(17.10 hodin)
(pokračuje Emmerová)
Původně totiž zákon předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, dalo určitý čas na připomínkové řízení, které se však nekonalo, a toto je hodnoceno například z pozice Českomoravské konfederace odborových svazů velmi negativně, že jde vlastně o zásah do demokratických principů.
Navíc také senátoři, a to už bylo řečeno i na půdě Poslanecké sněmovny, zpochybnili očekávané úspory, protože celý systém se de facto rozšiřuje, a už jenom vybavení všech těch institucí nově vzniklých bude představovat vysoké náklady, a nikoliv tedy úspory. Navíc jsem se z diskuse v Senátu dozvěděla, že jsou určité obavy z iniciativy na Ministerstvu práce a sociálních věcí, že se tam totiž už chystají určité nové počítačové technologie a sítě, jako by byl zákon přijat. Dokonce ústy předsedy Senátu bylo zmíněno, že by se měl o toto zajímat NKÚ.
Vystoupilo celkem 13 senátorů, kteří vesměs tento zákon zkritizovali a poukázali na to, že nabídka není ani tak společenská jako spíše zájmová.
Domnívám se, že množství chyb zpochybňuje plnohodnotnost zákona, protože celkem postihuje přes 30 jiných zákonů různými doplňky a novelizacemi, a tím, že se našlo mnoho chyb tentokrát, tak to neznamená, že je to spolehlivě vše vychytané.
Urychlená změna, kterou by představovala tato změna organizace v působnosti úřadů práce v době hospodářské krize a při stoupající nezaměstnanosti, je značně rizikový jev a hrozí kolaps tohoto systému.
Domnívám se, že přijetí tohoto zákona, i když ta kritika není tak podstatná, může úplně zpochybnit kompetenci ústavodárného sboru, a proto bych se přikláněla k tomu a navrhuji, aby byl schválen senátní návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji také, paní zpravodajko. Otevírám rozpravu k tomuto návrhu a připomínám, že při novém projednávání nejsou přípustné pozměňovací návrhy. Jako prvnímu v rozpravě dávám slovo panu senátorovi Miroslavu Nenutilovi. Nemám dalších přihlášek, pouze přihlášky z místa.
Senátor Miroslav Nenutil: Pěkné pozdní odpoledne, vážená paní předsedající, milé poslankyně, vážení poslanci, vládo, kolegyně a kolegové. Oslovení kolegyně a kolegové volím zcela záměrně, protože všichni jsme členy Parlamentu, zákonodárného orgánu České republiky, orgánu, z něhož vycházejí zákony, jimiž se řídí naše společnost, tedy orgánu, k němuž však nemalá část občanů nevzhlíží s přílišnou důvěrou. Mimo jiné to bude asi i tím, že zákony, které posíláme k podpisu panu prezidentovi, jsou často uspěchané, nedostatečně připravené, nedostatečně projednané na připomínkových místech a pak rychle novelizované. Příkladem toho je i návrh zákona o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, senátní tisk číslo 22, u vás jako sněmovní tisk číslo 131.
Už zde bylo řečeno, že Senát napříč politickým spektrem tento návrh zákona zamítl, a to z důvodu, že vzhledem k tak velkému zásahu, k jakému dochází v případě přijetí této novely, považujeme za dost nestandardní průběh celého legislativního procesu. Je plný i technických chyb.
Většinovým názorem senátorky a senátoři sdílejí obavy, že tato novela jde opačným směrem, než je trend v posledních letech. Směřuje opět k centralizaci. Většina též sdílí obavy, že dojde i ke vzdálení poskytovaných služeb klientům. Podle podkladů, které jsme měli k dispozici, není tak úplně pravdou, že zůstanou zachována plně všechna pracovní místa, abychom tomu rozuměli, všechny přepážky, kam až klienti chodí. Řádově sice v desítkách, ale počítá se s menším číslem, než je v současné době.
V důvodové zprávě se také mluví o úsporách. Jestliže náklady na provoz současného systému jsou zhruba 1,7 miliardy korun, pak v důvodové zprávě je obsaženo, že přijetím této novely lze uspořit 175 milionů. To slůvko "lze" tam zní hodně alibisticky, a když si vezmeme, že vzniká další orgán - generální ředitelství - určitě nebude o dvou lidech. K tomu, aby vznikaly krajské pobočky, podle našeho názoru také není důvod. V současné době vždy jeden z těch tzv. okresních úřadů práce je přeci pověřen v daném regionu řízením.
Když jsem tady mluvil o těch chybách, nutno podotknout, že právníci legislativního odboru Poslanecké sněmovny v rychlosti, a promiňte ten výraz, vychytali, ale v tom časovém kvapíku snad je toto výstižnější, hned 44 právních chyb. To je skutečně dost. Legislativní odbor Senátu v tomto návrhu našel vedle těch gramatických chyb stovku dalších. Důkaz toho, že legislativní proces byl špatný. Takto by se tedy zákony skutečně přijímat neměly.
V diskusi v Senátu vystoupil i předseda ústavněprávního výboru Senátu doktor Miroslav Antl, který jasně a stručně řekl, že tento návrh v podstatě a ve skutečnosti předkládá Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Poslanci, respektive předkladatelé či navrhovatelé, se jednání ústavněprávního výboru nezúčastnili. Předseda ústavněprávního výboru prohlásil, že nelze připustit takovéto legislativní zkratky.
Kolegyně a kolegové, abychom se příště vyvarovali podobných nedorozumění, vidím možnost v součinnosti příslušných výborů, podvýborů a komisí Poslanecké sněmovny a Senátu nikoli až při vlastním projednávání návrhů zákonů, ale již při jejich přípravě. Příkladem toho může být spolupráce podvýborů obou komor pro dopravu. Minulý týden jste přijali novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích a určitě by projednávání bylo složitější a delší, kdyby tomu nepředcházela několikaměsíční jednání obou podvýborů.
Nyní ale k samotnému návrhu zákona o Úřadu práce České republiky. Je nám známo, že již dnes existuje na Ministerstvu práce a sociálních věcí komplexní pozměňovací návrh ještě neschválené materie. Prosím vás tedy, abyste dali prostor a čas legislativcům a ti mohli připravit nový návrh zákona, který by už odrážel další připravované změny v činnosti úřadů práce chystané k počátku příštího roku.
Uvědomme si také, že účinnost návrhu zákona je brzká, že během šesti týdnů nelze jeho aplikaci formálně ani prakticky zajistit. Dnes máme 8. února, v případě, že zákon přehlasujete, bude platit od 1. dubna.
Zatím děkuji za pozornost.***