojenské policie v České televizi, tak jsem si prvně myslel, že se natáčí třetí díl oblíbeného filmu Byl jednou jeden polda, a hledal jsem, za kterou z těch masek je skrytý major Majsner, ale bohužel ta věc se ukázala jako daleko vážnější. Nešlo o natáčení nového filmu, nešlo dokonce ani o policejní zásah proti varně pervitinu nebo pěstírně marihuany. Šlo o policejní zásah, nebo vojenskopolicejní zásah proti nezávislé veřejnoprávní instituci placené z koncesionářských poplatků a podléhající i jiným zákonům, než na základě kterých tam ona Vojenská policie byla vyslána. O těch tady byla řeč. A já bych nerad teď mluvil o tom, co bylo tou věcnou podstatnou zásahu, co tam hledali, proč to tam ti policisté hledali, ale rád bych se zmínil o tom, jakým způsobem byl zásah proveden a co z toho vyvodila Komunistická strana Čech a Moravy, respektive její poslanecký klub.
Když mně kolegové a kolegyně zprava dají prostor, abych nemusel být obviňován, že na vás křičím, tak bych rád poznamenal, že i my vidíme zásah jako naprosto nepřijatelný, protiprávní, nepřiměřený, něco nepředstavitelného, co se prostě dít nemůže. Česká televize není zločinné spolčení, i když se to mnohdy některým může zdát. Česká televize není ani varnou pervitinu, ani pěstírnou marihuany, ani ničím takovým.
Chci říci, že nevěříme tomu, co už v neděli v Otázkách Václava Moravce vyprávěl pan ministr Vondra, že nevěříme ani tomu, co zde vyprávěl ještě předtím, než vůbec začala rozprava o programu této schůze.
Mimochodem - tím dal najevo, že ho názory Poslanecké sněmovny, zejména názory opozice, vůbec nezajímají a že chce, abychom jeho tvrzení vzali jako hotovou věc. Ber, nebo nech ležet, ale hlavně k tomu nediskutuj.
Nevěříme pohádkám o služební horlivosti představitelů Vojenské policie nebo o služebním selhání. To vše na nás dělá dojem, že buď šlo o akci s vysokým politickým krytím, možná to byl projev vyřizování si účtů kohosi s kýmsi a toto mu připadá jako velmi přijatelné, nebo možná mělo jít také o akt zastrašování nejen té televize nebo novinářů, ale i o akt zastrašování opozice, o akt zastrašování všech, co si myslí něco jiného než nynější vládní koalice, a ono to zastrašování, nebo přinejmenším zavírání huby opozice vlastně pokračuje. Protože co jiného je to, co očekáváme - že se prostě neschválí program, tím se opozici zavřou ústa a můžeme si ve třech, kteří máme přednostní právo, nejen pan Sobotka a pan Zaorálek, i mým prostřednictvím může hovořit opozice, tady vyprávět co chceme, protože vlastně budeme mimo program. Žádný nebude, žádný nebude schválen.
Možná to měla být kouřová clona. To už se odedávna používá. Občane, bav se, tady ti dáváme show a možná tě méně bude bolet a méně se budeš zabývat tím, že ti zdražujeme - podle toho písmena "f" v abecedě - tedy fšecko. To fšecko je možné. V každém případě žádáme vysvětlení. Nikoliv omluvu, nikoliv pohádky a nikoliv pouze ministra Vondry. Mně tady velmi chybí předseda vlády. Jsem přesvědčen a spolu se mnou celý klub KSČM, a věřím tomu, že i mnozí občané, jsme přesvědčeni o tom, že je to ostuda, že je to problém, že je to kauza celé vlády.
I druhý bod navrhované schůze je kauza celé vlády. To předsednictví to, přece nebyla jenom jedna soukromá osobní věc jednoho ministra nebo jenom něco, co vyplývá z jeho resortu. To přece je otázka, za kterou musí stát a ze které se musí potom zpovídat celá vláda. ***