(9.30 hodin)
(pokračuje Brožová)
V tomto směru jsem se bytostně ztotožnila s doktrínou Ústavního soudu založenou na primátu občana nad státem, která vycházela z jedinečnosti významu každičké lidské existence. V období, kdy noviny psaly o takzvané válce soudů, protože obecné soudnictví odmítalo respektovat rozhodnutí Ústavního soudu, jsem pak přijala nabídku stát se soudkyní Nejvyššího soudu, posléze předsedkyní občanskoprávního a obchodního kolegia a nakonec i předsedkyní Nejvyššího soudu.
Po celou dobu výkonu své funkce jsem vycházela z nezastupitelného významu principu nezávislosti soudců a soudní moci, neboť jsem přesvědčena o tom, že pouze nezávislý soud je schopen uchránit jednotlivce proti nepoměrně silnějšímu státu, tedy ostatním dvěma mocím ve státě.
Obdobně, pokud jde o funkci veřejného ochránce práv, jsem si dobře vědoma toho, že práva nejsou o moci, a v tomto směru bych ráda navázala na doktora Motejla, který úřad veřejného ochránce práv budoval jako instituci, která slouží jednotlivci, a nikoliv moci. Sama si svou kandidaturu považuji za čest, protože vždycky cokoliv jsem konala, jsem chápala jako službu a zároveň i jako osobní závazek, závazek vůči svým předkům, otci, zahraničnímu sestřelenému letci, který čekal v zajateckém táboře v Barthu na německém území na výkon rozsudku trestu smrti, a dědečkovi, který přežil Buchenwald.
Úplně na závěr bych pojmenovala svoji situaci asi tak, že bych se zvolením do funkce ombudsmana vrátila vlastně na začátek své polistopadové služby právům jako jedinému tématu, tedy k období, kdy jsem byla soudkyní Ústavního soudu. Mám-li ještě nějakou minutku, chtěla bych vyslovit naději, že vaše dnešní volba bude skutečně volbou svobodnou, kterou nebudou rozmělňovat úvahy o možném soudním napadení dnešní volby, protože dnešního dne jde o symbolický moment ve smyslu volby nově zvolených poslanců, tedy poslanců, kteří mají poprvé možnost rozhodovat tak, jak slíbili, když skládali svůj slib, když prohlašovali na svou čest, že budou svou funkci vykonávat v souladu se svým svědomím.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk napříč sálem.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji paní Brožové a prosím paní Dundáčkovou.
Paní Eva Dundáčková Děkuji vám, paní předsedající, za udělené slovo. Vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, pane premiére, paní předsedající, paní ministryně, dámy a pánové, poslankyně a poslanci, dovolte, abych v úvodu svého proslovu, vyjádření, vám všem poblahopřála ke zvolení a popřála vám, abyste měli možnost vykonávat svůj mandát v důstojném prostředí a naplnili jej přesně tím, čím jste si představovali a co jste slibovali svým voličům ve vašich volebních programech. Gratuluji vám ke zvolení.
Já tu dnes stojím před vámi jako jeden z kandidátů v soutěži na funkci ombudsmana, na funkci veřejného ochránce práv. Než jsem předstoupila tady před vás, tak se mě novináři ptali, jakou mám vizi, co si představuji, že budu měnit. Já jsem o tom strašně přemýšlela a dospěla jsem k závěru, že je obtížné vytvářet si dopředu nějaké vize, protože funkce veřejného ochránce práv je služba lidem a nutně pak náplň této práce je řízena do značné míry poptávkou. Tedy budu dělat to, co ode mě budou lidé očekávat, s čím se na mě budou při ochraně svých práv obracet.
Nemám větší, ale ani menší ambici nežli plnit všechny úkoly, a není jich málo, které jste vy, vaši předchůdci, zákonodárný sbor, svěřili veřejnému ochránci práv zákonem. A mohu to dělat jen v rámci možností, které jsou omezeny výší rozpočtu, koneckonců vámi určovaného, a při využití zákonných oprávnění k nápravě zjištěných nedostatků včetně podání návrhu nejvyšší státní zástupkyni na uplatnění žaloby ve veřejném zájmu a postupu podle zákona o soudech a soudcích. Domnívám se, že těchto institutů může být využíváno v daleko hojnější míře, než tomu bylo doposud.
Chci být ochráncem lidí před jednáním úřadů, pokud takové jednání je v rozporu se zákonem, a považuji to za ústřední téma veřejného ochránce práv. Všichni víme, že boj s úřady nezřídka připomíná boj s větrnými mlýny a účinná pomoc v této oblasti může být významnou pomocí, která posílí důvěru občanů v právní stát a ve spravedlnost. Aby se něco takového mohlo stát, tak je zapotřebí, abychom dali hlavy a ruce dohromady a abyste v ochraně práv jednotlivců i organizací pomáhali také vy, protože také Parlament má významné kontrolní pravomoci vůči vládě; ombudsman vystupuje proti úřadům a institucím vládou zřízeným, zákonem zřízeným a také vy máte tyto kontrolní pravomoci. A pokud se podaří spojit úspěšně, nebo úspěšněji, než tomu bylo v minulosti, propojit tyto dvě funkce, může to být daleko více ku prospěchu lidí.
Chci důsledně monitorovat místa, kde se nacházejí osoby omezené veřejnou mocí na svobodě, ať již jsou to vězeňská či policejní zařízení, či zařízení rezortně patřící pod Ministerstvo zdravotnictví, či pod Ministerstvo práce a sociálních věcí, a to nejen ve vztahu k dospělým, ale zejména dětem, jejichž práva nejsou vždy dostatečně chráněna. Monitorovací činnost v této oblasti považuji za mimořádně důležitou. Možná se vám to nezdá, tušíte, či netušíte, ale ačkoliv žijeme v 21. století a máme to štěstí, že žijeme ve svobodné zemi s demokratickým zřízením a uprostřed svobodné a bohaté Evropy, za zdmi nejednoho zařízení dochází k narušování a porušování lidských práv a lidé jsou v některých případech vystavení i nelidskému zacházení.
Ostatně co je to vlastně nelidské zacházení? Můžeme si možná vzpomenout na nedávnou debatu o klecových lůžcích a říkat, jestli je nelidské, či není uzavírat lidi do takových lůžek, a nepochybně jsou případy, kdy není řešení jinak možné, a diskutovat můžeme o tom, aby tyto a další instituty nebo možnosti nebyly zneužívány.
Chci také citlivě a vyváženě přistupovat k agendě prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu, etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo světový názor. Úřadu veřejného ochránce byla tato agenda svěřena zákonem a já jsem přesvědčena, že to je to správné místo, kde má být tato agenda soustřeďována. Není zapotřebí, abychom vytvářeli další instituce a kvaziministerstva, která se touto agendou mají také zabývat.
Pak jsem si také položila otázku, proč vás dnes oslovuji. Odpověď na tuto otázku je velmi prostá. Protože tahle zem je má zem, mám ji ráda a chci, aby v ní byl řád a pořádek a aby se v ní lidem dobře žilo, a cítím dostatek energie, bojovnosti, vytrvalosti, ale i pokory a trpělivosti, abych mohla být v této práci úspěšná. Rozumějte, prosím - prospěšná. Proto budiž dnes čest vítězům... sláva vítězům a čest poraženým. Tak je to správně.
Děkuji. (Potlesk napříč politickým spektrem.) ***