(15.00 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Já vám připomenu, že teď, před pár dny, tady v Praze několikrát vystupoval poměrně hojně veřejně americký komentátor Fareed Zakaria, a on tady vlastně pořád opakoval jednu myšlenku, že pro země Západu je obrovské riziko, že zvlášť současná krize posiluje trend, že se ty společnosti dělí na jednu desetinu těch, kteří užívají všech výhod globálního trhu, a devět desetin, které chudnou.
A já vám řeknu, tato opatření, která navrhuje vláda, a tady není prostor, kde o tom celkově mluvit, to se netýká jenom toho stavebního spoření, to jsou opatření, která z velké části dopadnou právě na střední vrstvy. A ty střední vrstvy v České republice jsou poměrně slabé. A opatření, které vláda navrhuje, povede k tomu, že jejich úroveň se sníží. To stavební spoření je vlastně jenom jeden z prvků a mohl bych mluvit o dalších. Vy třeba zachováváte příspěvky rodinám s dětmi pro ty slabší, připravujete o ně právě ty střední vrstvy. Někdo by měl spočítat, o co všechno díky vašim opatřením přijdou. Jaký bude celkový dopad tohoto šetření právě na střední vrstvy v České republice? To tady pravděpodobně nikdo neprovede, protože to předkládáte takto po jednotlivých zákonech a zvlášť budeme předkládat rozpočet. To znamená, k té zásadní debatě, jestli způsob toho šetření, který navrhuje vláda, je sociálně únosný, nějakým způsobem kalkulovat, jaké budou dopady, to se tady pravděpodobně vůbec v té sněmovně dít nebude. A my místo toho dostaneme jenom to ideologické prohlášení pana ministra financí, že jde o rovné podmínky pro všechny, jak tady řekl. Prosím vás, není toto prostě trošku málo, pokud se zabýváme něčím, co třeba souvisí s politikou a koncepcí bydlení v České republice?
Rozumíte, otázka bydlení, a to já nejsem žádný expert na bydlení, ale přece kdo o to jen zavadil, tak ví, že je to specifická oblast. Dokonce i v zemích Západu, a mohl bych jmenovat Německo, Británii a další, se tento státní příspěvek uplatňoval v době, kdy byly i pravicové vlády. Prostě proto, že většina lidí si za život není schopná normálně z vlastních prostředků na bydlení našetřit. A ten stát, když toto neudělá, tak musí stavět státní byty a podobně. Takže se prostě ukázalo, že tento státní příspěvek je často výhodnější než prostě jiné politiky. A opravdu to není nějaká čistě levicová záležitost.
Takže politika bydlení byla v této zemi nějak nastavena, protože kdosi zvážil, že to je prostě pro ten stát výhodné a umožňuje to lidem plánovat si, že si získají vlastní bydlení. A je to výhodné nejen pro ně, je to výhodné i pro stát. To znamená, pokud se situace změnila, řekněme, finančně, rozpočtová v tom státě, tak já bych byl pro to, uvažovat o tom, jak třeba nějakým způsobem redukovat tento příspěvek, anebo pokládám za legitimní debatu, aby se ty prostředky, které se na něj vybírají, skutečně soustředily na bydlení. To znamená rekonstrukce bytů, nákupy bytů, a to je debata, která si myslím je oprávněná... Nebo pořízení nových bytů (Reaguje na poznámku ministra financí).
Ale myslím si, že v této podobě, jak je to tady navrhováno, a s tím dopadem, to má skutečně dopady, které jednak rozbíjejí tu politiku bydlení, a zároveň, opakuji, zapůsobí velmi tvrdě na širokou část středních vrstev. A jestliže se takto tohle stejné dá najít i u těch dalších opatření, tak si myslím, že to je téma, o kterém se tady mělo mluvit. Ale v tom, jak vy tu debatu stavíte a jak předkládáte ty zákony, se pro to ani nevytváří prostor.
Já na to upozorňuji a myslím si, že se nám může stát, že se sice budeme bavit o zákonech a některých, řekněme, konkrétních parciálních věcech, ale nebavíme se o tom podstatném, o tom zásadním dopadu, který to bude mít na naši společnost. A proto opakuji, co jsem řekl. K těmto zákonům, které se týkají státního rozpočtu, bylo nutné, aby vystoupil premiér a aby prezentoval celkový pohled na to, jakým způsobem a proč právě takhle chce vláda ušetřit 45 miliard. Pokud se to neděje, tak ta debata podle mne je pochybná.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Tak to byl pan místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek. A nyní zde mám tři řádné přihlášky. Nejprve... Ještě pan kolega Sobotka se hlásí s faktickou poznámkou, nebo...? (Poslanec Sobotka naznačuje, že s řádnou.) S řádnou s přednostním právem. Prosím, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych rád vznesl veto jménem dvou poslaneckých klubů ČSSD a KSČM proti zkrácení lhůty pro projednávání tohoto návrhu zákona pod 30 dnů na základě jednacího řádu Poslanecké sněmovny. To je poznámka číslo 1.
Poznámka číslo 2. Já si myslím, že by bylo dobře, kdybychom o této věci hovořili vážně. Tady toto není žádná legrace. Já jsem viděl ten úsměv na tváři pana ministra financí. Jemu to možná legrační připadá, ale prostě tady jde o důležitou věc, která se týká čtyř a půl milionu obyvatel České republiky. A myslím si, že to není nic triviálního, co bychom mohli jen tak smést ze stolu tím, že to tady odhlasuje 118 hlasů koaličních poslanců. Jde skutečně o to, co si lidé budou myslet o vládě, co si lidé budou myslet o státu, a to na dlouhé roky dopředu. Na dlouhé roky dopředu se tady v tuhle chvíli může podlomit důvěra občana v právní stát.
Pan ministr tady hovořil o tom, že je to to samé jako zdanění solárních elektráren. Ale pokud vím, tak nikdo nenavrhuje zdanit solární elektrárny zpětně. Ty návrhy, které jsou na stole, ať už je to návrh vlády nebo je to návrh sociální demokracie, počítají s tím, že by se měly zdaňovat budoucí zisky solárních elektráren. Budoucí zisky. To znamená, že v době, kdy solární elektrárny budou vyvíjet ekonomickou činnost a dosahovat těchto zisků, tak bude známa sazba daně z příjmu, která tady bude speciálním způsobem uvalena. Zdá se, že je to velmi pravděpodobné řešení. Prostě nebude to zpětné zdanění.
To, co je největším problémem této normy vedle vstupu a zásahu vlády do platných smluv, je fakt, že vláda zpětně daní státní příspěvek za rok 2010. Za rok 2010! Zákonem, který ještě nezačal platit, a to už máme říjen, konec října roku 2010. To je ten hlavní problém, který tady je. Až ten zákon začne platit, možná to bude prvního ledna příštího roku, možná ani to ne, tak se bude zákonem zpětně zdaňovat příspěvek za letošní rok. To znamená lidé letos v dobré víře spořili, v očekávání státního příspěvku, a vláda tento státní příspěvek zpětně sebere. To je problém toho nepřiměřeného zásahu, nepřiměřeného v tom, že vláda měla hledat jiné zdroje pro to, aby stabilizovala státní rozpočet, a neměla hledat zdroje ve formě retroaktivní daně, kterou se zpětně zdaní příspěvek za letošní rok.
Kdybyste navrhovali zdanění příspěvku za rok 2011, za rok 2012 nebo 2013, tak bychom nikdy tento argument nemohli uplatnit. Ale to, co vy děláte, je to úplně nejhorší, co vláda svému občanovi může provést. Změní podmínky zpětně. A najednou člověk zjistí, že se choval podle zákonů, které už neplatí, a to jeho chování, které podložil platným zákonem, tak najednou má úplně jiný důsledek, než on jako řádný občan původně očekával. V tom je ten problém. Je to ta zpětná daň.
Já si myslím, že pan ministr financí mi rozumí. Já už jsem tady jednou vyjádřil pochopení pro složitou situaci ministra v této vládě, kdy se snaží najít zdroje pro to, aby se schodek státního rozpočtu v příštím roce snížil. Je určitě dobře, že státní rozpočet v příštím roce bude mít mnohem nižší schodek, než měl poslední rozpočet pana ministra financí Kalouska, protože ten poslední rozpočet pana ministra financí Kalouska skončil schodkem 224 miliard korun. Tak je dobře, jestliže ten příští rozpočet bude mít schodek 135 miliard korun a zadlužení země tolik neporoste. Na tom se určitě všichni shodneme. Ale měli bychom se také shodnout na tom, že by vláda měla hledat jiné nástroje pro to, aby ten deficit snížila, a neměla by zasahovat do těch klíčových principů právního státu, které tady máme. Tak to prostě je.
A já si myslím, že určitě velká část členů této Poslanecké sněmovny má stavební spoření nebo členové rodin členů Poslanecké sněmovny mají stavební spoření, já mám také stavební spoření, jsem tedy podle zákona ve střetu zájmu, ve stejném jako zřejmě velká část členů této Poslanecké sněmovny. ***