(11.50 hodin)
(pokračuje Černý)
Já si dovolím jenom podotknout ještě jednu věc. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že problémy, které dnes máme tendenci nebo možná budeme řešit na Ministerstvu obrany, jsou systémová záležitost.
Už tady bylo řečeno, že pan náměstek Kopřiva působil na ministerstvu sedm let, vystřídal čtyři ministry. Ti čtyři ministři obrany, někteří byli jmenováni, určitě bojovali pro korupci. Je zde jen paní Parkanová, ale vím, že už ve svém inauguračním projevu na ministerstvu měla boj proti korupci jako jeden z hlavních úkolů a bezesporu pro to udělala leccos. Pan Barták se také oháněl audity. Stály desítky milionů, ne miliony. Desítky milionů stály audity, o kterých nás pan ministr Barták informoval jako členy výboru pro obranu.
Pan ministr Vondra už taky vypsal nějaké audity. Určitě pověřil všechny orgány, na které má nějaký dosah, tím, aby šetřily. A chce nám namluvit, že do konce tohoto měsíce už bude mít nějaké výsledky. Dovolím si o tom dost pochybovat. A kdyby náhodou už nějaké výsledky byly, určitě mi dáte za pravdu, že by to vrhalo velmi, velmi špatné světlo na všechny jeho předchůdce bez ohledu na politickou příslušnost, protože ti všichni taky bojovali proti korupci, ale nepřinesli vůbec nic. Jenom vyhazovali miliony zase z kapes daňových poplatníků na šetření, na různé auditorské firmy, kde se taky dá pochopitelně mluvit o zajímavých vazbách. A výsledek je, že potom stačí koupit si noviny. Orgány činné v trestním řízení zatím neudělaly až na drobné výjimky v této oblasti takřka nic, co by bylo pozitivní.
Vrátím se k tomu, co jsem naznačil. Ten systém já spatřuji v tom, že někomu vyhovuje, protože my velmi dobře víme, jakou například funkci, tedy víme - ti, kteří se nějakou dobu zabývají například projednáváním těchto věcí ve výboru pro obranu nebo výboru pro obranu a bezpečnost, podle toho, jak se to které volební období jmenuje, tak víme velmi dobře, že parlamentní kontrola i kontrola například tímto výborem je absolutně jalová. Nemá šanci vůbec nic v těchto věcech odhalit. Celou řadu akvizic, které ministerstvo provádí, se dovídáme z tisku. Když je ministr v dobrém rozmaru, tak nám naznačí, že bychom možná mohli o něčem vědět. Ale obvykle nás zahltí kupou informací o jednom nebo dvou projektech a desítky dalších proběhnou, aniž by výbor pro obranu a bezpečnost dostal jakoukoliv indicii o tom, že se něco takového bude pro potřeby armády nakupovat.
Jedním z klíčových témat naší armády jsou mise, zahraniční mise. Nechci teď polemizovat o tom, co bychom měli dělat pro obranu naší země a co pro ni skutečně děláme, ale je fakt, že naše armáda - a někteří odborníci dokonce mluví o jakési afghanizaci naší armády - že naše armáda se prioritně připravuje, to znamená cvičí, ale i vybavuje technikou, kterou může uplatnit v zahraničních misích. Ta technika je mnohdy velmi specifická, například na teritoriu střední Evropy tu a tam i vůbec nepoužitelná, to znamená je to docela účelová záležitost a stojí obrovské peníze. A protože jde o životy našich vojáků, a o ty nám jde pochopitelně všem, to nikoho nepodezřívám, že by chtěl hazardovat s životy našich lidí v zahraničí, tak mnohdy přihlížíme mlčky tomu, že se právě v těchto případech všechny standardní metody jaksi obcházejí a že se jedná rychle, že se jedná tak, aby už už už bylo všechno pomalu na místě v Afghánistánu, a není pochopitelně čas na nějaké zdržování s nějakými výběrovými řízeními a dohadování se s těmi, kteří neuspěli. To je taky součást systému a ten systém prostě nefunguje. Ten systém vyloženě umožňuje, aby se ten, kdo má odvahu, žaludek a příležitost, tak aby se pokusil toho zneužít a uloupnout si kousíček z těch deseti miliard, které jsou k dispozici.
Existuje několik metod, jak zkomplikovat život těmhle těm lidem. Já jsem doufal a doufám stále tedy ještě, že vystoupení pana premiéra bylo výzvou pro koaliční poslance, aby podpořili vznik vyšetřovací komise. Všichni přece víme, jak bude sestavena ta vyšetřovací komise. Ať použijeme jakýkoliv model, vždycky v něm bude mít vládní koalice většinu. To bude odvozeno od poměru sil ve Sněmovně. Není se tedy čeho bát. Naopak. Je to příležitost, aby nám například politici Věcí veřejných ukázali, jak to s tím novým stylem politiky je a že i parlamentní komise, bude-li třeba vedena těmito lidmi nebo budou-li v ní alespoň přítomni, tak že taková parlamentní komise konečně něco vyšetří. Bylo by to velmi, velmi příjemné. Akorát se obávám, že ta lhůta, která je předkladateli navržena, asi nebude stačit. A taky mám trošičku obavu, že ta vůle prostě tak velká nebude. Ale to uvidíme za pár minut.
Ještě mi dovolte jednu poznámku. Nepochybuji a myslím, že nikdo z vás nepochybuje o tom, že žádná armáda se neobejde bez moderní techniky. To prostě dnes nejde. Nežijeme ve středověku, abychom si vystačili s fyzickou silou, a proto potřebujeme moderní techniku. Mám ale obavu o jednu věc. Česká armáda, která reprezentuje Českou republiku a jejíž příslušníci mnohdy i nasazují život za naše barvy, tak tahle armáda v konfrontaci s ostatními armádami vyspělých srovnatelných zemí se potýká s problémy, které jsou jinde prostě nevídané. Za chvíli, bude-li to tak ještě nějakou dobu pokračovat, nebudeme důvěryhodní, ani kdyby se naši vojáci v zahraničních misích s prominutím přetrhli, protože ta pachuť toho, co všechno naši armádu provází, ta se šíří už za hranice naší země. A troufám si tvrdit, že nás brzy bude diskreditovat nejen v Evropě.
Kdyby náhodou komise přece jen vznikla a kdyby náhodou měli ti, kteří mají ve svém štítu boj proti korupci, problém třeba s tím, jak urychlit nebo jak zkomplikovat chobotnicím a jiným hlavonožcům, co potom s tím, co nahrabali, chtěl bych upozornit na to, že už v minulém volebním období jsme se pokusili předložit Sněmovně návrh například o majetkových přiznáních. To je něco, o čem jsme se bavili zhruba před dvěma hodinami tady a co by mohlo být docela účinným prostředkem k tomu, aby si hlavonožci dali na chvíli pokoj.
Já pevně věřím, vážené kolegyně a kolegové, že při vědomí toho, že v tuto chvíli rozhodujeme opravdu o důvěryhodnosti všech proklamací, které jsme před volbami i po volbách deklarovali, tak že při tomto vědomí se teď zahájí teď už snad, doufám, krátká rozprava a poté že schválíme vznik vyšetřovací komise a uděláme všichni, co bude v našich silách, aby konečně dospěla k nějakému závěru.
Děkuji vám předem za podporu tohoto záměru. (Tleskají poslanci KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dalšímu uděluji slovo panu poslanci Sobotkovi. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, kolegyně, vážená vládo, já bych chtěl poděkovat panu poslanci Černému za to, co řekl zejména v závěru svého vystoupení. Chtěl bych vás také informovat o tom, že jsme do Poslanecké sněmovny předložili návrh zákona o přiznání k registrovanému majetku. Myslím si, že to je téma, které, doufám, se otevře na některé z příštích schůzí Poslanecké sněmovny. A pokud je zde skutečně takto silné odhodlání bojovat s korupcí, tak doufám, že pro tento návrh zákona tady získáme bez problémů nadpoloviční většinu hlasů a konečně se naše země zařadí po bok civilizovaných států, které mají ve svém právním řádu institut majetkového přiznání, které spravuje finanční úřad.
Ale jenom mi dovolte skutečně reagovat na vystoupení pana premiéra, které bylo velmi důrazné a velmi emotivní. Já jsem ho pochopil jako vystoupení na podporu našeho záměru. Jestliže pan premiér vidí některé etapy v době existence Ministerstva obrany jako problematické, tak přece to je argument pro to, aby vyšetřovací komise vznikla.
Já se jenom obávám, že pan premiér si úplně nepřečetl podklady pro tuto schůzi. Já to chápu, jako předseda vlády čte hodně věcí a má hodně povinností. Ale my jsme v tom návrhu, který jsme předložili, navrhli, aby zaměření, časové zaměření vyšetřovací komise bylo na celé období, to znamená od roku 1993 až do roku 2010, právě proto, že se v těchto letech střídaly vlády, právě proto, že existovaly různé koalice, často i velmi absurdní. ***