(11.40 hodin)
(pokračuje Bursík)
Je důležité, aby se vedle dvou typů biopaliv, které se u nás dominantně pěstují, podporoval také stlačený zemní plyn, zkapalněný zemní plyn, hybridní pohony, úspory paliv, veřejná doprava. Ale toto je vcelku politika vlády, která ještě z doby, kdy jsem působil na Ministerstvu životního prostředí, se realizuje.
Tolik myslím argumenty, a jak říkám, při vší úctě k prezidentskému úřadu musím říci, že takové babráctví v oblasti zdůvodnění prezidentského veta aby člověk pohledal, a to jsem nezmínil neuvěřitelné vystoupení prezidentova tajemníka v televizním pořadu Otázky Václava Moravce, kde argumentace, kterou vedl, by asi stěží mohla být kvalifikací pro tajemníka prezidenta jakéhokoliv státu na této planetě.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Martin Bursík. Nyní je přihlášena paní kolegyně Eva Dundáčková. Ještě faktická poznámka pan kolega Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Já mám faktickou poznámku k tomu, co říkal můj předchůdce, když se tázal, jaká je vlastně role prezidenta republiky při užívání práva veta. Já už jsem tady v této Sněmovně několikrát na to upozorňoval a považuji to za určitý dluh Poslanecké sněmovny v celém tomto období, že jsme se vážně nezabývali vážnými ústavními otázkami, kam patří i to, jaká je přesná role prezidenta republiky. Pokud jde o právo veta, je samozřejmě obtížné v Ústavě je nějak přesně vymezit. Ale jsou i jiné otázky, kde by mělo být jasné, jak se prezident bude chovat a jak se z hlediska ústavy chovat má. Já o tom hovořím proto, že tisk je teď plný úvah o tom, jak se bude prezident chovat po volbách. Ačkoliv tyto věci by neměly být vůbec předmětem pochybností, protože z hlediska Ústavy jsou jisté principy, podle kterých by měl prezident postupovat, jasné. (Předsedající připomíná čas.) To, jak prezident používá práva veta, je zneužívání tohoto práva veta, včetně aktivistické role, kterou si pan prezident přisvojil. Je mi to líto.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka. Nyní jsou před námi čtyři řádná vystoupení. Nejprve se hlásí o slovo paní poslankyně Eva Dundáčková. Po ní bude hovořit pan kolega Michal Doktor.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, moji předřečnici zde vedli filipiku na téma "hlava státu, prezident republiky a jeho úloha, a čeho že se to vlastně vůči této Poslanecké sněmovně a Parlamentu České republiky prezident republiky dopustil". No, prezident České republiky, tak jak mu umožňuje Ústava, v souladu se svým svědomím a v zájmu nepochybně všeho lidu vyslovil svůj názor. Na to má právo, pánové! A já záměrně říkám, že tak učinil v zájmu všeho lidu, na rozdíl od vás, kteří tady vedete těsně před volbami volební kampaň v zájmu svém a partikulárních zájmů svých partají. (Potlesk části poslanců ODS.)
Poslouchala jsem pana kolegu Bursíka, jak mluvil o tom, že pan prezident se brání všemu, co je bio a co je zelené. To mě rozesmálo, protože mi to připomnělo jiný mýtus. Také se kdysi říkalo, že prezident Václav Klaus nemá rád NGO, neziskové organizace, chcete-li. To je stejný mýtus, protože on sám jednu takovou - minimálně jednu takovou - založil. Je to nadace, která je založena na podporu dětem, které vyrůstaly v hendikepovaném prostředí, a tato nadace jim pomáhá získat vzdělání, kterého by jinak nedosáhly. Pokud by neměl rád neziskové organizace, nikdy by sám takové nezakládal.
To, proti čemu pan prezident bojuje, je nekontrolovatelný tok peněz a právě ony partikulární zájmy, které mnohdy ovlivňují chování Poslanecké sněmovny a hlasování poslanců.
A teď prosím k tomu, jaký vlastně je názor prezidenta České republiky. Já už jednou jsem tady byla napadána, že jsem posel z Hradu a že pan prezident nám může svůj názor přečíst sám. To bezpochyby může, ale protože se tady mnozí předřečníci k tomuto názoru vymezovali, tak já myslím, že minimálně pro ty, kteří sledují ze stenozáznamu jednání Poslanecké sněmovny, a pro ty, kteří jsou dnes na balkoně a sledují nás, je správné, aby tady také názor prezidenta České republiky zazněl.
Pan prezident 12. května 2010 k návrhu zákona, nebo ke zákonu schválenému Poslaneckou sněmovnou, který teď projednáváme v rámci tzv. prezidentského veta, sdělil:
"Zákon požaduje od 1. června 2010 navýšení objemu biopaliv u motorových benzinů z dosavadních 3,5 % na 4,1 % a u motorové nafty z 4,5 % na 6 %. Tímto krokem se má snížit objem emisí skleníkových plynů z paliv, oslabit závislost na dovozech fosilních paliv a také zvýšit odběr domácí zemědělské produkce.
Především sám boj s CO2 je sám o sobě krajně sporný. Vychází z teorie člověkem působeného globálního oteplování, která stojí na velmi vratkých základech a je podrobována stále sílící kritice. Po mnoha skandálech s falšováním dat vůbec není jasné, zda k nějakému jednoznačnému trendu vývoje globální teploty dochází, není jasné, zda se takové pohyby teplot odchylují od přirozeného kolísání teplot. Není přesvědčivě prokázán vliv CO2 na vývoj globálních teplot a vliv CO2 produkovaného člověkem už vůbec ne. Chybí seriózní bilance případných negativních a pozitivních dopadů, případných klimatických změn a zhodnocení efektivity nákladů opatření směřujících k omezení produkce tohoto plynu člověkem. Navzdory tomu jsou vynakládány ohromné prostředky na jeho omezování a jsou přijímána další opatření, jejichž sekulární negativní efekty jsou čím dál zjevnější. A v tuto chvíli namísto přehodnocení dosavadního nepromyšleného postupu, který vyhovuje jen některým zainteresovaným zájmovým skupinám, máme činit další krok směrem, o jehož správnosti existují stále sílící pochyby.
Pozitivní či negativní dopady přimíchávání biosložek do pohonných hmot nebyly ve svém souhrnu seriózně zhodnoceny. Některé studie dospěly k závěru, že přírodě škodí více biopaliva než nafta a benzin. Vysoký cíl Evropské unie zvýšit do roku 2020 podíl biopaliv na ropných pohonných hmotách až na 10 %, může znamenat ve svém důsledku např. i likvidaci lesů a jejich přeměnu na plantáže, zvýšení cen potravin kvůli vytlačování potravinových plodin plodinami průmyslovými, škody na zvěři a nezvladatelné zásahy do volné přírody v okolí průmyslových plantáží. Plošné pěstování průmyslových monokultur povede k nezanedbatelnému navýšení produkce skleníkových plynů, k erozi půdy, k vyššímu používání hnojiv, ke znečišťování dosud nepoužívaných pozemků, ke značným nárokům na vodní zdroje a dopravu, což opět znamená negativní vliv na přírodu.
Existují i vážné pochybnosti o dopadu biopaliv na zdraví člověka. Spalováním biopaliv se dostávají do ovzduší nové druhy spalin z biopříměsí, u kterých neexistují experimentální data o jejich dopadu na lidský organismus. Testy neškodnosti pro lidské zdraví, jako je dlouhodobá inhalace produktů rostlinných olejů, v Evropě nebyly publikovány.
Příspěvek biopaliv ke snížení energetické závislosti státu na fosilních palivech je sporný. Jde o příměs k palivu, nikoliv o jeho náhradu. Vzhledem k malému množství přimíchávaného lihu do paliv je v současné době skoro nemožná kontrola dosud stanoveného procenta přimíchávání. Zákon také nedokáže zajistit, aby byli podpořeni čeští zemědělci, protože budou podporováni i dovozci a zemědělci v cizině. Opatření přinese zvýšení ceny pohonných hmot a snížení životnosti motorových vozidel. Zvýšení podílu biopaliv v pohonných hmotách by tedy znamenalo negativní důsledky pro životní úroveň obyvatel."
Ze všech těchto důvodů rozhodl se prezident republiky vrátit tento zákon Poslanecké sněmovně a já vás prosím, abyste stejně jako on jednali podle svého nejlepšího svědomí a v zájmu všeho lidu.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Dalším přihlášeným je pan poslanec Michal Doktor, pak Jaroslav Plachý. (Výkřiky z pléna.)
Poslanec Michal Doktor: Nezklamu kolegy dávající hlasitými pokřiky najevo svou nepohodu. Já budu ve svém projevu vcelku krátký. Na druhou stranu není možné, abych pominul jednání o tomto bodu pouze tím, že projevím svůj názor v hlasování, tak jak jsem to učinil v průběhu projednávání např. na půdě rozpočtového výboru, ale i jinde.
Víte, já myslím, že ta debata se vede zčásti naprosto špatným směrem. Řekl bych, že pro hořící strom nevidíme požár celého lesa. Toto je přece, dámy a pánové, jen další pouhá jednotlivost té děsivé setrvačnosti, do které zabředly parlamenty celého evropského prostoru. ***