(17.50 hodin)
(pokračuje Polčák)
Nicméně pokud bych měl zhodnotit výši dluhu, který tedy zapříčinily vlády pravicové, resp. jak je tady podsouváno panu ministru Kalouskovi, nebo snad tedy výši dluhu, kterou způsobila vláda sociální demokracie, myslím si, že opravdu, pane ministře, resp. bývalý ministře Sobotko prostřednictvím paní předsedající, vy máte určitě navrch.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Kdo se hlásí? S faktickou poznámkou? S řádnou, s řádnou přihláškou. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že ta věc je velmi jednoduchá. Stačí se podívat do statistiky. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, 440 mld. korun během tří let se ještě nikomu nepovedlo. To je prostě absolutní rekord a v historii se to ještě nestalo.
Ale já chci poukázat na jinou věc. Já chci prostě poukázat na politickou odpovědnost ministra financí v situaci, kdy tentýž ministr financí tady v Poslanecké sněmovně obhajoval státní rozpočet se schodkem 38 mld. korun a výsledek je fakticky 224 mld. korun schodku na konci příslušného rozpočtového roku, aniž vláda během roku provedla jakákoliv opatření, která by fakticky směřovala k nějaké redukci toho deficitu. Státní rozpočet se během roku 2009 v zásadě vyvíjel volným pádem a vláda nepřijala během roku žádná opatření, kterými by schodek redukovala.
A když se podíváte velmi jednoduše - a můžete si zkontrolovat všechny státní rozpočty, které já jsem předkládal jako ministr do této Poslanecké sněmovny - vždycky státní rozpočet skončil s menším schodkem, než byl schodek povolený schváleným zákonem o státním rozpočtu. V době, kdy já jsem byl ministr financí, nikdy stát nepřekročil schválený schodek a pokaždé jsme se do toho schodku vešli, resp. schodek byl nižší než deficit povolený zákonem o státním rozpočtu. Proto jsme se také za vlády sociální demokracie nikdy nedostali do takovéto trapné situace, abychom museli dodatečně schvalovat takto rozsáhlý dluhopisový program na úhradu schodku státního rozpočtu. A žádný z ministrů financí ve vládách sociální demokracie se za osm let nedostal do takto trapné situace, aby v Poslanecké sněmovně sliboval schodek 38 mld. korun a na konci byl výsledek fakticky 224 mld. korun. To se prostě nestalo. A můžete si to velmi jednoduše zkontrolovat. Tak to je.
Pouze bych chtěl upozornit na to, že poslední sociálně demokratický rozpočet tady byl připraven ještě na podzim roku 2006 a od toho se tehdy distancoval ministr financí Tlustý a nehlasoval pro něj. Tak ten skončil nejnižším schodkem v posledních letech. Deficit byl skutečně velmi nízký a v roce 2007 na základě toho posledního rozpočtu připraveného ještě za vlády sociální demokracie jsme se téměř přiblížili vyrovnaným rozpočtům. A kdyby potom nedošlo, počínaje rokem 2008, jednak k hospodářské krizi, jednak k tomu dalšímu nesmyslnému snižování daní, tak dneska veřejné rozpočty nebyly v té situaci, v jaké jsou.
Já tady nechci obvinit pana ministra Kalouska jenom z toho, že výrazně překročil schodek státního rozpočtu, který povolila Poslanecká sněmovna, ale on prostě i svými dalšími chybami v oblasti daňové politiky... A nebyla to jenom jeho chyba, tehdejšího lidovce, ale byla to chyba celé tehdejší Topolánkovy vlády. Tak v daňové politice tehdy vláda udělala vážné chyby - tím, jak se snížily daně pro nejbohatší, jak se snížily daně firmám. Dneska vidíme na stavu státního rozpočtu, jaké to mělo velmi negativní dopady na příjmovou stranu státního rozpočtu, příjmovou stranu veřejných rozpočtů.
A musíme realizovat škrty, které - já věřím - tady nikomu v Poslanecké sněmovně nejsou příjemné. Musíme ale realizovat škrty, které jsou především velmi nespravedlivé. A bereme rodinám s dětmi a chudým rodinám s dětmi sociální příplatek místo toho, abychom napravili chyby, které v daňové politice udělal bývalý i současný ministr financí Miroslav Kalousek. Nechci mluvit o tom, že to je lidovecký dluh. Stejně jako nechci mluvit o tom, že je to dneska dluh TOP 09, jestliže pan Kalousek zde reprezentuje novou politickou stranu.
Ale v každém případě by stálo za to, aby i pravicové strany, pravicové strany, které tvrdí, že nechtějí tuto zemi zadlužovat, měly schopnost elementární sebereflexe a podívaly se na účty, které po sobě nechávají v jednotlivých rozpočtových letech, počínaje rokem 2007. A ten součet není veselý. Je to bohužel těch 440 mld. nového veřejného dluhu, který České republice od té doby přibyl.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Dále jsou do obecné rozpravy přihlášeni páni poslanci Laudát, Benda, Doktor. Hlásí se pan ministr. A u pana poslance Bendy si chci ověřit, zda s faktickou, nebo řádnou. S faktickou. Pan ministr a faktická jsou na stejné úrovni, tak se, prosím, domluvte. Pan ministr.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Paní předsedající, kolegyně, kolegové, budu skutečně velmi stručný. Nicméně, vypadá to, že pan poslanec Sobotka si myslí, že jsme všichni ztratili paměť. Já si myslím, že je naprosto jednoznačné... (Z lavic před řečnickým pultem se ozývá, že rozum.) Tak rozum, jak mě tady někteří upozorňují, si netroufám hodnotit.
Myslím, že si všichni pamatujeme, že vlády sociální demokracie vytvářely masivní rozpočtový schodek při růstu ekonomiky přesahujícím 5 % HDP. To, že všechny státy v Evropě se velmi obtížně vypořádávají s důsledky ekonomické krize, je prostě fakt. A rozhodně to není záležitostí chybného nastavení rozpočtu v roce 2009.
A chtěl bych jenom upozornit a osvěžit paměť, byť jsem nebyl členem této ctihodné Poslanecké sněmovny, že když se diskutovalo o rozpočtu na rok 2009, sociální demokracie navrhovala přehodnocení predikce růstu HDP na rok 2009 z předpokládaných o něco více než 4 % na plus 3 %. To znamená, jestli tady dnes někdo vyčítá to, že ekonomické predikce byly mylné, myslím si, že by si měl sáhnout i do svých vlastních slov, která tady před pár měsíci říkal. Prostě je potřeba konstatovat, že rozpočet na rok 2009 byl konstruován ve chvíli, kdy nebylo možné predikovat růst nebo pokles ekonomiky v roce 2009 reálnými čísly. Tak se to stalo nejenom v České republice, ale i v řadě dalších zemí.
To, že vláda, která tento rozpočet předkládala, ho měla možnost naplňovat jenom několik málo měsíců, myslím, je dobré také připomenout.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. S faktickou poznámkou pan Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já jsem chtěl jenom fakticky, protože slovní ekvilibristiky pana kolegy Sobotky kolem rozpočtu a výši zadlužení já neumím. Ale vyčítat vládě, kterou jsme 8. dubna shodili, že nepřišla s rozpočtovou úpravou, mně fakt přijde vysoce komické. Jenom aby pan poslanec Sobotka nezapomínal na to, že vláda, která tady tehdy byla, slibovala, že přijde s úpravami rozpočtu, až bude jasné, jak je hluboká krize, a kdo a proč a v jakém čase a jak nesmyslně tuto vládu sundal.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Laudát a po něm pan poslanec Doktor.
Poslanec František Laudát: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já budu velice stručný, protože vítr z plachet mně částečně vzal pan kolega Drábek.
Skutečně, je veliký rozdíl, zda děláte sekeru nebo vytváříte sekeru za 3-, 4-, 5- až 7,5procentního růstu, nebo v podstatě v krizi, která nemá obdoby od velké hospodářské krize ke konci 20. let. To jsou docela zásadní rozdíly. A já bych jenom těm, kdo mají krátkou paměť, připomněl, že když se připravoval jakýsi protikrizový balíček, jakási opatření, tak to byla sociální demokracie, která chtěla nalévat peníze i na podporu výroby nebo nákupu aut a podobně. Takže ta sekera veřejných financí by byla podstatně větší.
A byla to, bohužel, nejen sociální demokracie, která na posledním zasedání v červnu roku 2006 schválila spolu s dalšími populisty celou řadu zákonů, které vedly k tomu, že při nástupu Topolánkovy vlády prudce rostly státní výdaje v oblasti sociální. Myslím si, že ne všechny byly oprávněné. Nebyly tam vymyšleny brzdy. A nebýt skutečně finanční a ekonomické hospodářské krize, domnívám se, že i při těch všech politických přemetech v naší zemi dneska už bychom se pohybovali kolem vyrovnaného rozpočtu.
Děkuji. ***