(10.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Já se pokusím zjednat klid v celé sněmovně, nejen ve vládních lavicích. Velmi vám rozumím, protože ani já se tu necítím komfortně, když je hladina hluku vysoká.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Paroubek: Doposud v právním řádu absentovala existence zvláštního právního předpisu, na který se občanský zákoník odkazoval a který by upravoval změny nájemní smlouvy a oprávnění pronajímatele k jednostranné úpravě, tedy ke zvýšení nájemného. Považoval bych za daleko lepší řešení doplnit do právního řádu tento zvláštní zákon a předurčit, jakým způsobem se bude zjišťovat nájemné v místě a čase obvyklé, např. zmocnit Ministerstvo pro místní rozvoj k vydání takového předpisu. Vláda však přináší řešení podle mého názoru horší a sporné. Tento stav řeší vložením nových odstavců do § 696, které opravňují pronajímatele, nedojde-li k dohodě o změně nájemného, obrátit se na soud. Konstatuji však, že pozměňovací návrh ústavněprávního výboru je lepší než vládní předloha a já jej budu podporovat. To ale neznamená, že neupozorním na problémy, které tato novela přinese, které bude třeba ještě vyřešit.
Jde o několik oblastí.Tak předně určení nájemného v místě a čase obvyklého, které definujeme jako nájemné, za které lze na trhu srovnatelný byt pronajmout smluvně. Tomuto principu asi nelze vyčítat nejasnost formulace, avšak pro soudy bude složité takové nájemné určit. Vydání cenových map, které hodlá zajistit Ministerstvo pro místní rozvoj, je určitým návodem, ale pouze jakýmsi autoritativním, postaveným mimo právní řád, a tedy jen orientačním ukazatelem. Soud samozřejmě při zjišťování tohoto nájemného může použít i další důkazní prostředky, se kterými počítá občanský soudní řád v § 125, tedy vše, co pomůže zjistit skutečný stav věci - znalecké posudky, expertní stanoviska, výslechy účastníků. Cenová mapa je jen jedním z mnoha subsidiárních ukazatelů a to je málo. Pronajímatel s kvalitním právním zastoupením uspěje ve sporech proti nájemníkům, zejména proti nájemníkům, kteří nemají na dobrého advokáta. Tento problém jsem se svým týmem také řešil v roce 2004 jako tehdejší ministr pro místní rozvoj a použili jsme při koncepci zákona o jednostranném zvyšování nájemného, který byl, jak víte, později schválen jako jediná speciální úprava nájemného od roku 1989. V něm jsme koeficient navýšení odvodili od každoročně exaktně zjišťovaných cen nemovitostí na trhu, což považuji za metodu lepší.
Právní úprava, kterou dnes schválíme, pak není srovnatelná s právní úpravou v sousedních zemích a neposkytuje dostatečnou ochranu nájemních vztahů. Mám na mysli zásady, které si můžete každý vyhledat ve srovnávací studii číslo 5277 z května 2007 našeho Parlamentního institutu pod názvem Právní úprava nájmů bytů ve vybraných evropských státech. Ve srovnání s touto prací jsme opravdu raritní zemí, ve které se deregulace nájemného odkládá více než 15 let, a to vládami ODS, Václava Klause, ale také vládou Miloše Zemana. A nyní, po určitém uvolnění, které přinesla do této oblasti vláda v roce 2006, jsme až příliš odvážní a nestanovíme určité, v zahraničí obvyklé mantinely, např. že nájemné lze upravovat jedenkrát za určité období, tedy po dvou letech, a další omezení. Máme tedy představu, že kromě použití inflačních koeficientů budou pronajímatele donekonečna nájemné upravovat, rozuměj zvyšovat?
Má představa činže je také dána její stabilitou, která nájemníkovi dá dlouhodobou perspektivu nájemního bydlení. Je tedy asi nesprávná. Přijetí novely nevylučuje, že v dohledné době přineseme právě ten zmíněný zvláštní zákon a tím tato pravidla doplníme. A to je též jeden z důvodů, proč bych snad mohl uvažovat o tom, tento návrh zákona podpořit. Tím hlavním důvodem je snaha alespoň částečně zlepšit prostředí pro nájemní vztahy. Zcela nejhorší variantou by byla úplná absence pravidel pro rozhodování soudů.
Sociální demokracie nedávno předložila svůj vlastní návrh zákona o nájemném a jeho projednávání může být příležitostí k tomu, abychom některá pravidla do právního řádu dopracovali. Bude-li tento vládní návrh schválen, bude třeba tento návrh upravit a zjednodušit, ale tato cesta může být otevřená.
Dámy a pánové, s vědomím všech vyřčených výhrad, s vědomím vybalancování toho, co jsou přednosti a negativa tohoto návrhu, přesto tento návrh nepodpořím.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Dále v rozpravě vystoupí paní zpravodajka Zdeňka Horníková.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Hezké dopoledne. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi pár slov jako zpravodaji. Já bych především chtěla v tuto chvíli poděkovat všem kolegům v Poslanecké sněmovně za jejich nesmírnou kázeň. V okamžiku, kdy se otevře taková norma, jako je občanský zákoník, všichni mají pocit, že by v danou chvíli chtěli k něčemu promluvit. Nestalo se tak, nebudeme přijímat dnes žádné přílepky, které by byly mimo rámec nájemního bydlení. Za to chci velice poděkovat.
Přede mnou hovořil pan kolega Paroubek. Já chci konstatovat, že pan kolega Paroubek a jeho vláda jsou ti, kteří nám zůstali několik let něco dlužni. My jsme totiž přijali zvláštní předpis, zákon 107, který upravoval zvyšování nájemného, ale zároveň s tím jsme byli povinni již tehdy přijmout novelu občanského zákoníku, která s tímto předpisem úzce souvisela. Já bych řekla, že dnes máme možnost toto napravit, přijmout novelu občanského zákoníku, která podle mého názoru v tuto chvíli vnese řád a pořádek, a pokud má v sobě nějaká místa, která se nám zdají být ještě nejistá, pak si dovolím konstatovat, že se stále ještě nacházíme v období přechodném. Máme obce, kde stále ještě platí zákon 107, to znamená zákon o navyšování nájemného, na druhou stranu jsem ale přesvědčena, že touto novelou vnášíme určitou právní jistotu a rovnoprávné postavení mezi vlastníkem a nájemníkem.
A čeho se vůbec nebojím - v případě, že přijmeme dnes projednávanou novelu, v žádném případě se nebojím, že nastane jakýkoli šok, že nastane jakýkoli kolaps. Naopak si myslím, že spějeme k větší právní i sociální jistotě. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Paní zpravodajka vystoupila v rozpravě, která je stále ještě otevřená, a já se vás ptám, zda se do této rozpravy někdo hlásí. Pane ministře, přejete si vystoupit v rozpravě nebo už se svým závěrečným slovem? Se závěrečným slovem.
Prosím, paní poslankyně Halíková má slovo.
Poslankyně Milada Halíková: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové, na rozdíl od své předřečnice se obávám, že přijetím novely občanského zákoníku nenastane ona rovnováha, o které tady bylo tolik řečeno. Nebudou v rovnoprávném postavení ti, kdo byty vlastní a pronajímají je, oproti nájemníkům. A těch nájemníků, dámy a pánové, není v naší vlasti vůbec málo. Podle údajů Českého statistického úřadu žije v České republice v současné době ve vlastních domech asi 40 % obyvatel, ve vlastních bytech pak dalších 20 % občanů. Zhruba 12 % se uvádí občanů, kteří žijí v bytech družstevních, a zůstává tedy zhruba čtvrtina, kteří využívají a určitě ještě dlouho budou využívat bydlení v nájemních bytech. ***