(17.50 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Co je důležité a co zde chci zmínit, je to, že ustanovení o přezkumném jednání, které novelou zavádíme do zákona, nebo doplňujeme, umožní insolvenčnímu soudu rozhodovat o zjevně bezdůvodném či vadném popěrném úkonu věřitele. Jinými slovy, nevracíme se do pozice, která zde byla v původním zákonu, že vždycky u popření pohledávky nastává incidenční spor, ale počítáme s tím, že soudce u přezkumného jednání bude moci hned vyloučit zjevně bezdůvodné či vadné návrhy, kterými popírá věřitel pohledávky. Chceme tak zabránit šikanózním návrhům, které - jak jsem řekl - mají pouze protahovat samotné řízení.
Zavádíme u popírání pohledávek formuláře právě pro přehlednost a jasnost, aby se neprotahovala soudní řízení tím, že někdo studuje složité návrhy a podání věřitelů, zjišťuje, že podání nejsou úplná, a vyzývá je k doplnění. Toto nebude možné. To znamená, že pokud návrh bude neúplný, tedy k zamítnutí takového návrhu, ale aby to nebylo nespravedlivé vůči věřitelům, zavádí se formulář, aby věřitel přesně věděl, jaké informace má soudu poskytnout při popírání pohledávky.
Co považuji za důležité, je to, že odpovědnost za zahájení sporu o pravost a výši, případně též pořadí pohledávky přebírá popírající věřitel. Zkrátka a dobře, je to jeho zájem, on popírá, a má tedy být plně odpovědný za celé toto řízení.
S tím souvisí též poslední bod, který chci zmínit, a to je to, že návrh zavádí povinnost věřiteli, který takto popírá pohledávku, složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu, případně též jistotu na náhradu škody. Jinými slovy, pokud někdo takto chce využít tohoto oprávnění, je vhodné, aby složil určitou peněžitou částku, počítá se cca s 20 tis. korun, to je jistota na náklady řízení, tak aby předem se eliminovaly právě šikanózní spory.
Dámy a pánové, já jsem se snažil velmi stručně přiblížit tuto novelu. Insolvenční právo je velmi složité a technické právo, uznávám tedy, že mé vystoupení mohlo být v některých aspektech příliš složité a pro někoho méně srozumitelné, nicméně takto složitou věc lze jen obtížněji představit více banálně. Chci pouze říci, že návrh opravdu byl zpracován experty, reaguje na nález Ústavního soudu.
Problémem je, že bohužel musíme tuto reakci přijmout co nejdříve, a to z toho důvodu, že od 1. dubna tohoto roku začne být účinný nález Ústavního soudu a část současného platného insolvenčního zákona bude tímto nálezem zrušena. V okamžiku zrušení by bylo vhodné, aby zde již byla účinná ona novela, kterou my zde dnes projednáváme. Já vás tedy moc prosím, abyste vzali v potaz tuto pozici, kterou bohužel Ministerstvo spravedlnosti zde musí prezentovat, to znamená vhodnost projednat tento návrh co nejdříve, tak aby mohl být účinný k 1. dubnu tohoto roku. My jsme původně chtěli navrhovat tento návrh v devadesátkovém režimu, protože jsme měli pocit, že se jedná o technickou odbornou záležitost, a že tedy by ji Sněmovna mohla přijmout při jednom projednávání. Vnímáme však, že insolvenční zákon je vždycky silné politikum, že se při projednávání insolvenčního zákona vždycky střetnou různá lobby, a to jak lobby věřitelů, tak lobby dlužníků, tak lobby insolvenčních správců.
Protože chceme, aby zde opravdu ten návrh byl podrobně prodiskutován, chceme, aby byl projednán příslušným výborem, navrhujeme tedy, aby jej projednal ústavně právní výbor. Vzhledem k oné lhůtě, kterou jsem zmiňoval, to znamená, že by bylo vhodné, aby návrh byl účinný od dubna tohoto roku, si zde dovolím navrhnout, aby se zkrátil termín na projednávání mezi prvním a druhým čtením na pět dnů. Domnívám se, že budeme schopni tento návrh projednat v příslušném výboru, případně zapracovat ještě drobné změny, případně jej doupravit, a že ona lhůta pěti dnů je dostatečná k tomu, aby takovéto jednání proběhlo.
Dámy a pánové, já vás prosím o podporu tohoto návrhu, abychom předešli situaci, kdy nám zde počátkem dubna přestane určitá část insolvenčního zákona platit a mohou vzniknout problémy v praxi, jak aplikovat to, že určitá část zákona nebude již účinná.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Prosím nyní o slovo zpravodaje pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Jan Chvojka. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, ve své právnické praxi jsem byl ten, který jako zástupce věřitelů používal zákon upravující úpadkové řízení postaru, to znamená zákon o konkursu a vyrovnání č. 328/1991 Sb., tak zákon upravující insolvenční řízení, resp. úpadkové řízení v uvozovkách ponovu, to znamená zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení.
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání byl mimo jiné vystaven na těchto principech: pohledávku přihlášených věřitelů mohl popírat jakýkoliv jiný přihlášený věřitel, popření pohledávky přihlášeným věřitelem mělo stejný režim, jako by pohledávku popřel konkursní správce, věřitelé, jejichž pohledávka byla popřena, mohli hlasovat pouze na základě rozhodnutí soudu.
V nové úpravě úpadkového práva v insolvenčním zákoně bylo v ustanovení § 192 od zavedení tzv. popěrného práva upuštěno. Důvodem pro to byla již panem ministrem zmiňovaná snaha zkrátit insolvenční řízení. Předchozí praxe ukázala, že věřitelé často popírali přihlášky účelově. Takové popření mohlo vést k tomu, že došlo k zahájení množství incidenčních sporů, které bránily ukončení konkursního řízení. To pak vedlo také k tomu, že uspokojení pohledávek věřitelů se oddalovalo. Současně se vyšlo z toho, že věřitel nemá mít právní nástroj na popření pohledávky jiného věřitele, protože to není předmětem insolvenčního řízení a ani v běžném soudním řízení se nedává možnost třetím osobám takto vstupovat do právních vztahů někoho jiného.
Minulý rok Ústavní soud ovšem svým nálezem označil uvedené ustanovení za protiústavní mezeru spočívající v zúžení okruhu subjektů oprávněných popírat pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek, a část zákona je zrušena k 31. březnu 2011. To je tedy základním důvodem, proč vláda předkládá zmiňovanou novelu. Dle rozhodnutí Ústavního soudu je tedy nutné přijmout novelu, která popěrné právo věřitelů do insolvenčního zákona opět vrací.
Vláda nám tedy s ohledem na výše uvedené rozhodnutí Ústavního soudu předkládá tzv. popěrné právo zpět do úpadkového práva. Nepřistoupila ovšem k zavedení práva přihlášených věřitelů popírat pohledávky jiných věřitelů bez jakýchkoliv dalších omezení, jak ji historicky koncipoval zákon o konkursu a vyrovnání.
Základní principy zmiňované novely již zde přede mnou obsáhle představil pan ministr. Já jako člověk, který po dva roky jako zástupce věřitelů insolvenční zákon používal, se s navrhovanou úpravou ztotožňuji, považuji ji i z důvodu zmíněného nálezu Ústavního soudu za potřebnou a jsem pro její co nejrychlejší přijetí ve zkráceném řízení a postoupení k projednání v ústavněprávním výboru. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku. Pan kolega Josef Novotný, zástupce Věcí veřejných, se hlásí. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Josef Novotný st.: Paní předsedkyně, kolegové a kolegyně, já se musím úvodem podivit nad tím, proč ten spěch. Vláda měla rok na to, aby připravila stanovisko, které je v souladu s Ústavním soudem, a teď, poslední měsíc, kdy se novela má uvést v platnost, se to má projednat v devadesátce a vytvářet tlak na parlament. Jsem rád, že Věci veřejné a jejich ministři prosadili ve vládě, že se to projedná standardním způsobem, kdy bude prostor na diskusi.
Já bych jenom shrnul, co nám na tomto zákoně vadí. Vadí nám, že možnost věřitelů popírat pohledávky jiných věřitelů je omezená. Je omezená tím, že popření nemá vliv na výkon hlasovacích práv, že věřitel musí složit kauci a několik dalších věcí, které by se daly odstranit právě tím, že o tom budeme diskutovat a jednat. Mně to trošku připomíná, že vlk se nažral a koza zůstane celá. To znamená, že bude platit ten stav, jak byl. A přitom v tom původním návrhu zákona byla, jak řekl pan ministr, z roku 2006 možnost popěrného práva v plném rozsahu věřitelům k dispozici. ***