(13.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Můžeme přikročit k vlastnímu pořadu schůze a tím je bod
91.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2011
/sněmovní tisk 102/ - třetí čtení
Prosím pana ministra financí Miroslava Kalouska a zpravodaje rozpočtového výboru poslance Pavla Suchánka, aby zaujali svá místa. Pozměňovací návrhy k předloženému návrhu jsou uvedeny ve sněmovním tisku pod č. 102/3.
Před otevřením rozpravy bych požádal zpravodaje výboru poslance Pavla Suchánka, aby nám přednesl návrh postupu hlasování.
Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Přednesl bych návrh procedury na hlasování k tisku 102, návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2011.
Nejprve bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích pod písm. A, což je návrh rozpočtového výboru, jako o celku, potom bychom hlasovali o tabulkách pod písm. B, což jsou pozměňovací návrhy přednesené ve druhém čtení na plénu Poslanecké sněmovny, dále bychom hlasovali o příloze č. 1 textové části zákona, napřed v pořadí písm. A - rozpočtový výbor a pod písm. B - návrhy zdrojů státního rozpočtu. Následující hlasování by bylo usnesení k celému zákonu o státním rozpočtu na rok 2011 a na konec bychom hlasovali o doprovodných usneseních.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, to je tedy návrh postupu hlasování. Ptám se, jestli k navrženému postupu má někdo připomínku? Pokud ne, tak bych raději nechal hlasovat o tomto postupu. Nejdříve odhlasujeme postup, tak jak jste ho navrhl. Pokud nejsou žádné připomínky, budeme hlasovat ten postup, tak jak jste ho právě přečetl.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, řídit se tedy tou procedurou, která byla navržena zpravodajem poslancem Suchánkem? Kdo je proti?
Hlasování má číslo 163, přihlášeno je 174 poslanců, pro hlasovalo 160, proti 2. Procedura hlasování byla tedy přijata.
A teď mi dovolte, abych otevřel rozpravu ve třetím čtení, do které se hlásí jako první pan ministr Miroslav Kalousek, takže mu dám slovo jako prvnímu. Pak zde mám dále písemné přihlášky.
Pane ministře, v každém případě tedy můžete vystoupit v rozpravě jako první.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, je mi ctí požádat vás, doufám, že dnes naposledy, o schválení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2011.
Už jsem předeslal při diskusi o programu naší schůze, že je to základní ekonomický dokument povýšený na právní normu, bez něhož nelze zajistit financování základních veřejných služeb, bez něhož nelze financovat potřeby regionů a obcí, bez něhož nelze čerpat zdroje ze strukturálních fondů Evropské unie a bez něhož nelze potvrdit naší i zahraniční veřejnosti, že Česká republika je zemí s makroekonomickou stabilitou.
Nebudu opakovat, že se jedná o rozpočet úsporný, protože to jsme vysvětlovali s panem premiérem již v prvním čtení, co je základní záměr fiskální politiky vlády a jaké tedy nezbytné kroky vláda v několika málo týdnech, která měla k přípravě tohoto rozpočtu, musela učinit, aby deficit nebyl 6,6 %, jak by dopadlo při pasivním vývoji, ale 4,6 %, tedy díky aktivním opatřením vlády, které nalezla tam, kde to legislativa měla za nezbytné, vaši laskavou podporu v Poslanecké sněmovně při schvalování příslušných novel rozpočtové legislativy.
Dovolím si zopakovat, že zákon o státním rozpočtu je zákonem, tedy legislativou, pouze de iure, nikoli de facto. De facto se totiž jedná o exekutivní rozhodnutí vlády, ale ve vyspělých demokraciích všechny poslanecké sněmovny povýšily tuto exekutivní vládní normu na zákon, aby byly suverénem nad hospodařením vlády. Je to učebnicový příklad ingerence, a podle mne jako správný příklad ingerence legislativy do exekutivy. To je také ten důvod, proč zákon o státním rozpočtu schvaluje pouze Poslanecká sněmovna, nikoliv Parlament jako celek, protože vláda, jejíž je zákon o státním rozpočtu de facto exekutivní normou, zodpovídá se pouze Poslanecké sněmovně, nikoliv Parlamentu jako celku.
Je tedy nepochybné, že vy jste suverénem v hlasování o pozměňujících návrzích. Nicméně jistě pochopíte, že vzhledem k tomu, že de facto se jedná o vládní exekutivní normu, může ministr financí, který má tu čest předkládat jménem vlády návrh zákona o státním rozpočtu, souhlasit pouze s těmi změnami a s těmi pozměňujícími návrhy, se kterými souhlasí i vláda. ***