(9.20 hodin)
(pokračuje Vondra)
Nyní bych vás rád blíže seznámil s hlavními návrhy materiálu.
Za prvé západní Balkán. Je to region, ve kterém se dlouhodobě významně vojensky i politicky angažujeme, v posledních letech zejména v misi KFOR v Kosovu. Problémy dnešního Kosova jsou primárně nevojenského charakteru, a vyžadují proto řešení primárně již nevojenskými prostředky. Robustní přítomnost vojenská v Kosovu se podle názoru aliance jeví jako neefektivní. Ale, podtrhuji, z Kosova neutíkáme. Pro příští rok je proto naposledy navrhováno zapojení České republiky do KFOR v celkovém počtu do 550 osob. V praxi to bude znamenat, že v prvním pololetí, to znamená do 30. června 2011, bude Česká republika pro KFOR vyčleňovat prapor operačních záloh, který bude připraven na území České republiky k případnému nasazení v Kosovu. V samotném Kosovu pak ponecháme po tuto dobu vojenskou základnu Šajkovac s nezbytným logistickým zabezpečením pro případné nasazení uvedeného praporu a podporu spojeneckých jednotek. Po tomto období se operace zúčastní pouze jednotlivci v rámci velení KFOR a tým vyčleněný pro postupné rušení základny Šajkovac. V roce 2012 bude předpokládané zapojení Česka v KFOR v rozsahu do 15 osob. S ohledem na důležitost tohoto regionu je dále navrhováno prodloužit naše působení v neexekutivní složce operace EU ALTHEA v Bosně a Hercegovině.
Jak jsem zmínil, hlavní operační prioritou a dosud nejkomplexnější operací NATO je operace ISAF v Afghánistánu. Je přitom zřejmé, že silná mezinárodní civilní i vojenská přítomnost bude v zemi nezbytná ještě několik let. Navrhované zapojení České republiky v ISAF v následujících dvou letech proto musí povaze této mise odpovídat. Celkově se navrhuje v misi ISAF v Afghánistánu vyslat v roce 2011 celkem do 720 osob a v roce 2012 do 640 osob. Čili stručně řečeno, mírně navyšujeme, abychom od roku 2012 mohli začít snižovat.
V souladu se střednědobou koncepcí působení sil v operacích se budeme v Afghánistánu nadále zaměřovat na čtyři prioritní oblasti. Za prvé na podporu rekonstrukce a obnovy země. Jádrem tady bude náš příspěvek v podobě provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar. Za druhé výstavba afghánských bezpečnostních sil, jejichž výcvik je nezbytným předpokladem pro to, aby se Afghánci mohli o svou bezpečnost postarat sami. Za třetí podpora nasazených sil v podobě vrtulníků, meteotýmu, pyrotechniků a jednotky ochrany proti zbraním hromadného ničení. A konečně za čtvrté v podobě nasazení speciálních sil, tentokrát již ne v operaci Enduring Freedom, ale plně integrovaných v rámci operace NATO. Přítomnost těchto sil je nadále nezbytná pro to, aby jak mezinárodní jednotky, tak afghánská vláda měly kontrolu nad bezpečnostní situací v nejproblematičtějších oblastech.
K Afghánistánu ještě chci zmínit návrh na pokračování činnosti příslušníků 601. skupiny speciálních sil ve prospěch ochrany našeho zastupitelského úřadu v Kábulu.
Budeme také pokračovat v našem působení v protipirátské operaci EU ATALANTA a v misi MFO na Sinajském poloostrově, ale řeknu v zásadě symbolické rovině, tak abychom měli potřebné informace.
Dále se v materiálu tak jako každý rok navrhuje zapojení České republiky do Sil rychlé reakce NATO, tedy řešení, které představuje efektivní nástroj pro řešení mezinárodních krizových situací a je také důležitým hybným momentem pro pokračující transformaci v rámci aliance. V roce 2012 navrhujeme také plánované zapojení do mnohonárodnostního bojového uskupení EU Battlegroup, tentokrát ve spojení s Německem, Rakouskem, Irskem, Chorvatskem a Makedonií. V neposlední řadě návrh také zohledňuje naši připravenost vojensky přispět do Systému pohotovostního ujednání OSN. Zde to však vyžaduje opětovný mandát vlády i Parlamentu.
A úplně poslední konkrétní zmínka. Pro rok 2012 se navrhuje opětovné zapojení Česka do střežení vzdušného prostoru pobaltských zemí, tedy ten Baltic Air Policing, který jsme si již úspěšně vyzkoušeli před dvěma lety.
Na závěr pár poznámek k finančním aspektům. Předpokládaný objem finančních prostředků, které souvisejí s vysláním sil i prostředků resortu Ministerstva obrany do zahraničních operací, bude v příštím roce činit necelé 1,9 mld. korun, což představuje lehce přes 4 % výrazně redukovaného rozpočtu Ministerstva obrany. Pro rok 2012 pak v souladu s oním předpokládaným snížením je kalkulovaná částka nižší a jen mírně přesahuje 1,5 mld. korun.
Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, věřím, že navrhovaný rozsah zapojení činí z České republiky plnohodnotného a respektovaného partnera v oblasti zajišťování bezpečnosti euroatlantického prostoru. Třebaže zdrojově, organizačně i substantivně jde o návrh náročný, bez zapojení mimo naše hranice není dnes možné zajistit odpovídající bezpečnost v naší vlastní zemi. Prosím vás proto o schválení předkládaného návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji panu ministrovi, že uvedl tento materiál, a ještě bych poprosil pana ministra a místopředsedu vlády Karla Schwarzenberga, aby za Ministerstvo zahraničí se také vyjádřil k zahraničním misím. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Děkuji mnohokrát, pane předsedající. Dámy a pánové, zapojení prostředků a sil Armády České republiky do zahraničních misí je nedílnou součástí a nástrojem naší bezpečnostní politiky. Naše účast v misích je přínosem pro uskutečňování českých zahraničněpolitických priorit. Podílíme se tak ve spolupráci s našimi partnery na budování bezpečnějšího mezinárodního prostředí, čímž posilujeme naše dobré jméno na mezinárodní scéně. Dáváme tak jasný signál naší připravenosti a ochoty plnohodnotně plnit naše závazky a spolupodílet se na zajišťování globální bezpečnosti a stability.
Naši vojáci se v rámci zahraničních misí stále častěji podílejí na aktivitách, jejichž cílem je obnova země a budování základních pilířů potřebných pro fungování státu. To je umožněno mj. zkušenostmi získanými účastí našich vojáků na operacích v předchozích letech. ***