(9.20 hodin)
(pokračuje Vilímec)
U soudců přichází tedy vláda s výrazně mírnější úsporou než u ostatních představitelů státní moci. Je třeba tuto předlohu vnímat jako příspěvek všech ústavních činitelů i státních zástupců v tíživé finanční situaci státu.
Vážené kolegyně a kolegové, doporučuji tedy s ohledem na uplatněné veto, aby tento návrh postoupil do dalšího čtení, a v obecné rozpravě jako zpravodaj navrhnu snížení, resp. zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 15 dnů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To jsme měli tedy slovo zpravodaje a teď otevírám obecnou rozpravu, do které mám písemné přihlášky. Jako první se přihlásil pan poslanec Václav Klučka a pak je přihlášena Dana Váhalová. Poprosím pana Klučku jako prvního. Prosím.
Poslanec Václav Klučka: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, nebojte se, nesplním očekávání. Nebudu mluvit o poslancích, o kterých by se dalo také hovořit a také argumentovat, ale řeknu vám něco o státních zástupcích. Od roku 2007 až doposud státní zástupci většinově bez sebemenšího náznaku nevole přijímali platové restrikce, tedy zmrazení platové základny na úrovni roku 2007, resp. snížení platu o 4 % pro rok 2010, a podíleli se tak na sanaci rozpočtových deficitů, zatímco platy ostatních zaměstnanců veřejného sektoru rostly. Ani nyní, v době hospodářské krize, státní zástupci neodmítají solidaritu s ostatními zaměstnanci veřejné sféry, jejichž platy by pro rok 2011 měly poklesnout, zjednodušeně řečeno, o 10 %. Ovšem v případě přijetí vládou navrhované úpravy by došlo k propadu platu státních zástupců až na úroveň roku 2005, což představuje pokles zhruba o 30 % oproti stavu, který by měl k 1. 1. 2011 nastat bez úpravy provedené navrhovanou vládní novelou.
Domnívám se, vycházeje přitom i z obsahu důvodové zprávy k předmětnému vládnímu návrhu, že vláda tímto návrhem veřejně deklarovala, jakou důležitost profesi státních zástupců přikládá. Takový postoj vlády považuji za nepřijatelný, dehonestující postavení státního zástupce.
Obsahem citované vládní novely je snížení platu státních zástupců pro léta 2011 až 2014 o 5 %. Tuto interpretaci často slýcháváme z úst představitelů vlády, ovšem jde o pojetí velmi zjednodušené. Nutno dodat, že uvedený návrh počítá s platovou základnou na úrovni roku 2007, sníženou ještě o 4 % v důsledku úpravy z roku 2010. Reálná platová základna státních zástupců by tak až do konce roku 2014 odpovídala jejich odměňování v roce 2005.
V roce 2011 poklesne plat státních zástupců oproti stavu, který měl nastat v případě ukončení zmrazování platové základny, o 30 %. K tomu nutno doplnit, že příjem státního zástupce může mít pouze formu platu, oproštěného od všech složek motivačních, osobního ohodnocení a nadstandardních, odměny, příspěvky. Státní zástupce se vedle výkonu své funkce nemůže věnovat jiné výdělečné činnosti.
Záměrem zákonodárce vyjádřeným v úpravě nastolené zákonem číslo 201/1997 Sb., o platu státních zástupců, bylo přitom mj. též zajištění spravedlivého utváření platu státního zástupce ve vztahu ke zbytku veřejné sféry. Jak pregnantně vyjádřila prezidentka Unie státních zástupců v připomínkách k vládnímu návrhu novely uvedeného zákona, mechanismus stanovení platu státního zástupce by měl vyjadřovat vážnost funkce státního zástupce ve společnosti, odrážet skutečně nemalou odpovědnost, která na bedrech každého státního zástupce spočívá, kompenzovat omezení vyplývající z výkonu funkce státního zástupce, to je i ta ekonomická a pracovněprávní, a zajišťovat, aby o funkci státního zástupce usilovali ti nejlepší právníci. Zmíněné principy však vládou navrhovaná změna výrazně potlačuje.
Závěrem si ještě dovolím krátce reagovat na dvě tvrzení užitá v důvodové zprávě. Cituji: "Nutno zdůraznit, že v důsledku současné realizace reformy daňové soustavy se skutečné příjmy těchto osob v letech 2008 a 2009 výrazně oproti roku 2007 zvýšily." Opět jde o argument nepřípadný, neboť nedošlo k daňovému zvýhodnění toliko státních zástupců, nýbrž změna daňového systému dopadla na všechny. Nadto do budoucna nelze vyloučit i minimálně opětovné navýšení sazeb daně z příjmu fyzické osoby.
Předloženým návrhem zákona, po jehož přijetí by došlo k opakovanému výraznému snížení platového ohodnocení státních zástupců, představitelé moci výkonné jednoznačně znovu degradují postavení státního zástupce, což je v řadách státních zástupců velmi negativně vnímáno.
K volbě povolání státního zástupce, který dosahuje nižších příjmů než soudce, aniž by pro to byl věcný důvod, byť kvalifikační podmínky pro přístup k oběma funkcím jsou shodné a výkon funkce státního zástupce rozhodně není méně obtížný, státní zástupci přistoupili díky svému vnitřnímu přesvědčení k respektování obecně přijímaných morálních principů, jakož i díky víře ve spravedlnost a ve smysl veřejné služby, k čemuž samozřejmě přistupuje také jistota materiálního zabezpečení v určité výši. Přijetí tohoto návrhu proto nepochybně zapříčiní odchod řady zejména mladých státních zástupců do advokacie či k soudu. Projeví se na výsledcích práce zbylých státních zástupců a ohrozí tak další budování soustavy státního zastupitelství, což je jistě nejen pro státní zástupce, ale pro všechny, kdož vyznávají principy demokratické společnosti, nepřijatelné.
Je nadto velmi překvapivé, že k těmto neúměrným platovým restrikcím přistupuje vláda, která za jeden ze svých hlavních cílů vydává boj proti kriminalitě a korupci, pro nějž je však nezávislé postavení státních zástupců a kvalitní personální obsazení státního zastupitelství naprostou nezbytností. Tudíž v současné době státní zástupce představitelé moci výkonné přivádějí k závěru, že tato slova jsou v současné chvíli jen pouhopouhou iluzí.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan ministr Drábek chce reagovat hned na toto vystoupení, samozřejmě mu udělím slovo.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych chtěl jen upozornit na několik argumentů. Vážím si profesionálního vystoupení pana kolegy Klučky, nicméně za prvé již od poloviny 90. let je platová úroveň platu státních zástupců odvozována od platové úrovně soudců, a to takovým způsobem, že platová základna státních zástupců činí 90 % platové základny soudců. Myslím si, že tento mechanismus, tento přístup, byl v polovině 90. let zvolen správně, protože na rozdíl od státních zástupců soudci jsou součástí jiného druhu moci, a nakonec i Ústavní soud to jasně vyjádřil. ***