(11.40 hodin)
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, projednáváme poslanecký návrh zákona o Úřadu práce České republiky, kterým má dojít ke změně organizačního uspořádání veřejných služeb zaměstnanosti. V současné době podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, vykonává státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce, které jsou správními územními obvody okresů. Soustava veřejných služeb zaměstnanosti je tedy dvoustupňová s tím, že v prvním stupni působí 777 samostatných úřadů, kterým je nadřízeno ministerstvo. Předkládaný návrh zřizuje nový správní úřad, Úřad práce s generálním ředitelstvím, krajskými pobočkami a pobočkou pro Prahu. Přechází se tedy na třístupňové řízení s tím, že dále budou postupně zřizována v pověřených obcích třetího stupně kontaktní pracoviště, krajské pobočky Úřadu práce, a těch má být 226.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, nejsem zarytým zastáncem současného dvoustupňového řízení veřejných služeb zaměstnanosti a také mám mnoho kritických výhrad k činnosti úřadů práce. Nicméně k předloženému návrhu mám několik věcných připomínek.
Za prvé jsem přesvědčen, že uvedený návrh je z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí, které zvolilo tento legislativní postup z důvodu obejití vnějšího a vnitřního připomínkového řízení. O tom svědčí nejen vládní souhlas s návrhem bez připomínek, ale i složitá materie tohoto návrhu.
Za druhé, již před dvěma lety, kdy koncipovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí hlavní rysy svého projektu Institut trhu práce, bylo zřejmé, že klíčová aktivita číslo 4 s názvem návrh optimálního modelu fungování služeb zaměstnanosti na základě rozdělení činnosti a účinné spolupráce mezi sítí úřadů práce a sítí spolupracujících organizací bude mít úzký vztah k cílům celého projektu. Jak jednotlivé analýzy či návrhy, tak formulace základních tezí, které navrhovali řešitelé, ukázaly nutnost zachovat dvoustupňové uspořádání veřejných služeb zaměstnanosti.
Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, pan ministr práce a sociálních věcí by měl tady a teď zodpovědět nejméně dvě základní otázky, a mě mrzí, že tady za mnou nesedí, a to zda je, či není seznámen s výstupy projektu Institutu trhu práce, konkrétně s navrhovanými tezemi klíčové aktivity číslo 4, a proč nehodlá respektovat závěry tohoto projektu. A za druhé, co je skutečným důvodem přechodu z dvoustupňového na třístupňový model uspořádání veřejných služeb zaměstnanosti.
K předkladatelům návrhu zákona chci dodat pouze to, že mi v návrhu zákona schází vyjádření úspor na samotném Ministerstvu práce a sociálních věcí, ať již v personální či finanční oblasti, a také rozklad finančních nákladů na pověřené obce třetího stupně v souvislosti s plánovaným zřízením kontaktních pracovišť krajských poboček úřadů práce.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, tento rok je Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Po přijetí restriktivních škrtů na Ministerstvu práce a sociálních věcí jde i tento návrh opačným trendem, než jdou cíle evropské sociální politiky. Varuji před přijetím tohoto návrhu zákona, který zhorší kvalitu a dostupnost veřejných služeb zaměstnanosti v naší zemi. Proto se v podrobné rozpravě připojím k návrhu na zamítnutí návrhu již v prvním čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dalším písemně přihlášeným je poslanec Jan Chvojka. Prosím.
Poslanec Jan Chvojka: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, nepovažuji navrhovanou zásadní organizační změnu za nezbytnou ani účelnou, a proto ji odmítám. Pro nezaměstnané osoby, ale určitě i pro zaměstnance je současné organizační uspořádání výhodné z hlediska dostupnosti služeb poskytovaných úřady práce, a nepochybně i pro zaměstnavatele, a vyhovuje jim současná relativní pružnost rozhodování úřadů práce, kdy existují kontakty s jednotlivými úřady práce, které mají díky svému samostatnému postavení možnost rychle přijímat opatření k řešení problémů zaměstnavatelů i zaměstnanců. Nová právní úprava dle mého vzdálí služby nezbytné z pohledu požadované pružnosti trhu práce zaměstnancům i nezaměstnaným a u zaměstnavatelů si vyžádá osvojení nových kompetencí jednotlivých organizačních složek úřadů práce spojených se změnou sídla dosavadních kontaktních míst a s tím související zvýšené náklady v personální oblasti.
Z návrhu zákona a z důvodové zprávy vyplývá, že se počítá s výrazným snížením počtu zaměstnanců a také se snížením počtu dislokovaných kontaktních pracovišť. To nepochybně povede k oslabení poradenské a informační činnosti poboček úřadů práce a jejich aktivní spolupráce se zaměstnavateli, zaměstnanci i nezaměstnanými v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti a činnost nového úřadu práce bude v praxi omezena převážně na administrativní činnosti spojené s výplatou státních dávek.
Podle mého ve svých důsledcích se zhorší možnosti úřadů práce účinně napomáhat uchazečům o zaměstnání k získání nových pracovních míst, pečovat o zlepšení jejich zaměstnavatelnosti apod.
Odmítám zcela návrh na snížení počtu poboček úřadů práce na 14 z dosavadních 77 a snížení počtu jejich zaměstnanců. I v situaci, kdy by byly dosavadní okresní úřady jako pobočky zachovány v podobě jakýchsi detašovaných pracovišť, by taková změna znamenala ve svém důsledku radikální snížení komfortu pro nezaměstnané, přičemž je právě intenzivní a pravidelná spolupráce uchazečů a úřadů práce jednou z rozhodujících podmínek pro přiznání statutu uchazeče o zaměstnání a také z toho vyplývajících služeb včetně poskytování podpory v nezaměstnanosti.
Připravovaná redukce počtu úřadů práce a jejich zaměstnanců zvýší zatížení zbývajících zaměstnanců a sníží dle mého kvalitu jejich činnosti. Taková opatření pak jednoznačně povedou ke zhoršení realizace politiky zaměstnanosti v jedné z jejích meritorních částí, a to v provádění aktivní politiky s cílem dosažení plné zaměstnanosti.
Vyjadřuji podiv nad tím, že právě v době, kdy vláda prosazuje tzv. zpřísňování podmínek pro nezaměstnané, je omezován potenciál pracovišť, která s těmito nezaměstnanými mají pracovat, což povede jenom k tomu, že i tak velmi restriktivní opatření budou uplatňována mechanicky, bez přihlédnutí ke konkrétní situaci nezaměstnaných. Trvám na tom, že je třeba zajistit bezprostřední kontakt s nezaměstnanými a že úřady práce v současném postavení prokázaly, že jsou schopné plnit náročné úkoly v oblasti zaměstnanosti. Zásadně proto nesouhlasím se změnou právního postavení úřadů práce.
Druhou věcí, které bych se chtěl věnovat, už jenom krátce, je to, že zásadně nesouhlasím s tím, aby bližší podmínky organizačního uspořádání úřadů práce stanovil statut a organizační řád vydávaný pouze generálním ředitelem v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Pokud se má takováto zásadní změna provést, je dle mého nezbytné, aby celé organizační uspořádání úřadů práce bylo stanoveno zákonem.
Vzhledem k výše uvedenému bych prosil o zamítnutí tohoto zákona. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Další písemně přihlášenou je paní poslankyně Vladimíra Lesenská, které tímto uděluji slovo.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, paní předsedající, za udělení slova. Chtěla jsem reagovat na některé věci. Myslela jsem, že se některé odpovědi na své otázky dozvím z důvodové zprávy předkladatelů, nicméně jsem se tam dozvěděla, že bude změnou organizace úřadů práce podpořena zaměstnanost a že se jedná o koncepční změnu, která zlepší komunikaci úřadů práce s krajskými úřady a se samosprávou.
Já bych chtěla konstatovat, že podle mého názoru při reorganizaci se jedná o velmi nereálný předpoklad úspory 25 % nákladů při zřízení jednoho Úřadu práce České republiky. Dále bych chtěla upozornit na velmi složitý oběh dokladů, snížení operativnosti vyřizování běžných pracovních a provozních agend, zkomplikování některých procesů a vůbec možný nárůst obslužných provozních nákladů. O ničem takovém jsem se v důvodové zprávě nedozvěděla a myslím si, že by bylo velmi zajímavé některé analýzy předložit. ***