(15.00 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Můžeme zahájit s tím, že apeluji na ministry, kteří jsou osloveni v interpelacích, aby se dostavili do sněmovny, aby mohly interpelace řádně probíhat.
Nejdřív požádám pana poslance Václava Klučku, který bude interpelovat ministra Leoše Hegera, a dalším interpelujícím bude pak pan poslanec Jaroslav Vandas, který by měl interpelovat Radka Johna, takže doufám, že se tu objeví, stejně jako ministr Vít Bárta, který je tady další uvedený.
Teď poprosím Václava Klučku, aby zahájil první interpelaci.
Poslanec Václav Klučka: Pane předsedající, vážený pane ministře, stalo se zde jakýmsi módním projevem, že se lidé uklánějí tomu druhému, když mu chtějí říct, že si trošku váží i jeho jednání. Já bych to taky udělal, protože jednat v současné době jako ministr zdravotnictví, řešit věci, které se týkají reformy zdravotnictví pod tlakem lékařů, kteří začínají způsobovat v tomto státě to vnitřní bezpečnostní riziko, ve kterém v podstatě půjde o životy občanů, to je velmi složité. A já říkám naprosto upřímně, že vás obdivuji, jak tohle můžete v této situaci takto zvládnout.
Chci se vás zeptat, jaké nové věci lze v tomto problému očekávat. Opravdu půjde o životy. Říkám to naprosto upřímně. Přesně od 1. března podlehneme tlakům lidí, kteří zapomněli na svou přísahu, kterou skládali v době, kdy se stali lékaři, že budou pomáhat člověku a chránit jeho život. Velice si vážím lékařů, kteří tomuhle nepodlehli a zůstali na svých místech a dále vykonávají svoji činnost jak v okresních, tak v krajských nemocnicích.
Promiňte mi, pane ministře, ale jednu otázku, na kterou určitě v těchto interpelacích nedojde, bych vám přece jenom řekl. Prasečí chřipka v současné době v České republice a osvěta, kterou jsme v této věci provedli předtím, než tato epidemie možná i pandemie přišla. Prosím pěkně, kdybyste se mohl vyjádřit i k této otázce. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Já bych požádal pana ministra Hegera, aby se vyjádřil.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, pane poslanče Klučko, děkuji vám za váš dotaz a za váš komentář ke stavu, který se týká jednání lékařů a jejich nátlakové - nebo přesvědčovací - akce Děkujeme, odcházíme. Já bych si dovolil využít této interpelace k jakési všeobecné informaci pro Sněmovnu o současném stavu věcí.
My jsme dneska měli poslední jednání se zástupci odborů. Předložili jsme upřesněné návrhy, které jsme předkládali již v předminulém týdnu, a myslím si, že tyto návrhy jsou velmi uprostřed vzájemného stanoviska Ministerstva zdravotnictví, které původně bylo vyčkávací, a na druhé straně Lékařského odborového klubu podporovaného lékařskou komorou, které bylo relativně maximalistické. Připomenu jenom - trojnásobný plat pro zkušeného lékaře ve srovnání s průměrnou mzdou je situace, která je v současné ekonomické pozici republiky těžko řešitelná.
Přesto, když ta akce začala nabírat tu podobu, jakou má v současnosti, kdy řada lékařů odmítá sloužit, odmítá výhled na to, že by přebírali pacienty z jiných, třeba paralyzovaných nemocnic a řada lékařů, těch zhruba 20 % podalo výpovědi k 1. 1., tak jsme zhodnotili situaci jako opravdu mimořádně rizikovou. Já myslím, že je všeobecně znám modelový příklad neonatologů, kteří tvoří populaci asi 100 až 150 odborníků ve 12 centrech pro nejzávažnější případy nedonošených novorozenců, a již nyní je kapacita těchto center hraniční díky zvýšené porodnosti a velkému počtu dříve narozených dětí, zejména v souvislosti s umělým oplodněním, tak ta kapacita je taková, že nemá žádné rezervy, takže výpadek pěti center byl velmi alarmující.
Proto jsme přehodnotili naše stanovisko a začali jsme vyjednávat způsobem hledání nějakého středového řešení, které by uspokojilo obě strany. Nám se nepodařilo uspokojit představitele LOK, proto ta jednání, jak se zdá, skončila a my jsme dnešní den vyhlásili naši nabídku toho, co jsme nabízeli dříve a co je upřesněno do následující podoby.
V letošním roce by se měly získat uvnitř všeobecného zdravotního pojištění 2 miliardy pro nemocnice, tři čtvrtiny této částky by měly být směřovány do platů lékařů, zbylá čtvrtina do platů nelékařských zdravotnických pracovníků, tj. sester a dalších podle situace v jednotlivých nemocnicích. Tři čtvrtiny dvou miliard pro lékaře by znamenalo přibližně měsíční zvýšení platů mladého lékaře o 5 tisíc korun a měsíční zvýšení platu u lékaře před atestací těsně o 6,5 tisíce korun a měsíční zvýšení platu lékaře seniora, tj. lékaře s hlavní atestací, která mu dává specializaci a možnost pracovat samostatně, o 8 tisíc korun měsíčně. Pro příští rok jsme slíbili pracovat na navýšení tarifních platů tak, aby byla zachována nějaká minimální mzda pro lékaře vyšší, než kolik dělá tarifní plat dnes. To ponecháváme, to je ještě věcí dalších jednání. Ale aby byla záruka, že myslíme celkovou částku, která na to byla potřeba, vážně, a že je to jenom otázka proporce mezi absolutním minimem a nějakou možností ředitelů nemocnic diferencovat platy, tak jsme řekli, že průměrná mzda v příštím roce by u lékařů s limitací přesčasů na zákonný objem jedna směna týdně navíc, tak by znamenalo částku 60 tisíc korun v průměru na jednoho nemocničního lékaře. Je to výrazný pokrok, není to to, co by chtěl LOK jako ideál, ale myslíme si, že jsme byli dost velkorysí.***