(11.20 hodin)
(pokračuje John)
Dohoda standardně obsahuje demonstrativní vymezení rozsahu a forem spolupráce, přičemž základem je výměna informací. Dále upravuje například spolupráci při ochraně svědků, možnost vyslání policejních styčných důstojníků a spolupráci v oblasti výcviku a vzdělávání. Dohoda rovněž stanoví orgány příslušné k jejímu provádění a standardně upravuje náležitosti v žádosti o spolupráci s možností jejich odmítnutí, stejně jako předávání a ochranu osobních údajů a utajovaných informací.
V oblasti předávání osobních údajů dohoda reflektuje skutečnost, že Česká republika je součást schengenského prostoru. Proto do ní byla českou stranou prosazena důležitá úprava sdílení informací předaných makedonskou stranou s dalšími členskými státy Evropské unie, respektive schengenského prostoru v rámci schengenského informačního systému, respektive dalších databází dle evropského práva.
Dohoda je na výslovnou žádost makedonské strany navenek sjednávána jako mezivládní, z hlediska vnitrostátního právního řádu České republiky se jedná o smlouvu prezidentské kategorie, která byla po podpisu předložena k vyslovení souhlasu oběma komorám Parlamentu a následně bude předložena k ratifikaci prezidentu republiky.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím zpravodaje zahraničního výboru. Za omluveného pana poslance Petra Gandaloviče se této role laskavě ujímá pan kolega František Novosad. Prosím vás tedy, pane poslanče, abyste odůvodnil usnesení tohoto výboru, které nám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 60/1.
Poslanec František Novosad: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené dámy a pánové, zahraniční výbor projednal tento vládní návrh dne 13. října 2010 a vydal toto usnesení:
1. Zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a vládou Republiky Makedonie o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsané dne 9. února 2010 v Praze."
Bod 2 a 3 jsou standardní. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane kolego. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Prosím, kdo se hlásí? Nehlásí se nikdo, rozpravu končím.
Budeme hlasovat o návrhu zahraničního výboru o usnesení, jak nám bylo navrženo.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 216. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 216 přítomno 119, pro 101. S návrhem usnesení Sněmovna vyslovila souhlas.
Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Končí bod 73, sněmovní tisk 60.
Dalším bodem je
74.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Arménskou republikou
o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob,
podepsaná dne 17. května 2010 v Jerevanu
/sněmovní tisk 61/ - druhé čtení
Poprosím vás opět, pane místopředsedo, o úvodní slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John: Děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, materiál, který je vám předložen, obsahuje návrh na ratifikaci takzvané readmisní smlouvy s Arménskou republikou. Smluvní dokumenty tohoto typu jsou jedním z důležitých nástrojů boje proti nelegální migraci. Cílem předkládané smlouvy je poskytnout základní právní rámec pro spolupráci České republiky a Arménské republiky při předávání a přebírání nelegálně pobývajících občanů těchto států, občanů třetích států a osob bez státní příslušnosti.
Smlouva zakotvuje podmínky pro vznik závazku osobu převzít, náležitosti a způsob podání a vyřizování žádosti o převzetí osoby a samotnou realizaci předání. Zároveň smlouva obsahuje i úpravu spolupráce při průvozu osob přes území smluvních stran do cílového státu. Standardně je upravena ochrana osobních údajů a hrazení nákladů spojených s prováděním smlouvy.
Iniciativa ke sjednání smlouvy vzešla z české strany, a to s ohledem na počet nelegálně pobývajících občanů Arménské republiky na území České republiky. Smlouva vyžaduje souhlas Parlamentu České republiky a ratifikaci prezidentem republiky, neboť jde o mezinárodní smlouvu upravující práva a povinnosti osob a zakotvuje úpravu vyhrazenou zákonu.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane místopředsedo. Zpravodajem zahraničního výboru je také tentokrát pan poslanec František Novosad. Prosím, abyste nám zdůvodnil usnesení výboru. Dostali jsme je jako sněmovní tisk 61/1.
Poslanec František Novosad: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené dámy a pánové, zahraniční výbor tento vládní návrh projednal dne 13. října 2010 a vydal následující usnesení: 1. zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Česko republikou a Arménskou republikou o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob, podepsané dne 17. května 2010 v Jerevanu."
Bod 2 a 3 jsou standardní. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane kolego. Otevírám rozpravu. Ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Neregistruji žádnou přihlášku, rozpravu končím.
Budeme hlasovat o usnesení navrženém zahraničním výborem.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 217. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 217 přítomno 120, pro 98, proti nikdo. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas.
Tím končí projednávání bodu 74, sněmovního tisku 61. Opět poděkuji panu místopředsedovi vlády a panu zpravodaji.
Zahajuji projednávání bodu
131.
Výroční zprávy a účetní závěrky zdravotních pojišťoven za rok 2009 s vyjádřením
vlády spolu se souhrnným hodnocením, hodnocením výročních zpráv a účetních
závěrek za rok 2009 jednotlivých zdravotních pojišťoven a tabulkovými přílohami
/sněmovní tisk 150/
Předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Leoš Heger. Prosím, pane ministře, o vaše úvodní slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Paní předsedkyně, vážené paní poslanci, vážení páni poslanci, děkuji za slovo. Předkládám k vašemu projednání výroční zprávy a účetní závěrky zdravotních pojišťoven za rok 2009. Všechny zprávy byly prověřeny auditory, ověřeny Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem financí, zhodnoceny vládou a zaslány Sněmovně k projednání a případnému schválení.
Pokud jde o rok 2009, byl výrazně ovlivněn jednak tím, že zůstala na úrovni předchozího roku částka nazývaná měsíční platba státu za osobu, za takzvaného státního pojištěnce, a to zůstala na úrovni 677 korun měsíčně. Úhrady byly stanoveny vyhláškou č. 464/2008 Sb., která vycházela ze zdravotně pojistných plánů na rok 2009, které však nezohledňovaly dopady krize a následné hospodářské recese. Docházelo proto ke stavu, kdy pojišťovny byly nuceny tyto dopady oproti předpokládaným příjmům dokrývat čerpáním finančních rezerv z bankovních účtů, a to v hodnotě asi 5,36 mld. korun.
Dále byla dohodou Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven upravena a omezena tvorba provozního fondu a fondu prevence pro rok 2009 a 2010. Výsledky jsou shrnuty v řadě tabulek.
Z manažerského posouzení systému je asi nejpodstatnější konstatování, že poprvé po řadě let příjmy veřejného zdravotního pojistného byly nižší nežli výdaje na zdravotní péči. Příjmy vzrostly v roce 2009 o 0,4 %, zatímco výdaje na péči o 8,5%, takže došlo k zápornému saldu příjmů a výdajů v hodnotě 6,4 mld. korun a byl to výrazný skok, v meziročním porovnání o 17,2 mld. korun oproti saldu v předchozích letech.
Tolik tedy asi to nejpodstatnější ze zpráv zdravotních pojišťoven za rok 2009 a předkládám tento materiál k projednání Poslanecké sněmovně PČR a ke schválení. Děkuji za slovo.***