(14.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Další interpelace bude opět pan Ladislav Šincl a připraví se opět pan poslanec Látka.
Poslanec Ladislav Šincl: Já to velice zkrátím. Já opět nebudu dnes na toto téma, velice závažné téma, tak naprázdno tady diskutovat, poněvadž se nemám koho zeptat, pan premiér je zase nepřítomen. Tak bych dal prostor kolegovi, aby se ještě jednou vrátil k interpelacím. Děkuji za pochopení. To samé platí samozřejmě pro moji další interpelaci.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pokud tím chcete říci, že interpelaci číslo 13 nemáte v úmyslu podávat, tak já už vás nebudu štvát k řečništi. Myslím - nebudu vás volat, ne že bych vás chtěla naštvat, to v žádném případě.
Pane poslanče Látko, prosím.
Poslanec Jan Látka: Opět děkuji za slovo. Vážený pane premiére, je složité pro opozičního poslance, aby obhajoval sliby vlády. Při mém poslaneckém dnu mě v kanceláři navštívil jistý pan Mráz z Postřekova, mimochodem velmi šikovný důchodce, a chtěl ode mě vysvětlení planých slibů a ujišťování vlády o zdražení elektrické energie jen o 4,6 %. Zpracoval krásnou tabulku pro tři z devíti uváděných odpovídajících distribučních sazeb, která vychází z ceníku elektřiny skupiny ČEZ na rok 2010 pro domácnosti. A ejhle! Měsíční platby neboli paušály se do těch slibovaných 4,6 % ještě vejdou, horší je to již s cenou za megawatthodinu ve vysokém tarifu, kde je ve dvou ze tří sazeb zvýšení o 5,2, resp. 5,4 %. Ve vysokém tarifu je pak navýšení cen ve všech třech sazbách, a to o 9,9, 14,7 a 14,7 %.
Jak mám tedy, vážený pane premiére, takovýmto lidem vysvětlit rozdíl mezi sliby a realitou? Víte, oni totiž moc nerozlišují mezi koalicí a opozicí a tak ty vaše sliby berou jednoduše jako sliby politiků. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pane poslanče, prosím, neodcházejte a uplatněte interpelaci, kterou máte pod číslem 14, pokud na ní tedy trváte, samozřejmě.
Poslanec Jan Látka: Určitě. To si budu hrozně dlouho pamatovat, jak jste řekla "prosím, neodcházejte". Moc děkuji za slovo.
Vážený pane premiére, největší česká rychlobruslařka Martina Sáblíková, když odjížděla na evropský šampionát v roce 2009, si z domácího mistrovství na rybníku přivezla rýmu. Trénink a závody na rybníku měly jedno velké úskalí: museli jsme si ho vyčistit a pak jsme mohli jezdit. Neměli jsme se ani kde převléct, kromě auta nebylo nikde žádné přístřeší. V mrazivém počasí, kdy teplota klesla až na minus 15°C, to nebylo nic příjemného - prohlásila Martina Sáblíková tehdy. Ano, takové podmínky má u nás na zimní olympiádě dvakrát zlatá a jednou bronzová, velmi úspěšná česká reprezentantka Martina Sáblíková. Přitom právě tato velice skromná a zároveň cílevědomá sportovkyně spolu se svým trenérem Petrem Novákem mohou být velkým příkladem pro mnohá další sportovní odvětví s mnohem lepšími podmínkami, avšak skromnějšími výsledky.
Martina Sáblíková však již u nás není jediná. Nejmladší účastnicí zmiňovaného evropského šampionátu byla tehdy teprve šestnáctiletá Karolína Erbanová, počítat se musí s Novotnou, Jirků a dalšími, kteří pod vlivem Sáblíkové dosahují stále lepších výsledků. Nesmírně si vážím Martiny Sáblíkové a trenéra Petra Nováka. Snad brzy dokážeme i u nás ocenit to, co tato pracovitá dvojice dokázala pro velmi dobré jméno celého českého sportu. Jejich skutečnou sportovní hodnotu totiž dokáží mnohem lépe ocenit fanoušci rychlobruslení v Nizozemí, Německu, Norsku a také třeba v Kazachstánu.
Proto vás úpěnlivě žádám, pane premiére - pomozte tomuto v České republice mladému, a přesto již tolik úspěšnému sportu. Nalezněte ve státním rozpočtu finanční prostředky tolik potřebné pro výstavbu rychlobruslařské haly nebo alespoň její spolufinancování. Ještě jednou moc prosím, pomozte tomuto krásnému sportu. Věřte, že rychlobruslení nám všem dokáže, jak si to moc zaslouží. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Konstatuji, že během 25 minut jsme vyčerpali všechny přihlášky k ústním interpelacím na předsedu vlády Petra Nečase a budeme plynule pokračovat projednáváním ústních interpelací na ostatní členy vlády.
Zvu proto k mikrofonu paní poslankyni Danu Váhalovou, která je vylosována na prvním místě, aby přednesla interpelaci na ministra průmyslu a obchodu pana Martina Kocourka a zahájila tím blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se dále pan poslanec Grospič. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Dana Váhalová: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo, paní předsedající.
Dámy a pánové, vážený pane ministře, z tisku jsem se dověděla, že v polovině ledna se na Ministerstvu průmyslu a obchodu již projednávala otázka financování projektu nazvaného Allegro, Rychlý. Projektu jaderné elektrárny čtvrté generace, která by měla být postavena do roku 2025 v Blahutovicích u Nového Jičína, které jsou hlavním favoritem. Můžete, prosím, potvrdit pravdivost této informace?
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Odpoví pan ministr Kocourek. Prosím.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní poslankyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych mohl odpovědět velmi lakonicky a velmi stručně, ale já se pokusím popsat problematiku našich jaderných elektráren trošku obšírněji.
V současné době jsou v České republice v provozu dvě jaderné elektrárny - Dukovany a Temelín. V Dukovanech byl zahájen provoz v roce 1985 a postupně dochází ke zvyšování výkonu na jednotlivých blocích až na 500 megawattů, celkem tedy výkon v Dukovanech bude dosahovat 2000 megawattů. Zároveň Dukovany patří mezi nejspolehlivější energetické zdroje v České republice. V Temelíně, další jaderné elektrárně, byl trvalý provoz obou bloků zahájen v roce 2004 a výkon elektrárny je též 2000 megawattů. V současnosti se připravuje dostavba dvou dalších bloků na jaderné elektrárně Temelín a provozovatel, a. s. ČEZ, vypsal výběrové řízení v roce 2009, přičemž kvalifikačním předpokladům vyhověly firmy Areva z Francie, Westinghouse ze Spojených států a konsorcium Škoda Jaderné strojírenství s Atomstrojexportem z Ruska. Podpis smlouvy o výstavbě, resp. dostavbě, se předpokládá v roce 2013, uvedení do provozu po roce 2020.
V případě, že by hrozil nedostatek uhlíkových primárních zdrojů, je možno v lokalitě Dukovany vystavět případně pátý blok o výkonu maximálně 1200 megawattů, nicméně by to bylo až po dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Další dostavba nebo výstavba se ve střednědobém horizontu u jaderných elektráren nepředpokládá, i když platná státní energetická koncepce zatím použití dalších jaderných zdrojů nevylučuje.
V minulých desetiletích bylo vytipováno 170 potenciálních lokalit pro výstavbu dalšího velkého energetického zdroje a po náročném výběru z hlediska geologického, seizmologického, meteorologického a hydrogeologického byly vybrány pouze dvě nové lokality, a to zmíněné Blahutovice a Tetov. Kromě těchto zcela nových lokalit je vhodná i např. stávající lokalita Počerady-Koštice. Vzhledem k velikosti naší republiky jde z hlediska možného umístění dalšího významného energetického zdroje o nenahraditelná území. Zmiňované lokality jsou přijatelné z hlediska vzájemných vlivů na okolní sídla, průmyslová i vojenská zařízení, významnou hospodářskou infrastrukturu i ochranu přírody. Proto byly zahrnuty i do politiky územního rozvoje České republiky. S výstavbou významného energetického zdroje, ať už jaderného, plynového či jiného, lze počítat vždy až po dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Ministerstvo průmyslu a obchodu neplánuje ani nepředpokládá, že by se v uvažovaných lokalitách započalo se stavbou jaderné elektrárny před rokem 2040. ***