(15.50 hodin)
(pokračuje Chalupa)
Samostatnou záležitostí, a teď nevím, jestli jsme nespojili v tom dotazu dvě věci, aspoň já jsem to tak trochu jinak pochopil v diskusích se zástupci hejtmanství a panem hejtmanem, tak s panem primátorem Ostravy, že totiž jedna věc je agenda této výzvy, druhá záležitost je pak samotná výzva v oblasti operačního programu Životní prostředí prioritní osy 2 životní prostředí, kde i tyto subjekty se mohou hlásit. Tato obecná výzva má možnost k podání nabídek do konce června.
Ještě jinou záležitostí je podpora speciálních programů, které jsou z jiných částí agendy rozpočtu životního prostředí, přičemž nejčastější dotaz, zejména zmiňovaný panem hejtmanem, spočíval v oblasti čistoty úklidových vozů a podpory této technologie. Podpora na investiční pořízení jednotlivých čisticích vozů je nadále možná a je možné v ní pokračovat. Složitější situace je v prostředcích na běžný provoz těchto strojových úklidových vozů a řešení této problematiky. My jsme se dohodli s panem hejtmanem, že se pokusíme v této věci nalézt nějakou možnost diskuse, co by se s tím dalo dělat, a dohodli jsme se na tom, že budeme v této diskusi pokračovat na dalším jednání přímo v Ostravě, které bych rád spojil právě s avizovanou prezentací jakéhosi záměru nebo akčního plánu.
K otázce lokálních topenišť, respektive podpory ať už čerpadel, nebo jakýchkoliv zdrojů. Ten problém je mnohem komplexnější v této oblasti. My jsme v té věci rovněž diskutovali. Já osobně se domnívám, že jestliže vnímáme, že na ovzduší v Moravskoslezském kraji se podílejí čtyři skupiny znečisťovatelů - průmysl jako takový, doprava, to, co přichází z Polska podle toho, jaká je rozptylová situace, a lokální topeniště - tak z hlediska řešení bude právě problém lokálních topenišť domácností tím nejsložitějším z hlediska řešení, protože fakticky se jedná o malé individuální znečisťovatele, kteří v souhrnu představují výrazné znečistění.
V tomto smyslu hledání jak legislativních nástrojů, tak i cesty podpory je složitější. My jsme se dohodli jak s panem primátorem, tak s panem hejtmanem na tom, že bychom chtěli, aby v rámci strategického nebo akčního plánu byl postaven systém, který bude postaven na jedné straně na výchově a přesvědčovací kampani, na jedné straně i na jakési části restriktivní, protože ta tu musí být, ale také jakési části motivační. A rozdiskutovali jsme několik různých modelů jakýchsi motivačních faktorů pro to, aby lidé postupovali způsobem, který bude šetrnější k jejich vlastnímu životnímu prostředí. Ale jsme opravdu ne na začátku, ale uprostřed nějaké diskuse, a to, co tady zmiňujete, je možná jeden z nástrojů, ale není jediný, těch možností je víc.
Samostatnou záležitostí je také otázka, jakým způsobem vytvořit systém, který nebude jednorázový, ale bude dlouhodobě udržitelný, protože nechceme vytvořit situaci, kdy se vytvoří nějaký motivační program, po roce, dvou, pěti se zjistí, že je neufinancovatelný, nebo něco takového, a pak se vrátíme zase do bodu nula. To by nikdo z nás nechtěl. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Vidím, že pan poslanec si přeje ještě využít svůj čas a možnost položit doplňující otázku.
Poslanec Ladislav Šincl: Paní předsedající, opravdu jenom malou, nechci zdržovat. Jenom mám tedy malou poznámku.
Musím se lehce usmát věci motivace, když u lidí, kteří mají opravdu sociální problémy, tak do svých kotlů dávají, kde co najdou, a proto se tam lokálně znečisťuje. Já jsem spíš jaksi zastánce motivace, aby se jim našel nějaký program, který je zamotivuje, aby si svoje kotle a tento způsob vytápění změnili na nějaký ekologický.
Nicméně mám ještě jednu otázku. Já jsem nedával pozor, omlouvám se. Jestli náhodou nevíte, proč byl stažen návrh novely zákona o ochraně ovzduší, sněmovní tisk 90? Vím, že to tady vaši koaliční poslanci stáhli z programu. Děkuji.
Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa K první záležitosti. Myslím si, že máte pravdu v tom, že to je otázka nepochybně sociální. Jak jsem měl možnost mluvit s představiteli nejenom magistrátu, ale i s ostatními zástupci municipalit za ten čas, co jsem v čele ministerstva, tak si myslím, že je to pravda velká, ale vždycky ne stoprocentní. Ono se netýká jenom těch nejvíce sociálně slabých. Řešení v tomto ohledu opravdu bude muset být komplexnější. Také jsem měl možnost vidět ty produkty, tu ostravskou raketu tak, jak se vytváří jako velice zajímavý systém, bohužel velice nevhodný pro životní prostředí.
K druhé záležitosti. Mám pocit, že jsem odpověděl už v první věci. Já z toho radost nemám, beru to jako fakt a nebylo to Ministerstvo životního prostředí, které návrh ani předkládalo, ani stahovalo.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Antonín Seďa. Interpeluje ministra Alexandra Vondru. Prosím.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji za slovo. Jenom jednu poznámku. Měl jsem zasedání podvýboru pro vězeňství, takže jsem to nestihl, nicméně na pana Vondru se obrátím písemně. Nyní k interpelaci ve věci letecké události.
Vážený pane ministře, 3. tohoto měsíce došlo k letecké události, kdy armádní dopravní letoun CASA se samovolně naklonil a dostal se do pádu, údajně za letu ve výšce 914 metrů selhal autopilot. Chtěl bych poděkovat pilotům naší armády za záchranu nejen majetku, ale i za záchranu životů, které byly ohroženy. Podle dostupných informací došlo k závažnému incidentu, který prošetřuje speciální tým složený z českých i španělských specialistů, a je jasné, že všechny čtyři letouny CASA C-295-M jsou od té doby uzemněny a nelétají prostě proto, že selhala elektronika a stále není jasné z jakého důvodu. Problémem ovšem je, že selhání autopilota je jen jeden z mnoha výpadků elektroniky na tomto letounu, s nimiž se piloti v rámci přeškolení potýkají.
Vážený pane ministře, zajisté si vzpomínáte, že při projednávání návrhu státního rozpočtu, kapitoly 307, jsem upozorňoval na snížení finančních prostředků na výcvik pilotů a na snížení počtu cvičných letů. Chci se proto pana ministra zeptat, zda již dnes má informaci, z jakého důvodu došlo k této závažné poruše, protože pokud by se tato porucha stala v jiné letové konfiguraci, pak by jistě došlo k tragédii, a také, zda pan ministr je přesvědčen, že současný výcvik a rozsah výcviku armádních pilotů je dostatečný a odpovídá požadavkům českých vzdušných sil.
Děkuji za písemnou odpověď.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Následuje interpelace paní poslankyně Marty Semelové na ministra vnitra Radka Johna. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane nepřítomný ministře, vzhledem ke škrtům, které mimo jiné postihly i Hasičský záchranný sbor, může dojít podle generálního ředitele Miroslava Štěpána k ohrožení bezpečnosti občanů. Situace je totiž taková, že kvůli nezodpovědné politice vládní koalice došlo k tomu, že dnes vykonává práci, jejíž objem se nikterak nesnížil, méně hasičů za méně peněz. Za loňský rok ubylo celkově 652 příslušníků Hasičského záchranného sboru a stav nyní činí 9 226 příslušníků. Na rozdíl od roku 2010, kdy rozpočet Hasičského záchranného sboru činil více než 8,6 mld., musí letos hospodařit s částkou kolem 6,8 mld. Chybějí peníze na provoz, který v současnosti dotují hasiči víceméně sami, a to z peněz, které původně měly jít na odměny stávajícím hasičům, jimž se platy snížily ne pouze o 10 %, míním pouze v uvozovkách, ale až o 18 %. Kdyby totiž peníze do provozu nepřevedli, neměli by ani na naftu a další nezbytné potřeby pro výkon své činnosti.
Není snad třeba zdůrazňovat, že práce hasičů je nenahraditelná. Za posledních deset let přitom zachránili či evakuovali 250 305 osob a jen za loňský rok zachránili před požáry majetek v hodnotě téměř 12 mld. korun. Chci se vás proto, pane ministře zeptat, jak míníte vážnou situaci v Hasičském záchranném sboru nyní řešit. Děkuji. ***