(12.20 hodin)
(pokračuje Levá)
Čeho si na rozpočtu cením? Toho, že ministerstvo začíná s úsporami u sebe, značně snižuje vlastní výdaje.
Dále se chci zmínit o tom, že prostředky na financování knihoven zůstávají beze změn, i když tady také je třeba upozornit na to, že např. ceny energie se zvýší. Chválím ministerstvo za snahu o urychlení digitalizace knihovních dokumentů v Národní knihovně, neboť ty představují významnou součást národního kulturního dědictví. Především periodika tištěná na kyselém papíře volají o pomoc, mnohdy by došlo k poškození, které je nevratné.
Dámy a pánové, závěrem mi dovolte prohlásit - kultura nutně potřebuje navýšit rozpočet o 1 miliardu. Ne aby si přilepšila, ale aby dokázala udržet stávající úroveň. A na tom snad záleží každému z nás. Děkuji za pozornost. (Potlesk v lavicích KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Já také děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Ivan Ohlídal. Jenom chci říct, že v tuto chvíli je ještě 11 přihlášených. Pardon, ještě následovat bude pan poslanec Grospič. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan premiér v dnešním úvodním projevu řekl, že si jistě všichni přejeme, aby Česká republika vyšla ze současné hospodářské krize posílena. Já si to samozřejmě přeji, jistě si to přejí i všichni členové sociální demokracie. Nejsem si však jist, jestli si to přeje skutečně i vláda, jestli prohlášení pana premiéra nebylo čistě jenom prohlášením povrchním. Proč si to myslím? Lze to velmi snadno zdůvodnit.
Česká republika může vzejít ze současné krize posílena pouze tehdy, když bude schopna zachytit současný trend enormního rozvoje moderních technologií, a to technologií v oblasti mikroelektroniky, nanotechnologií, v oblasti genetického inženýrství atd. Samozřejmě jedině potom může být naše hospodářství konkurenceschopné s vyspělými státy světa a jedině potom můžeme rozvíjet náš stát, naši společnost odpovídajícím způsobem při dodržení ochrany životního prostředí. K tomu, abychom mohli takto postupovat, potřebujeme samozřejmě vzdělané odborníky, především vysokoškolsky vzdělané odborníky. Bohužel zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se vláda o tento postup snažila.
Když si všimneme rozpočtové kapitoly vysokých škol pro rok 2011, tak vidíme, že ve srovnání s rokem 2010, tedy s letošním rokem, dochází v oblasti vzdělávací činnosti ke snížení o více než 2 mld. korun. Když uvážíme, že vysoké školy musely v tomto roce ušetřit mimořádně asi 300 mil. korun, je jasné, že tento deficit finančních prostředků na vzdělávací činnost veřejných vysokých škol v příštím roce bude velmi vysoký a že se nutně musí projevit minimálně snížením úrovně vzdělávací činnosti na veřejných vysokých školách. Projeví se především v těch oborech, které s těmi moderními technologiemi velmi úzce souvisí. To znamená projeví se především v oborech přírodovědných a technických, kde se uplatňují experimentální metody, experimentální postupy, čili v oborech, které mají experimentální charakter. Samozřejmě se ten deficit finančních prostředků projeví ve státním rozpočtu pro rok 2011 pro veřejné vysoké školy také v tom, že vysoké školy budou muset nutně snížit umělým způsobem počet studentů a patrně budou muset propustit i učitele. Samozřejmě tento postup jistě prospěje soukromým vysokým školám, ale zároveň to bude, jak jsem již řekl, projev... anebo důsledek bude to, že se sníží úroveň vzdělávací činnosti. Proč? No protože soukromé vysoké školy nejsou odkázány na státní rozpočet a samozřejmě mohou potom přetahovat studenty, kteří nebudou přijati na veřejné vysoké školy. A bohužel je nutno konstatovat, že většina soukromých vysokých škol má podstatně nižší úroveň než většina veřejných vysokých škol. Dá se to samozřejmě i doložit. Bohužel je nutné konstatovat, že některé soukromé vysoké školy, možná i některé veřejné, ale těch je minimum, vlastně vysokými školami vůbec nejsou, jsou to jenom lepší či horší střední školy. Takže vlastně rozpočtovou politikou vláda bude posilovat školy, které mají nižší úroveň, kdežto školy, které úroveň mají vyšší, budou víceméně finančně potlačovány.
Já někdy z řad vlády, z řad ministrů vlády, slyšívám, že vlastně toto snížení na výchovně vzdělávací činnost v rámci veřejných vysokých škol pro rok 2011 má i ten účel, aby se uměle snížil počet studentů, protože prý je jich v naší republice relativně mnoho. To je samozřejmě diskutabilní názor, ale samozřejmě pokud vláda chce provést tento krok, tak tím samozřejmě způsobí to, že dojde k plošnému snižování studentů na veřejných vysokých školách a samozřejmě k navyšování studentů na těch horších, většinou soukromých školách. Jediný způsob, jak rozumně regulovat počet studentů na veřejných vysokých školách, je změna současného velmi špatného způsobu financování veřejných vysokých škol, a to způsobu, který je založen na kvantitě studentů, nikoli kvalitě studentů, kteří jsou studenty veřejných vysokých škol. Takže pokud chce vláda jakýmsi způsobem ovlivňovat počet studentů na veřejných vysokých školách, pokud chce ovlivňovat kvalitu, tak musí především změnit způsob financování těchto veřejných vysokých škol.
Když budeme pokračovat dále, tak zjistíme, že v kapitole vysokých škol dochází dokonce i ke snížení výdajů na výzkum, vývoj a inovace. V roce 2011 je navrženo ve státním rozpočtu snížení finančních prostředků na tuto položku přibližně o 230 mil. korun, což se jistě projeví velmi negativně i v činnosti vědců a pedagogů v oblasti výzkumných projektů na těchto veřejných vysokých školách. Když budeme pokračovat dále, zjistíme, že nejen vysoké školy jsou postiženy finančně v tom příštím roce vzhledem k tomuto i předcházejícím letům, ale že takto je postižena i Akademie věd České republiky. Rozpočet Akademie věd České republiky pro rok 2011 je zhruba o 105 mil. korun nižší, než to bylo v tomto roce, tedy v roce 2010. To se samozřejmě musí projevit v tom, že mnoho výzkumných týmů v rámci institutů Akademie věd musí být finančně, a tím i pracovně omezeno. Může dokonce dojít k tomu, že i některé ústavy mohou být omezovány, možná některé budou muset být i zrušeny, i když dosahují relativně dobrých výzkumných a vědeckých výsledků.
Takže všechny tyto údaje, číselné údaje, které jsem zde zmínil, vlastně vedou k tomu, že může dojít nejen k exodu lékařů z České republiky do zahraničí, kde budou hledat lepší pracovní i finanční podmínky, ale může k tomu dojít - a to si troufám tvrdit jako předpověď - i v oblasti vysokých škol, veřejných vysokých škol a ústavů Akademie věd, odkud mohou schopní pedagogové a výzkumní pracovníci odcházet houfně do ciziny. Takže vláda České republiky, Nečasova vláda, vlastně riskuje nejen odchod mnoha lékařů do zahraničí, ale jsem přesvědčen, že i odchod mnoha vědeckých pracovníků a pedagogů, což by samozřejmě bylo velkým oslabením pro Českou republiku. ***