(12.30 hodin)
(pokračuje Žák)
Další možnost, nebo další bod, který je zde řešen, je rozšíření možnosti Policie České republiky, a to ve dvou případech. Jedna možnost je omezení vjezdu vozidel do míst, která jsou postižena nějakou živelní katastrofou, ať se jedná o povodně, sněhové kalamity atd., zde je to explicitně vypsáno, a další bod, který se zde řeší, je v mimořádných případech zmocnění policisty k tomu, aby dokázal usměrnit provoz i tam, kde je to normálně dopravní značkou zakázáno. Když uvedu příklad - jestli v Praze vznikne nehoda, která nám zablokuje některou z hlavních tepen, policista na místě může dovolit průjezd vozidlům v protisměru třeba v jednosměrce nebo odklonit přes chodníky tak, aby byla zajištěna plynulost silničního provozu.
To, co nás prapůvodně vedlo k té novele senátní, na které vlastně jsme stavěli, bylo to, že náš bodový systém, tak jak je koncipovaný, je jiný, než je v jiných západoevropských zemích. Rakousko, Německo mají systém, kde je určitá forma varování. Je tam výchovný prvek pro řidiče. Jestliže řidič dosáhne určitého počtu bodů, je mu dána určitá výstraha a on by se měl začít chovat zodpovědněji. A posléze, jestli toho neuposlechne, je mu za překročení, dosažení daného množství bodů odebrán řidičský průkaz.
Naše původní varianta byla, že rozšíříme náš systém na 18bodový z 12bodového. Pak jsme po velké debatě jak s Ministerstvem dopravy, tak s vámi, kolegy poslanci od toho odstoupili a přiklonili jsme se k názoru, že asi řešením by bylo to, aby byl stejný režim projednávání bodů, jako je tomu u přestupků, čili aby mohlo být společné řízení.
Koukám tady na pana kolegu poslance Humla, který se na to tváří nějakým způsobem, ale já se domnívám, že jestli této novele dáte šanci, aby byla projednávána u vás ve výborech, dojde určitě k celé řadě pozitivních změn v tomto zákoně.
Když jsem hovořil předtím o přestupkovém zákonu, vůbec jsme se nezabývali tím, jakým způsobem jsou dnes odstupňovány pokuty, protože to by bylo na velmi širokou debatu. Já si myslím, že ta debata již byla nastartována. Je to, jestli mají být pokuty placeny, podle jakých kritérií, jestli některé pokuty v určitých případech jsou likvidační, nebo nejsou likvidační. Ale o tom teď nechci příliš hovořit a nechci tím zdržovat.
Dostávám se k závěru, to je příloha zákona 361. Příloha zákona 361 je takzvaný bodový systém. Tady si myslím, že je velmi zapotřebí zdůraznit, a hlavně média to nevnímají, média vnímají body jako trest. V našem právním systému body samozřejmě nemohou být trestem, protože trestem je udělená pokuta za přestupek, který řidič spáchá na silnici. Body jsou evidencí chování řekl bych defektního, nebo chování nebezpečného, a jestliže někdo dlouhodobě porušuje předpisy, systémem bodů je zaznamenáno, že nakonec na určité období může přijít o řidičský průkaz.
Tak jak byl postaven bodový systém, nebo platí do dnešního dne, je to poměrně nepřehledné, těch bodů tam je hodně. Skutkových podstat, kdy lze přidělovat body, je teď někde kolem padesáti. Naší snahou bylo to, aby bylo postihováno záznamem, tedy ne postihováno jako postihem, ale bylo zaznamenáváno chování, které reálně ohrožuje bezpečnost na silničním provozu. Některé body, jako třeba neoprávněné použití oranžového majáčku, skutečně nemají s bezpečností na silnicích mnoho co společného. Čili tyto body jsme vyřadili. Některé body jsme seskupili dohromady. U některých bodů, a to se týká speciálně alkoholu a dalších velmi nebezpečných chování, jsme udělali určité zpřísnění. Navíc tam přibyl i jeden bod, který se nevztahuje vůbec k zákonu 361, ale vztahuje se k trestnímu zákonu. To je neposkytnutí pomoci osobě, která je v ohrožení života a zdraví na silnici.
Jedna z věcí, která je relativně nová, nicméně vychází z úpravy, která vzešla odsud, z Poslanecké sněmovny, a s kterou i my v Senátu jsme velmi souhlasili, bylo to, že netřeba zaznamenávat body u drobných překročení rychlosti, protože z mého pohledu a z pohledu i ostatních kolegů je kontraproduktivní, jestli někde mám nastavenu padesátku a řidič jede s tachometrem a kouká se na tachometr, aby přesně nepřekročil 50, tak zůstává, jestliže překročí padesátku, dostane postih formou pokuty, nicméně až při překročení o 5 km by měl dostat body. Totéž platí pro jízdu mimo obec. Čili tam je ta hranice větší, je to 10 km, jestliže pojede 98, dostane pokutu, jestliže pojede 103, budou mu současně přiděleny body.
Asi vůbec nejkontroverznějším bodem, a ten byl i mediálně nejvíce sledovaný, byla otázka řešení alkoholu, kdy v našem návrhu je uvedeno, že při zastavení řidiče, který při dechové zkoušce orientační, nebo dneska ne orientační, ale závazné nadýchá do přístroje do 0,3 - prapůvodně byl trestán sankcí peněžitou, eventuálním zákazem činnosti, když se to opakovalo, a současně mu byly uděleny trestné body.
Všichni dobře znáte mediální kauzu, nebo kauzu toho, kdy existuje jakási šance vůbec změřit množství alkoholu, pokud se jedná o hladinu do 0,2 promile, a potom jsou tam nějaké čtyři setiny, které připadají na nepřesnost při měření. Naší snahou bylo odstranit, nebo zjednodušit celý ten systém tak, aby nedošlo k administrativní zátěži pro správní úřady, protože ty ve většině případů tyto případy vůbec neprojednávaly, takže vlastně policista na místě jenom zaznamenal, odeslal správnímu orgánu a ten to do míry 0,24 odložil. Šlo nám o to, aby policie takovéto přestupky dokázala řešit samostatně na silnici pokutou, která nebyla úplně marginální a aby to při překročení hranice 0,3 bylo řešeno ve správním řízení.
Znovu a znovu a znovu chci zopakovat, že nikdy snahou nikoho z nás nebylo prolomit jakýkoli limit u alkoholu za volantem, protože se všichni domníváme, že alkohol za volantem je jeden z nejrizikovějších faktorů. Musím ale říci, že mezitím došlo k situaci, kdy Ministerstvo zdravotnictví dodalo Ministerstvu dopravy a potažmo policii jakýsi metodický materiál, který již tuto situaci řeší, a z tohoto pohledu se jeví být tato úprava jakoby nadbytečná. Možná bude rozumné tady u vás to vrátit do původní polohy. Čili to, co jsme navrhovali my v Senátu, tam neuvádět, a problém asi bude vyřešen.
Ještě bych se rád zmínil o jedné věci, která tam není, ale která by tu určitě měla padnout. To je to, čemu říkáme velmi zjednodušeně osoba blízká. Samozřejmě problém vymáhání práva je velmi zásadní a myslím si, že pro bezpečnost silničního provozu je to jedna z věcí limitujících. Nicméně v minulých obdobích neexistovala, musím říci, podle mého názoru hlavně politická vůle tento problém řešit. Na půdě Senátu tato snaha byla. Na Ministerstvu dopravy podle mého názoru to bylo s otazníčkem, v Poslanecké sněmovně spíše nikoli. Naráželi jsme na problémy toho, jestli to je ústavní, nebo není ústavní. Přesto je ale všeobecně známo, že země jako Francie, Holandsko a další se s tím dokázaly vypořádat nějakým systémem.
S ohledem na běžící čas se nechci pouštět do žádných přednášek. Zpravodajuji tady pouze tisk, který mám před sebou, a proto skončím. Poděkuji vám za mimořádnou pozornost a poprosím vás o to, abyste k této novele byli vlídní, vstřícní a propustili ji do dalšího projednávání. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji panu senátorovi a chtěla bych poprosit o trošku zklidnění v jednacím sále. Špatně je tady slyšet, když někdo hovoří. A teď prosím pana zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Šidla, aby se ujal slova.
Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, už v pátém volebním období jsem byl zpravodajem poslanecké novely silničního zákona, který byl veden a procházel legislativním procesem jako tisk 679. Bohužel se nepodařilo za celé páté volební období ho dovést do úspěšného konce, aby mohl být legislativní proces ukončen a tyto novely a změny, které byly projednány průřezem politického spektra, byly uplatněny v praktické podobě zákona.
Jsem přesvědčen, že by bylo velkou chybou, kdybychom neprojednávali tento senátní návrh a vše to, co se podařilo úspěšně projednat, a ty zbytky, které zůstaly z expertní komise, která pracovala s exministrem Řebíčkem a připravila vlastně poslaneckou novelu, tak by bylo chybou je neuplatňovat. Myslím si, že tady patří z určité části i dík kolegům ze Senátu, že se chopili iniciativy a tyto návrhy udrželi. Dnes se nám dostávají na stůl v podobě tisku 26. ***