(19.10 hodin)
(pokračuje Kováčik)
Myslím si, že je příliš velkým hazardem, a jak to tak vypadá, tak to skutečně tak je, rezignovat na výrobu v zemědělství v této republice a nahradit ji věcmi, které nemohou přinášet hlavní směr ekonomiky, a vy to všichni samozřejmě víte, já to jenom vašemu vědomí trošku připomínám.
Na závěr pár slov k lesům. Žádná vláda, která tady dosud byla, si s tím nedokázala úplně efektivně poradit, protože když vyšla vstříc jedné skupině, která tam byla, a to myslím zájmové skupině, a nastavila podmínky pro ni, ozvala se jiná zájmová skupina. A máme ještě v živé paměti to, jakým způsobem se zacházelo s malými a středními zpracovateli lesní produkce.
I já souhlasím s tím, že je potřeba zavést pořádek, že je potřeba efektivně vykonávat správu lesů, že je potřeba více investovat do obnovy lesa, že prostě přirozená obnova v našich podmínkách je možná jenom místně, regionálně, nikoliv však jako plošný způsob obnovy lesa. Ale přitom tvrdím, že to nejhorší, co ohrožuje les ve vlastnictví státu České republiky, je nejistota. A já z tohoto vládního prohlášení nevidím, že jistě nebudete státní les privatizovat. V kapitole Privatizace, která má několik málo řádků, se o tom lesním bohatství vůbec nemluví a dovedu si představit, že efektivní, ale současně konzervativní způsob správy lesů může být také privatizace. Tvrdím s plnou zodpovědností a s plnou vážností, že v žádném případě privatizace lesů, byť skrytá, byť třeba postupná, byť budete uklidňovat, že o nic takového nejde, je to, co ohrožuje les v současné době nejvíce.
Myslím si, že do managementu lesů je třeba uvést třeba nejen pořádek, jak o něm mluvíte tady a mnozí o něm mluví, ale také určitou perspektivnost a po té také volám. Já mohu jenom slíbit, že jako místopředseda zemědělského výboru samozřejmě pro toto budu pracovat. Ale mohu také slíbit, jestliže se ukáže, že je jenom stín snahy se projevit v privatizaci Lesů ČR, tak budu nejen já, ale celá KSČM velmi, velmi hlasitě tomuto směru oponovat.
Nevidím žádnou, byť i sebemenší pozitivní jistotu pro zemědělce v kapitole Zemědělství. S čistým svědomím proto budu hlasovat proti návrhu na vyslovení důvěry této vládě. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Přátelé, máme tady ještě osm přihlášených. Vojta Filip je ten, který bude mluvit nyní. Pak je to Petr Hulinský. Prosím paní místopředsedkyni Parkanovou, aby mě vystřídala.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, předtím, než začnu mluvit, jednu poznámku. Nevidím nic důstojného, když pan místopředseda Lubomír Zaorálek vyzýval k důstojnému projednávání, hlasovat o důvěře vládě v pozdních nočních hodinách. Nevidím tedy žádný důvod, pro který toto zasedání prodloužilo jak vedení Sněmovny, tak vláda samotná, pokud o takové projednání požádala. Ale taková je realita, budeme tedy hovořit samozřejmě dál. Mně to osobně nevadí, když to nevadí vám. Prosím.
Vláda dnes žádá o důvěru Poslaneckou sněmovnu, ale ptám se nejen sám sebe, ale také za velké množství občanů, kteří mě navštívili v mé poslanecké kanceláři, co bude dál.
Jedna odpověď je jasná. Vládní koalice má většinu a vláda důvěru získá. Jedna věc jsou samozřejmě sliby jednotlivých politických stran před volbami, druhá věc je koaliční smlouva ODS, TOP 09 a Věcí veřejných a z toho opsaný dokument, který je nazván Programové prohlášení vlády. Je to pravděpodobně nejdelší dokument, který jsme četli, a zároveň je sice literárně členěný, ale o co je delší, o to je méně obsažný. Dalo by se říci slova, slova a slova.
Když to porovnám se sliby z minulosti, tak vidím jedinou srovnatelnou linii, a to setrvání na principech, které tuto společnost do krize přivedly. Pokud chcete léčit krizi prostředky, kterými jste ji způsobili, nebude to jistě nic, co bychom mohli přivítat. Celkově ale musím říct, že až na výjimku skutečnou vizi, kterou by mělo být programové prohlášení vlády, o tom, jak řešit krizi v ČR, vláda nemá. A programové prohlášení je spíše jakýmsi kabinetním řešením, nebo chcete-li snůškou kabinetních kompromisů, ani ne odpovídající volebním programům těchto tří stran. Má to ale tu jednu výjimku - a to je omezení demokracie.
Jistě na mě někteří budou chtít pokřikovat, ale v klidu si pojďme rozebrat alespoň úvodní pasáže, abych byl konkrétní, když vláda v této věci konkrétní je.
Vláda navrhuje vytvoření Národní rozpočtové rady a tvrdí - a teď poslouchejte, protože to je citát - "bez jejíhož souhlasu nebude možné projednat žádný legislativní návrh". To neznamená nejen pro mě, ale pro nás pro všechny, i pro vás, poslance vládních stran, že nikým nevolení, nikomu neodpovědní lidé budou mít daleko větší pravomoc než ti, kteří se podrobili demokratické volbě a kteří nesou, pokud ji chtějí unést, alespoň politickou odpovědnost.
Je to podle mého názoru, a to nejen podle mého názoru, narušení parlamentního charakteru státu. Já to řeknu ještě jinak. Článek 9 odst. 2 Ústavy České republiky říká, že nelze narušit nejzákladnější demokratické principy státu, tedy principy, na kterých stát stojí. V tomto ohledu totiž, pokud by vláda chtěla něco takového do Ústavy zahrnout, by potřebovala oněch 120 hlasů, které by musely říct, co to rozpočtová národní rada bude znamenat, komu bude odpovědná, jakým způsobem bude fungovat a jaký to je orgán. Jestli stojí nad Parlamentem, protože v našem ústavním systému ani vláda nemůže zabránit Parlamentu aby projednal návrh zákona, který předložil poslanec, Senát jako celek, krajské zastupitelstvo jako celek, a tento zákona je projednán. Je tedy nejen na vládní koalici, jestli potom zákon zamítne a ponese za to politickou odpovědnost, ale nikdy není možné z Ústavy České republiky, aby nikým nevolený orgán mohl zabránit demokratickému projednání návrhu zákona.
Legitimita takového sboru, takové rady, je nejen pochybná, ale je neústavní. A dokonce si dovolím prohlásit, že je protiústavní! Protože to, že je něco extra constitutione neznamená ještě, že je contra constitutione. Ale takové ustanovení by bylo contra constitutione a bylo by zcela mimo demokratický charakter našeho státu. Považuji tedy jedinou vizi, kterou má tato vláda, že omezí jednotlivé demokratické ústavní principy našeho státu. ***