(16.10 hodin)
(pokračuje Vondra)

Nyní k našemu zapojení. My od začátku říkáme a nic na tom neměníme, že přímo se Česká republika a síly a prostředky Armády České republiky této akce neúčastní. Důvodem je jednak jistá zdrženlivost, kterou jsme tu popsali, ale také jsou k tomu samozřejmě i důvody logistické, kapacitní. Námořní síly, jak známo, nemáme, a pokud jde o vzdušné síly, tak 14 gripenů je primárně i zbrojním vybavením komunikačními zařízeními předurčeno k ochraně českého vzdušného prostoru. Umíme dělat třeba air policing v Pobaltí, ale na takovou operaci tohoto typu, o které mluvíme, dnes ani patřičně vybaveni nejsme.

Jediné angažmá, které přichází v úvahu za dané okolnosti, je následující. Česká republika je účastnickou zemí NATO Airborne Early Warning and Control, čili poskytuje svůj personál do leteckých posádek operační složky tohoto programu. To jsou ta známá letadla AVAX, kterými disponuje i Aliance. A tady chci říci, že pro zahraniční operace v letech 2011 až 2012 platí mandát pro vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky, který byl touto Sněmovnou schválen v listopadu 2010 a byl schválen také Senátem loni na podzim. Tento mandát umožňuje podle bodu 8 příslušných usnesení vyslání příslušníků resortu Ministerstva obrany působící ve strukturách NATO - a teď podtrhuji - a také Evropské unie samozřejmě - do operací pod velením těchto organizací mimo území České republiky, a to v celkovém počtu do 20 osob na dobu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2012. Čili toto je jediná realistická možnost zapojení sil Armády České republiky, protože pokud jde o prostředky AVAX, tak tam pod velením NATO je také jeden pilot a asi zhruba dva technici.

Jinak si dovoluji ještě na závěr říci dvě věci. Za prvé. Problesklo - všiml jsem si dnes či včera - médii, že Ministerstvo obrany má údajně vypouštět jakési balonky v podobě možného vyslání protichemické jednotky. Tak já tady chci jasně říci, že Ministerstvo obrany žádné balonky nevypouští a o nasazení této jednotky ani nyní neuvažujeme. To vzniklo tak, pokud si vzpomínám, pan ministr byl v neděli tázán na určitou teoretickou možnost. Ano, zde platí, že čeští chemici mají skutečně vynikající schopnosti, které v minulosti opakovaně prokázali v různých mezinárodních operacích. Tyto schopnosti máme nadále, ale jasně tady říkám, že jde jenom o jakousi teoretickou spekulaci, protože musela by to vyžadovat situace, musel by nás někdo o něco takového požádat, a za třetí, taková jednotka by musela působit v rámci nějaké formace, ke které je mandát. A k té za daných okolností mandát není, nikdo to nevyžaduje. A zaplať pánbůh že ani ta situace taková v Libyi není, aby vyžadovala něco takového. Čili chci jenom jasně říci, že žádné balonky v tomto smyslu my rozhodně nevypouštíme.

Kde samozřejmě jsme připraveni - a tím končím - se podílet, je případná humanitární operace, kde Severoatlantická aliance má plány dokončeny, a pokud to bude situace vyžadovat, tak je připravena ve spolupráci s OSN se do humanitární pomoci zapojit. Šlo by zejména o transportní kapacity a dodávky různých potřebných záležitostí. Ale ani zde ještě nejsme v té situaci, kdy by něco takového bylo jasně vyžadováno.

Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanci z pravé části sněmovny.)

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi obrany Alexandru Vondrovi a zahajuji všeobecnou rozpravu. Hlásí se do ní jako první místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, poté je zde přihláška pana poslance Vojtěcha Filipa. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Přeji vám dobré odpoledne, vážení kolegové.

Já jsem rád, že Sněmovna zařadila tento bod na program jednání. Viděl jsem průzkum veřejného mínění, ze kterého vyplývalo, že 70 % občanů této země pokládá události v Libyi a Blízkém východě za bezpečnostní hrozbu. Ať už důvody naši občané v tom vidí jakékoli, možná nebezpečí vlny uprchlíků, ztracení obchodních příležitostí nebo otázky spojené dokonce i s terorismem - nakonec plukovník Kaddáfí je z minulosti známý právě teroristickými akcemi, a dokonce v Evropě. Takže důvody, proč naši občané cítí tuto událost a situaci jako bezpečnostní hrozbu, si dovedu představit. Proto mi připadá naprosto legitimní a správné, aby Sněmovna o této věci jednala a aby představitelé vlády poskytli informaci o tom, co se v příslušných orgánech Aliance i Evropské unie děje a jakou pozici k tomu zaujímá Česká republika.

Samozřejmě v něčem je ta situace překvapivá. Mám na mysli to, že před několika měsíci byl summit NATO, na kterém byla přijata strategická koncepce. A ukazuje se, že situace, která vznikla v severní Africe, zřejmě je taková, že se nedá říci, že by Aliance měla jasný mustr, metodu toho, jak na situaci reagovat. Připadá mi, že to, co se nyní děje, kdy vlastně se rozběhla vojenská akce, která má, jak tady už bylo zmíněno, čtyři místa velení, to je něco, co jsme ještě v minulosti nezažili.

Možná jste si všimli, že americký prezident Obama v této chvíli je na cestě Latinskou Amerikou a navštívil Chile, Brazílii, a ta jeho cesta dává zřejmě také najevo, to, že ji nezrušil, že Spojené státy v této chvíli nepokládají situaci v Libyi i svou účast tam za věc naprosté priority. Když si to porovnáte s tím, jak vypadala např. angažmá v Perském zálivu a jiných konfliktech, tak je prostě vidět, že Amerika dává jasně najevo, že toto pro ni není srovnatelný konflikt a že se v něm zřejmě ani nehodlá angažovat takovým způsobem, jako to bylo v minulosti. Takže tady je vidět, že dosažení nějaké jednoty a jasného názoru, proč do té akce jdeme, že do ní jdeme společně - dokonce jsem odpoledne zaregistroval, že ze Spojených států zaznělo, že se vlastně nabízí velení akce, jenom to vypadá, že není nikdo, kdo by si to jednoznačně na sebe vzal. Takže to je myslím důvod, proč o tom také mluvit, protože tím jsou podle mě dána rizika možného dalšího vývoje.

Já to teď neříkám proto, abych jenom nějak paušálně kritizoval. Jsem si vědom toho, že ve věcech války často nejsou dobrá nebo špatná rozhodnutí. Myslím, že tady v Libyi je to opravdu tak, že kdybychom nedělali nic, kdybychom prostě nechali věci proběhnout před našima očima, tak by se opravdu děly události, za které bychom potom těžko nesli odpovědnost. A nedalo by se říci, prostě tohle je jiný stát, občanská válka, to si ti občané musí vyřešit sami. Umím si představit, že je nemožné se takto chovat. Na druhé straně, když do toho prostě vstoupíme, bereme na sebe také podobná rizika. Zvlášť nyní, kdy bohužel opravdu cítím, že velení je velmi rozplizlé, že dokonce dochází k tomu, že jednotlivé státy, ti hlavní účastníci, se obviňují, že nemají dostatečné informace, jaké letecké operace plánoval nebo provedl ten druhý. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP