(12.30 hodin)
(pokračuje Parkanová)
Tyto prostředky se nám uvolnily k tomu, abychom mohli řešit další velmi naléhavou operační potřebu naší armády. Už od roku 2005 armáda plánovala nákup transportních letadel, která by nahradila pět kusů dosluhujících letadel Antonov 26, kterým končila v letech 2009 až 2011 životnost. Bylo nutné je vyřadit z provozu. A znovu se dostávám k absurdním rozhodnutím předchozích vlád. Namísto nákupu letadel, která byla naprosto nezbytna pro vojenskou přepravu na střední vzdálenosti, ale také pro soběstačnost při řešení případných mimořádných situací, alokovala veškeré prostředky do nákupu transportérů, u nichž jsou možnosti použití velmi omezené. Využití nabídky na nákup čtyř letounů CASA C-295M ve spojení s výměnou jednoho tohoto letadla za pět kusů nepotřebných letounů L-159 bylo proto logickým řešením blížící se situace, kritické situace v oblasti vojenské letecké přepravy.
Zásadní roli v tomto kontraktu představovala možnost prvního uplatnění pro nepotřebné letouny L-159, které jsou mimochodem dalším pomníkem vojenských zakázek z předchozí éry. Jen na jejich konzervaci a uskladnění vynakládá armáda každoročně desítky miliónů.
Nákupem letounů CASA jsme takřka na poslední chvíli zabránili situaci, kdy by naše armáda nebyla mobilní a na běžnou leteckou tzv. taktickou přepravu by si musela najímat cizí letadla. Nikdy jsme ovšem netvrdili, že nákupem letadel CASA je potřeba armády plně pokryta. Současně s tímto nákupem jsme počítali, že letecký park české armády pro strategickou přepravu, tedy přepravu na delší vzdálenosti, doplní použité americké letouny C-130 Herkules a o darování těchto letadel jsme vyjednávali se Spojenými státy.
Já nevím, proč ta jednání zatím nebyla úspěšná. V každém případě jsme se nákupem letadel CASA vyhnuli mezinárodní ostudě, když to trošku přeženu, kdy bychom se do misí namísto letadel přepravovali kolovými obrněnými transportéry. A to byla zřejmě varianta, se kterou počítala Paroubkova vláda.
Dámy a pánové, za mého působení na Ministerstvu obrany jsme bez výběrového řízení nakoupili první lehká obrněná vozidla, o kterých jsem mluvila, a letouny CASA. Není to tedy žádný sáhodlouhý výčet či obrovský nárůst, o kterém tak rádi hovoří poslanci opozice. Ve skutečnosti jsme pouze řešili kritickou situaci naší armády, do které ji přivedla předchozí vláda sociální demokracie tendrem na nákup obrněných transportérů, který ve skutečnosti ani žádným tendrem nebyl, neboť o vítězi bylo rozhodnuto již samotným zadáním.
Já osobně jsem se žádných jednání o nákupu lehkých obrněných vozidel, o obnovení kontraktu na dodávku kolových obrněných transportérů či o nákupu letadel CASA nikdy nezúčastnila. Nic takového ostatně nebývá zvykem. Tyto nákupy měli na starosti příslušní náměstci, kteří měli ode mne pokyn, že veškerá jednání musí být vedena přímo v budově ministerstva, aby se tak zabránilo jakýmkoli soukromým jednáním po hospodách a jinde. Samozřejmě nemohu vyloučit jejich případné osobní selhání. Pokud by se takové selhání objevilo, ručím za to, že bylo okamžitě předáno příslušným orgánům, a podobných šetření nebylo málo. Policie prověřovala snad každou zakázku, kterou ministerstvo dělalo, protože na každou z nich často i ze strany čtenářů novin bylo podáno několik trestních oznámení. Věc byla pokaždé uzavřena stejně: žádné podezření se neprokázalo. Jedna věc je totiž vršit všelijaká mlhavá prohlášení o nekalostech či podezřelých okolnostech a druhá věc je přinést skutečné důkazy.
Co se naopak objevit, dokázat, zdokumentovat podařilo, byly černé fondy na Generálním štábu a rozsáhlá korupce na vojenských ubytovacích správách. To jsou reálné kauzy, které policie vyšetřila, tedy ne že byla neschopná a bezmocná. Policie vyšetřila a tyto kauzy jsou už před soudem, kde stojí obžalovaní. A opět mi nezbývá než připomenout, že skutky, ze kterých jsou obviněni, se staly v době, kdy v této zemi vláda sociální demokracie.
Dámy a pánové, to jsou fakta, na kterých nemůže změnit ani sebedelší řečnění nikoho z přítomných na této mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. Za svoláním této schůze může být jen krátká paměť navrhovatelů, nebo, a to mnohem spíše, jejich sázka na nedostatek informací a krátkou paměť nás všech ostatních.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Slovo má pan Sobotka. Faktické nejsou v tomto případě přípustné. Nemůžu vám dát faktickou. (Reakce na žádost ze sálu)
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já bych skutečně chtěl jenom připomenout, že je škoda, že nevedeme řádnou rozpravu v rámci schůze Poslanecké sněmovny a že je zde snaha zabránit tomu, aby vůbec byl schválen program schůze Poslanecké sněmovny. Prostě proto, že tím pádem většina členů této Sněmovny nemůže vystupovat. Bohužel.
Já jsem samozřejmě dostal celou řadu vzkazů pro paní místopředsedkyni Parkanovou od členů poslaneckého klubu sociální demokracie. Nestihnu je tady všechny tlumočit. Ale chtěl bych poznamenat jednu důležitou věc. A už jsem tady o tom dnes hovořil. Byly tady různé vlády. Byly tady vlády, ve kterých byla i KDU-ČSL. Paní Parkanová tady byla v Poslanecké sněmovně mimo jiné také za KDU-ČSL. Dnes je tady za TOP 09. To je její věc, já jí do toho nechci samozřejmě hovořit. Je to věc jejího osobního rozhodnutí, jak často a kdy střídá politické strany. Ale KDU-ČSL byla koaličním partnerem vlády sociální demokracie v letech 2002 až 2006. To období, které zde paní Parkanová kritizovala, bylo prostě toto období. Já si myslím, že není možné, aby zde paní Parkanová hovořila o jakési vládě sociální demokracie, ona, která byla členkou KDU-ČSL. (Potlesk poslanců sociální demokracie) Byla sem volena za tuto politickou stranu a bude spoléhat na to, že lidé nemají paměť.
Já si myslím, že lidé paměť mají. Já si myslím, že to vystoupení by bylo vynikající před vyšetřovací komisí, protože pak by bylo možné také klást otázky. A chtít odpovědi. Od toho je také vyšetřovací komise. Myslím si, že bude dobře, jestliže si paní místopředsedkyně Parkanová své vystoupení schová. Protože pokud se rozhodneme zřídit komisi, tak se jí určitě do této komise bude hodit, až ji komise stejně jako všechny ostatní ministry obrany, kteří tady byli v minulých letech, pozve a požádá je, aby ze svého pohledu zhodnotili to, co se dělo na Ministerstvu obrany.
Paní Parkanová zde hovořila o tom, že svěřila kompetence náměstkům. No jistě, ministr nemůže dělat úplně všechno. Ale podívejme se na to, jak dopadli ti náměstci. Kdyby zde nebyla investigativní akce Mladé fronty Dnes, tak pak Kopřiva je možná ještě pořád náměstkem na Ministerstvu obrany. Maximálně by ho nahradil pan Severa. Jak jsme viděli na různých fotografiích a jak jsme si přečetli v novinách, žádná velká změna by to nebyla, protože podle údajů Mladé fronty Dnes pan Kopřiva i pan Jindra spoléhali na to, že v případě odchodu pana Kopřivy pan Severa celou věc dokončí. To je přece jasná záležitost!
Podívejme se na pana Bartáka. Pan Barták byl také náměstkem na Ministerstvu obrany. Pokračuje v kariéře na Ministerstvu financí, a dokonce má na starosti finančně analytický útvar, který hlídá praní špinavých peněz! To je pan Barták, který byl náměstkem na Ministerstvu obrany, byl ministrem na Ministerstvu obrany a dnes je náměstkem na ministerstvu financí. Podívejme se například na pana Šmerdu. Pan Šmerda byl náměstkem na Ministerstvu obrany, byl ředitelem kabinetu paní Parkanové a dnes je náměstkem na Ministerstvu dopravy. To znamená, zdá se, že v kádrových předpokladech této vlády a v kádrových kritériích této vlády je působení na Ministerstvu obrany bonusovým bodem.
Jak potom máme věřit prohlášením o boji s korupcí? Jak máme věřit tomu, že tato vláda prohlašuje, že zatočí se špatnými poměry na Ministerstvu obrany, když všichni, kdo působili na Ministerstvu obrany, tak dnes vesele pokračují ve svém působení v aparátu této vlády?
To je ten problém, proč chceme hovořit o celém období! Zdůrazňuji znovu, o celém období 1993 až 2010, padni komu padni. Proberme všechny nestandardní zakázky, dejme na stůl všechny informace, ať se v tom komise rozebere a připraví komplexní zprávu, veřejnou zprávu pro Poslaneckou sněmovnu a pro občany. ***