(18.00 hodin)
(pokračuje Jakubková)
Krajský úřad se rozhodl pro cestu emisních stropů, ovšem bez analýzy toho, jak dodržení stropu přispěje ke zlepšení situace. Není proto jasné, jaká je přijatelná úroveň emisí tak, aby se v okolí například firmy ArcelorMittal dalo žít.
Mají-li být pro řešení situace v Moravskoslezském kraji uvolněny prostředky, nechť jsou směrovány do faktorové analýzy, která identifikuje vliv jednotlivých znečišťovatelů. Dále je nutné aktualizovat stávající rozptylovou studii. Jde o posouzení emisně imisních vztahů při redukovaném výkonu technologií. Za nezbytný považuji dlouhodobý, nejméně deset let, výzkum vlivu znečištění na zdraví, nejlépe ve spolupráci se zahraničními experty a samozřejmě s Polskem. Vždyť zdraví a lidský život zůstane nejvyšší hodnotou!
Své vystoupení si dovolím zakončit upozorněním na absenci odborné - a to i zahraniční - oponentury a především na nedostatečné vyhodnocování účinnosti a účelnosti navrhovaných opatření. Dovolím si vyjádřit naději, že návštěva premiéra Fischera v květnu v Ostravě přinese další příležitost k diskusi i k doplnění opatření, která pomohou napravit nezákonný stav, který panuje v Moravskoslezském kraji.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Jakubkové. Slova se ujme pan poslanec Břetislav Petr, připraví se pan poslanec Jaroslav Krupka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, ze slov mých předřečníků vyplynulo jedno - že doplňující zpráva, kterou zpracovala vláda, za moc nestojí a víceméně řeší záležitosti a navrhuje jejich řešení, která se týkají vytvoření skupin, vytvořit spolupráci s Polskem, poskytnout údaje, poskytnout informační podpory, ale hůř a prakticky vůbec neřeší žádná konkrétní opatření.
Je třeba si uvědomit, že ovzduší v Moravskoslezském kraji neovlivňují jenom stacionární zařízení, ale je tu také vliv dopravy, lokálních topenišť, vliv imisí z Polska a v neposlední řadě také prašnost z doposud nezlikvidovaných starých ekologických zátěží.
Já bych si neodvažoval jako kolegyně Jakubková říci, že lokální topeniště mají vliv pouze 5 %, stejně jako doprava má vliv 5 %. Já mám úplně jiná čísla. A je třeba si rozdělit to, co přísluší kraji, a to, co přísluší vládě. Stacionárních zařízení, těch velikých, je u nás, v okresech Ostrava, Karviná a v oblasti Třince, osm. My jsme schopni v těchto zařízeních měřit, s jakými emisemi tato zařízení pracují, a v kritických situacích je to jediný zdroj znečištění, který jsme schopni nějakým způsobem regulovat. Regulovat tím, že zavřu nejšpinavější provozy, a když bude nejhůř, zavřu celý provoz.
Druhou a podle mě jednou z naprosto nedořešených oblastí je otázka automobilové dopravy. Podle údajů, které jsou, si musíme uvědomit, že v České republice je 13 % automobilů, myslím tím osobních i nákladních, které jsou starší 15 let, to je jeden z nejhorších průměrů stáří automobilů v Evropské unii, a že běžně u nás jezdí auta, která by měla mít známku veterána. My dnes u nových aut bojujeme o každý gram zplodin na kilometr - a u těch starých aut to nejsou gramy, ale můžeme říci desítky gramů. Co jsme schopni udělat pro tuto záležitost? Doposud vůbec nic. Platil tady tři roky dozpátku zákon, že nemůže být dovezeno auto ze zahraničí starší šesti let. Dnes platí zákon, že můžeme dovážet vraky starší deseti let, kde v zemi, odkud se dováží, by majitel musel zaplatit za likvidaci, to když to dovezeme k nám, dostane za to zaplaceno.
Je třeba si také uvědomit i další záležitosti, které nesouvisejí jenom s úpravou zákonů, a to je v podstatě záležitost, kolik přichází na cesty první třídy a dálnice peněz z rozpočtu republiky. Pokud se podíváte do výhledu Státního fondu dopravní infrastruktury na nadcházející tři roky, je to v průměru 3,3 mld. korun. Při průměrném nákladu 240 mil. na kilometr dálnice si spočtěte, kolik toho můžeme v Moravskoslezském kraji vybudovat.
Je běžnou záležitostí, že někde jinde se vytvářejí obchvaty měst a obcí, ale v našem regionu chybí jakýkoli obchvat města. U města Opavy, poněvadž nebylo peněz a obchvat je rozpracován, to bylo zastaveno. Šest let bojuje Frýdek-Místek s ekologickými aktivisty, zdali takzvaný jižní, nebo severní obchvat. A o obchvatech Karviné nebo Havířova se vůbec nehovoří. Na některých hlavních třídách uvedených měst je dopravní zatížení v některých časových úsecích stejné jako na Jižní spojce v Praze.
Otázka tedy dneska zní: Co uděláme pro zlepšení dopravní infrastruktury v našem regionu? Pan ministr Slamečka tady pronesl kouzelnou větu: Vše je predzávazkované natolik, že to je 110 % a nic nového nemůžeme stavět. Není zde přítomen, ale já bych rád položil otázku: Proč jsme od roku 2007 do roku 2010 nezvýšili poplatky za průjezd nákladních aut? Ty jsou opět nejlevnější, když je srovnám se sousedními státy. Zvýšili jsme poplatky o 20 % za osobní automobily a ono to přinese 2 mld. Sledování nákladních aut mělo být, a jejich zpoplatnění, také proto, aby Česká republika nebyla zemí, kde budou projíždět kamiony jenom proto, že je to u nás nejlacinější. Čili otázka zní: Když už jsme zvýšili osobní auta, proč jsme to nezvýšili pro průjezd náklaďáků Českou republikou?
Na druhé straně připravujeme takzvané viněty. Asi proto, že už tady dva roky leží, jsme dali do zákona, že od roku 2011 budeme v osobních autech jezdit s vinětami. Dneska vyděláváme 1,6 mld. na dálničních známkách. Pokud zavedeme viněty, které mají jedinou výhodu, bude to takzvané účelové zpoplatnění, tak čtyři až pět let budeme doplácet 2 mld.
Nebo: Proč z dopravní infrastruktury financujeme zvedání mostů na Labi, když stejně víme, že hloubka Labe tam žádné větší lodi nepustí? Vypadá to asi tak, jako kdybychom nejdříve začali budovat svodidla s tím, že za 15 let tam postavíme dálnici. Já si myslím jednu věc: že Státní fond dopravní infrastruktury nepracuje podle nějaké "maršruty", ale podle přání významných lidí, kteří jsou schopni změnit program v průběhu roku natolik, že další rok už vůbec neplatí. ***