(16.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Kraje nejsou schopny, a jsem o tom hluboce přesvědčen, nejsou schopny samy o sobě začít dělat politiku redukce zdravotnické sítě. To je přece věc, kterou musí dělat stát. Není možné říci krajským představitelům, ať to dělají oni. Krajské hledisko je na takovouto redukci sítě zařízení přece úzké.
A je otázka, jestli vůbec a v jakém rozsahu takovou redukci dělat. To není tak jednoduché, že prostě přesuneme všechny nemocné do velkých, třeba fakultních nemocnic, protože máme doloženo, že náklady na léčbu ve velkých nemocnicích jsou výrazně dražší než v nemocnicích regionálních. Ale rozhodně se přece nedá taková redukce dělat pomocí této šokové krizové metody, že se ten systém rozpadne a my se budeme těšit, že tím se to nějak samo vyčistí. To nikdo nemůže myslet vážně.
Já se prostě obávám toho klidu, který cítím ze strany vlády. Připadá mi, že tady se děje něco, co je úplně zásadní a co se snad ještě v historii nestalo, že tady dojde k tomu, že nejenže v dlouhodobém plánování třeba operací a podobně se ty věci budou odsouvat, takže to bude ohrožovat zdraví lidí, protože se budou možná odsouvat vážné lékařské zákroky, ale dokonce slyším, že bude ohrožena i akutní péče. V případě, že se budou opravdu hroutit nemocnice, dojde i k ohrožení akutní péče. To jsou přece zásadní věci, které opravdu souvisí s ústavním systémem, s tím, co ústava občanům tohoto státu garantuje. K tomu by přece vláda neměla nebo nesměla a nemůže zůstat lhostejná. A není možné poslat dopis hejtmanům: měli jste se lépe všichni starat a neměli jste to nechat dojít tak daleko.
Všichni dobře vědí, že tato akce už má deset měsíců genezi, že ty požadavky jsou známé. Dokonce požadavky na změnu vzdělávání se datují od května 2009. Už to byla paní ministryně Jurásková, která slíbila, že tyto požadavky mladých jsou oprávněné a že je vyřeší. Pak paní ministryně odešla a od té doby se nestalo prakticky nic, co by je přesvědčilo, že ten systém má šanci se zlepšit.
Víte, já se prostě obávám toho, jak jsem řekl, klidu vlády, těch řekněme bohorovných dopisů, které říkají: počkáme, uvidíme, jak se to vyvine. Já bych chtěl upozornit, že těch 3700, jak tady padlo, to už jsou výpovědi, to už je u právníka, to už jsou výpovědi, to už není nějaký odhad, takže se dá odhadnout, že to v tomto roce bude zhruba těch 4000. A pak přijde druhá vlna k 1. dubnu. Tohle je pouze ta první. Čtyři tisíce výpovědí, to je málo? Já vím, že ambulantních doktorů je v této zemi hodně. Ale v nemocnicích je stav přece jiný. Tam je jich často nedostatek. Já mám informace o tom, že se falšují výkazy, že v řadě nemocnicích na odděleních není dostatek lékařů, že se to všelijak fixluje. Prostě v oblasti nemocniční není pravda, že je tam lékařů nadbytek. Naopak. Odchod stovek lékařů, řekněme v našem kraji 400, nebo 4000 z republiky, to je podle mne velký počet, máme-li lékařů, pokud se nemýlím, 39 tisíc. To je v systému velká porce kvalifikovaných lidí, kteří ho také drželi v chodu.
Já jsem slyšel pana ministra, jak teď v neděli v televizi řekl, že si nemyslí, že by to bylo tak hrozné, 4000 do zahraničí, že on odhaduje, že jich do zahraničí odejde tak 700 až 800 - pokud vás přesně cituji, pane ministře. Já jsem se na to díval. V loňském roce odešlo do zahraničí 250 lékařů, v tomto roce je to 330, v příštím roce odhadujeme 700 až 800. Chápete? To už je něco, co už je také v chodu. Odchody stovek lékařů - to už je v chodu. Na posledním veletrhu, který tady dělali Němci tuším v říjnu, uzavřeli na místě 150 smluv. Je nám to jedno, nebo si myslíte, že budou chodit nějací jiní lékaři k nám do Čech? Ano, k nám na Ostravsko chodili Slováci. To máte pravdu. Ale teď jsem čerstvě zjistil, že na Slovensku také díky euru se platy vyrovnaly a Slovákům se už nevyplatí za ty peníze chodit k nám do kraje, na Moravu, kde to měli blízko a kde to pro ně bylo ještě nedávno výhodné. O mnoho více národů není, kteří jsou schopni jako lékaři se domluvit s našimi pacienty. Představa, že k nám budou proudit nějací náhradní lékaři odjinud, vůbec není tak jednoduchá a narazí na jazykový problém. Není to tak, že tohle je díra, kterou jen tak někdo zalepí.
A mimochodem, ti lékaři, se kterými jsem mluvil, mi řekli: buď odejdeme pryč, nebo se budeme snažit najít jinou formu zaměstnání ve zdravotnictví, než je v nemocnici, nebo prostě medicíny úplně necháme, protože je to pro nás v těchto podmínkách nedůstojné.
Já bych byl rád, kdyby se tato schůze konala, abych dostal odpověď na to, proč je vláda tak klidná. Já tomu sám nerozumím. Už to tady padlo, tohle je záležitost ústavy. Toto stát garantuje, toto je funkce a role státu, jedna z významných a základních, že garantuje úroveň zdravotnické péče občanům. Nedovedu si představit, že je možné jen tak přihlížet tomu, jak se ten systém rozpadá, ve chvíli, když už vlastně problémy vznikají, a ne že budou. Už teď jsou.
Já mám jednu obavu. Možná jste také měli v ruce tu poměrně dnes slavnou knihu Naomi Klein, která se jmenuje Shock doctrine. Tato známá autorka tam popisuje, že ono je vlastně v lecčems výhodné dostat systém do krize. Ona tam popisuje, že v něčem byla výhodná dokonce cunami, co se přehnala v Asii. Popisuje tam, kolik lidí vydělalo dokonce na hurikánu Katrina v New Orleansu. Popisuje, jak se dalo vydělat na krizi v Iráku, jak prostě všechny tyto jakoby léčby šokem ve skutečnosti najdou celou řadu těch, kteří se na nich znamenitě přiživí, že je tady celá řada těch, kteří vítají zhroucení a kolaps systému, protože jsou to pro některé velmi výhodné situace. Já si samozřejmě bohužel dovedu představit i to, že zhroucení sítě, nekoncepční, neplánované, nebo možná plánované, může vést k tomu, že se to prostě někomu bude hodit. A to je to, čeho se bojím, že prostě klid vlády má tento důvod, že v zásadě kolaps systému nevadí, nebo že se na to dokonce někdo těší.
Já bych byl rád, kdyby tato schůze se konala také proto, aby se toto vyjasnilo. Já bych chtěl, aby vláda a ministr zdravotnictví odpověděli na otázku, co s tou situací hodlají dělat. Odmítám, že by to byla záležitost krajů. To je jasná zodpovědnost státu a vlády. Nevím, co jako poslanec bych tady dnes měl na sklonku roku chtít za své občany, za lidi, které reprezentuji a kteří se obávají toho, co bude po Novém roce, co budou dělat, pokud v tom někdo neudělá pořádek a jasno. Já bych nechtěl, aby v této zemi platilo po Novém roce, že jediné, co se tady vyplatí, je být bohatý, mladý a zdravý. (Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dalším přihlášeným je předseda poslaneckého klubu KSČM pan poslanec Kováčik. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážená vládo, paní a pánové, já jsem rád, že po týdnech hlasitého volání poslaneckého klubu KSČM po řešení, a to okamžitém řešení situace, která nastala avizovanými odchody lékařů, se našla politická strana, která má dost podpisů na to, aby alespoň učinila pokus o svolání mimořádné schůze a o řešení situace přímo zde na půdě Parlamentu. Myslím si, že je to správné a není to pouze řekněme poloha opoziční, která nás k tomu vede.
Chci říci vám i občanům této země, že samozřejmě krizový plán je podmínkou, aby se situace vzniklá odchodem lékařů, výpověďmi lékařů vyřešila ve prospěch toho, proč tady zdravotnictví je, tedy ve prospěch pacienta. Ale jsme přesvědčeni o tom, že krizový plán, který se vylíhne někde v kabinetu, bez účasti těch skupin, kterých se nejvíce situace dotýká, bude krizový plán, který je předem odsouzen k nezdaru. Nebude to plán, který je vyvážený, nebude to plán, který si všechny skupiny, kterých se týká, vezmou za své.
Myslíme si, že čím dříve, tím lépe musí k tomuto krizovému plánu zasednout - a říkejme si tomu, jak chceme, třeba kulatý stůl - kde k jednomu stolu zasednou představitelé vlády, ne pouze Ministerstva zdravotnictví, ten význam je přesahující, tedy zástupci vlády, zástupci lékařů, zástupci pojišťoven a také, kolegyně a kolegové, zástupci pacientů, tedy organizací hájících zájmy pacientů. Protože koneckonců, ať si kdo chce co chce říká, o pacienta zde musí jít především. Ten systém není sám pro sebe nebo pro jeho účastníky, aby se na něm dobře živili. Ten systém přece musí fungovat především pro pacienty. ***