(16.50 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní prosím o slovo místopředsedu Sněmovny Lubomíra Zaorálka, poté požádal o slovo ministr financí Miroslav Kalousek.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Já jsem poslouchal pana premiéra už při tom prvním zdůvodnění, stejně jako pan poslanec Tejc myslím, že dobře poslouchal. Dokonce jsme na to tehdy reagovali. Já jsem taky říkal, v čem vidím problém. Nedostalo se mi žádné odpovědi, tak se budu řídit tím, co tady říkal pan premiér Nečas, že je třeba věci opakovat. Takže já se pokusím ještě jednou říci, co jsem tehdy namítal.
Já jsem tehdy namítal premiérovi, že ve své argumentaci používá pouze argumentací dopadů do veřejných financí. Ale že ho vůbec nezajímá a vůbec se nezabývá tím - ani ten předkládaný materiál - jaké dopady má pokus ušetřit nějakých 35 miliard korun do domácností, do zaměstnanosti, do některých skupin sociálně nejslabších. A to není jenom rétorika. Tam máme nějakých 70 až 80 tisíc nejchudších rodin, které jsou postiženy. Ví někdo, jak to na tyto rodiny dopadne? Já vás ujišťuji, že v celé řadě zemí západní Evropy podobně předkládané návrhy dokonce i v dnešní době jsou doprovázeny analýzou toho, jak tyto úspory dopadnou do života těchto lidí. A já jsem se tady ptal pana premiéra, říkal jsem mu, pořád se mluví ratinzích, mluvíte o stabilitě rozpočtu, ale v textech, které předkládáte, není žádný - ani náznak analýzy, jak tato opatření dopadnou do života lidí, kterých se týkají. A že je jich hodně. A jsou to dílem ti slabší jako v případě sociálních opatření a dílem, pokud si vzpomenete, jsem mluvil o dopadech do života střední třídy a o tom, že pravděpodobně už dnes jsme svědky upadání střední třídy v České republice. A to bylo téma, o kterém jsem se chtěl tady bavit. A když k tomu, přátelé, přidám ještě to, že se mluví o povodňové dani, že se mluví o zvýšení nižší sazby daně DPH o 2 %, když se mluví ještě o úpravě penzijního systému vzhledem k výroku Ústavního soudu, tak snad uznáte, že je čeho se obávat, co se týče úrovně života středních vrstev. To bylo to, co mně připadalo docela podstatné a zdálo se mi, že by to mohlo zajímat i členy vládní koalice.
Já se pamatuji, že v té koalici je dokonce jedna strana Věc veřejná, která říká, že by chtěla být stranou sociální a že by chtěla ve vládě být dokonce stranou, která by byla i sociálně citlivá. Tak já se ptám, jak je tedy možné, že vás nezajímá, že tady se má ušetřit 35 miliard, my to tady máme ve zrychleném režimu schválit a nikdo netuší, co to s lidmi udělá!
Opakuji: Tyto návrhy podobných zákonů v západní Evropě jsou standardně doprovázeny analýzami dopadů. Tady prostě nejsou. Tady se bavíme maximálně o ratinzích. Mám si tedy myslet, že vládu dopady do života lidí nezajímají? Vy si skutečně myslíte - tak padněte do té studené vody, kdo se zachrání, zachrání, kdo klesne ke dnu, klesne ke dnu?
A opakuji ještě jednou - strana Věc veřejná - kde je vaše sociální citlivost v této věci? Nebo vy souhlasíte s tím, abychom to skutečně prohnali tím způsobem, že se tady o tom ani řádně nebudeme bavit? 35 miliard? Jenom tak? Prolétne to tady komínem? Sněmovna se stane jen průtokovým ohřívačem?
Já bych na vás apeloval, pokud chcete souhlasit s tímto postupem, abyste si dobře zvážili, že jsou tisíce lidí, kterých se tyto zákony týkají. To není jenom text, to není jenom papír, to jsou věci, které skutečně dopadnou do života lidí! (Potlesk několika poslanců zleva.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní prosím o slovo ministra financí Miroslava Kalouska. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, koaliční partner mi jistě dovolí, abych se ho zastal a řekl panu místopředsedovi Zaorálkovi, že se nejmenuje Věc veřejná, ale Věci veřejné. (Potlesk z řad Věcí veřejných.)
Já jsem chtěl ale vystoupit k něčemu jinému. Chtěl jsem odpovědět panu místopředsedovi Sobotkovi na to, jaký je rozdíl mezi koncem roku 2008 a současnou chvílí a kde hrozí ty skutečné škody a úniky.
Na konci roku 2008 jsme samozřejmě všichni včetně předkladatele, který to opakovaně říkal z tohoto místa, věděli, že hospodářský růst nemůže být oněch jarně predikovaných 4,8, že bude neskonale nižší, protože jsme se dostali do hospodářské krize, jejíhož dna v té chvíli nebyl schopen nikdo dohlédnout. Opozice tenkrát poměrně legitimně požadovala, abych přepracoval indikátory a z nich plynoucí příjmovou stranu rozpočtu na tehdy aktuální - a opět lze dohledat, co požadovali - tehdy aktuální indikátor nikoliv plus 4,8, ale plus 3. Já jsem oponoval, že kdybych přepracoval návrh rozpočtu na plus 3, což bylo číslo, které prosazovala sociální demokracie, nevyřešili bychom vůbec nic, protože skutečnost bude pravděpodobně ještě úplně jiná, a pokládám za rozumné, správné a efektivní reformulovat státní rozpočet jednou a definitivně než salámovou metodou jednou na plus 3 a podruhé na číslo, které v tu chvíli nikdo nevěděl. Další vývoj mně bohužel - opakuji bohužel - dal za pravdu. Kdyby tenkrát měla pravdu sociální demokracie, bylo to mnohem veselejší, protože těch plus 3 by bylo krásné. Skutečnost, jak si jistě vzpomenete, byla minus 4,1. Takže opravdu by nemělo smysl dělat to salámovou metodou na několikrát.
Zatímco predikci makroekonomických indikátorů, což je odhad vývoje ekonomiky, nelze nařídit zákonem, tam se skutečně předpokládá nějaká odchylka od reality buď malá, nebo větší, v dobách jasné oblohy se dá predikovat celkem přesně, v dobách velkých turbulencí se dá predikovat jenom s velkou mírou rizika a s velkými pravděpodobnými odchylkami, tak rozpočet musí být postaven na platné legislativě. Jedna věc jsou predikce, druhá věc je platná legislativa na příjmové i výdajové straně rozpočtu. Tam se hauzírovat nedá. To znamená státní rozpočet nelze schválit, pokud by také neodpovídal a nebyl opřen o platnou legislativu ať na příjmové nebo výdajové straně. Takže stranou zůstává, že dokud by nebyly schváleny ony příslušné zákony, nemohl by být schválen ani státní rozpočet a hrozilo by rozpočtové provizorium. To je jeden problém.
A další problém samozřejmě spočívá v nejednoznačném výkladu celé řady odvodových norem a z nich plynoucích daňových úniků, které si tady snad nikdo nepřeje. Opět dám příklad: Podle platného právního řádu k 1. 1. 2011 klesnou stropy ze sociálního a zdravotního pojištění na čtyřnásobek průměrné mzdy. Novela zákona o dani z příjmu, kterou vám vláda předložila a kterou navrhujeme projednat v režimu legislativní nouze, navrhuje ponechat šestinásobek ještě pro rok 2011. Pokud bychom riskovali schválení tohoto zákona s účinností nikoliv 1. 1., ale třeba 15. 1. nebo 20. 1., prostě pokud bychom umožnili jakoukoli dobu účinnosti...
Já se z toho Vidíma zblázním. Opravdu se z něj zblázním ...
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pardon, neslyším... Teď nevím, jestli je tady takový ruch, nebo pan ministr mluví jen... (Zvoní krátce zvoncem, ruch v sále.)
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji. Pokud bychom riskovali jakoukoli prodlevu mezi účinností současného a nového právního řádu, vznikl by absolutně nejednoznačný výklad, kterého by nepochybně využila celá řada daňových subjektů, jejich daňoví poradci, a došlo by poměrně k masivním daňovým únikům, pravděpodobně i soudním sporům a nepochybně k znejistění daňových poplatků i daňového správce. Nic z toho není zajisté v zájmu České republiky.
Takový je tedy rozdíl mezi rokem 2008 a rokem letošním. V roce 2008 jsme definitivní číslo nevěděli a vědět nemohli, zatímco teď ho vědět musíme, protože ho víme, s výjimkou těch, kteří cíleně vědět nechtějí.
Děkuji za pozornost. ***