(11.00 hodin)
(pokračuje Bursík)
Výsadba stromů, odstraňování druhotné prašnosti kropením ulic, výsadba dětských hřišť, veřejně přístupných sportovišť, infrastruktury pro turistiku, investice do ekologické dopravy, autobusů na stlačený zemní plyn, které mají nulové emise jemného polétavého prachu a tak dále a tak dále.
A teď mně, dámy a pánové, vysvětlete, proč je situace ve Sněmovně taková, že namísto toho, aby tyto logické argumenty vedly k tomu, že největší znečišťovatelé, těžební společnosti a elektrárenské společnosti, si budou vědomy těchto škod a budou se podílet na odstraňování těchto škod, jak je možné, že tato elementární logika neplatí a je to přesně naopak. Za to, že nesete dominantní odpovědnost za poškozování zdraví, vážení majitelé těžebních společností, vážení manažeři polostátního ČEZu, za to dostanete odměnu v podobě přílepku, § 10a novely zákona o emisním obchodování.
No toto je logika, nad kterou zůstává rozum stát. Lze to vysvětlit snad jedině tím, že politici a politické strany neobhajují veřejný zájem, ale obhajují utilitární zájmy těchto společností, jejichž vliv na politiku překračuje přijatelné meze. A projevuje se to v tom, že namísto toho, aby zákonodárci, kteří složili slib, že budou obhajovat veřejný zájem, namísto toho prosazovali zájmy jednotlivých firem. Jakým veřejným zájmem je poskytnout ČEZu 70 mld. korun, snížit investice do životního prostředí o 35 mld. korun, když na ceně elektřiny pro domácnosti a pro uživatele se toto neprojeví ani jedním jediným haléřem, protože ceny elektřiny vytváří trh?
Toto jsou, dámy a pánové, poněkud rozvité důvody, proč nebudu hlasovat proti vetu prezidenta Klause, proč podpořím jeho veto, proč jej podporuji v tomto stanovisku a proč mně zůstává rozum stát nad postoji poslanců, speciálně poslanců a poslankyň, kteří kandidují v regionech, kde negativní dopady těžby na životní prostředí a zdraví obyvatelstva jsou enormní.
A ještě v závěru mně pro stenozáznam a pro upřesnění dovolte jedno drobné upřesnění mého vystoupení. Já jsem zde hovořil v průběhu o kmotru Bendovi a neuvedl jsem křestní jméno. A protože bych se nerad dotkl mého kolegy Marka Bendy, křesťana, nikoli kmotra, rád bych toto upřesnil, protože jsem zaslechl z toho rohu sálu, že se ohradil. A skutečně - jej jsem na mysli neměl.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Bursíkovi. Je zde nyní přihláška k faktické poznámce. Pan poslanec Jiří Paroubek. Dále k řádné diskusi se přihlásil Milan Urban.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, já nebudu hovořit fakticky. To tady určitě obstará Milan Urban - myslím věcně, k tomu problému. Chci se zastavit u toho, co říká pan poslanec Bursík, prostřednictvím předsedající. Chci vás ujistit, že také Petr Benda je křesťan. Alespoň jsem na jeho křest osobně dohlédl, protože jinak by se nemohl stát kmotrem mé dcery.
Já myslím, pane poslanče, prostřednictvím předsedající, že z vašeho vystoupení prostě ční, že nedokážete unést svůj odchod z politiky, který je prostě nezadržitelný. A já se vás chci zeptat: Co jste jako místopředseda vlády, dnes už naštěstí bývalý, po tři roky ve vládě dělal pro zlepšení životního prostředí v Ústeckém kraji? Já vám řeknu za vás: Nic!
Když jsem byl krátce předsedou vlády v roce 2005 a 2006, třináct měsíců před volbami, šly do Ústeckého kraje na odstraňování následků těžby celkem 4 mld. korun a další 2 mld. šly na Sokolovsko.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka. Nyní je k řádnému vystoupení přihlášen pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane kolego.
Poslanec Milan Urban: Dámy a pánové, dobrý den. Děkuji za slovo.
Já jsem v minulosti celkem rozuměl tomu, když tady vystupoval pan poslanec Bursík a hájil zájmy životního prostředí věcným způsobem. Poslední dobou se mi ovšem zdá čím dál tím víc, že jeho vystoupení jsou méně věcná, více politická a řekněme více ideologická, tak jak to zaznělo dnes. On totiž se zřejmě opravdu snaží využít jedno z posledních vystoupení Poslanecké sněmovny k tomu, aby zachránil velký propad Strany zelených, a to nejen v Ústeckém kraji, a používá k tomu argumenty, které podle mého názoru neplatí. A já vám řeknu, proč si to myslím.
Za prvé. Kdybych to zjednodušil, tak Martin Bursík navrhuje, aby se zlepšovalo životní prostředí v České republice až po roce 2013. Ten návrh, který je v Poslanecké sněmovně, říká, že bychom měli začít zlepšovat životní prostředí z prostředků Bruselu hned. Má to tedy podle mého názoru dvě výhody. Za prvé, dojde ke zlepšování životního prostředí neprodleně. Za druhé, využijeme tyto prostředky v době krize jako zakázky pro české firmy.
O co jde? Vláda České republiky vyjednala v Bruselu, stejně jako polská vláda, že Česká republika nebude muset nakupovat 100 procent povolenek, emisních povolenek. Vedle toho vyjednala, že 50 procent z této částky, kterou nebudeme muset nakupovat, můžeme využít na zelené projekty v České republice, které budou přesně definovány Ministerstvem životního prostředí České republiky a schvalovány bruselskou administrativou. Jedná se o projekty v elektroenergetice, ale jedná se také o projekty v teplárenství, a to zvláště. To znamená, že tyto prostředky mohou být na základě povolení Ministerstva životního prostředí České republiky - to zdůrazňuji - a bruselské administrativy použity na modernizaci zařízení pro elektroenergetiku a teplárenství v České republice v předem dané výši, v předem daných parametrech toho, co si myslí Brusel a Ministerstvo životního prostředí o tom, jak se má zlepšovat životní prostředí v České republice.
Z tohoto pohledu tedy je zřejmé, že tento návrh zlepšuje životní prostředí v České republice hned na rozdíl od návrhu pana Martina Bursíka, který říká: počkejme do roku 2013, pak tyto prostředky obdrží státní rozpočet České republiky a pak teprve Ministerstvo životního prostředí rozhodne, na jaké projekty a pro jaké účely budou tyto prostředky vynaloženy.
V tom já vidím zcela jasný rozdíl a jasný rozpor. A není to o tom, že stát, Česká republika, státní rozpočet, o něco přichází. Je to jenom o tom, jestli ty prostředky dostaneme do ekonomiky k zlepšování životního prostředí dřív, také se souhlasem životního prostředí, a budou rozděleny na základě definovaných projektů. Já jsem rád, že došlo i k posunutí hranice na podávání přihlášek těch projektů, protože to samozřejmě umožnilo, aby se v tom mnohem více vidělo teplárenství, než tomu bylo v původním návrhu. ***