(18.10 hodin)
(pokračuje Petr)
Je nezbytné ocenit jeden z bodů, kterých bylo 22 a z kterých já bych ocenil pouze 3, kde se říká, že budeme žádat z fondu Evropské unie peníze na dopravní infrastruktury v Moravskoslezském kraji. A nikdo tady nezmínil jednu věc, že v roce 2003 byl přijat zákon, který umožňoval vydání 43 miliard v obligacích pro stavbu dálnice D47 a na ni navazující komunikace. V letošním roce bylo uvolněno 9 miliard, z toho pro Moravskoslezský kraj pouze 4, přičemž v tomto zákonu se jednoznačně říká, že je to pro dálnici D47 a na ni navazující komunikace. Co tedy brání využít tohoto zákona a posílit výstavbu cest v Moravskoslezském kraji?
Pak zde máme otázku lokálních topenišť. V Topolánkově balíku jsme řekli, že paliva pro individuální spotřebitele zdaníme jak spotřební daní, tak i daní uhlíkovou - a budete se divit, uhlíková daň zdraží jednu tunu paliva o 350 korun. Tato úprava směřovala k tomu, abychom opustili uhlí a pořídili si plyn. Pokud půjdete do Moravskoslezského regionu, tak jistě celá řada lidí využila 15 tisíc na to, aby přešla z pevných paliv na plyn. Dnes v 90 % mají instalováno topení na pevná paliva a plyn nepoužívají, poněvadž používání plynu zdraží náklady na topení zhruba o 80 %. Jakékoliv zpřísňování těchto nastavených limitů a snaha brát z kouřovodu nějaké vzorky, abychom zjistili, čím kdo topí, je naprosto triviální a k ničemu nepovede. Lidé si musí zatopit, a když nemají na ušlechtilá paliva, tak topí vším, co je po ruce. Hlavní problém spočívá v tom, zda by nebylo vhodné, když uhlíkovou daň neplatí za uhlí elektrárny a teplárny, na nějakou dobu zrušit i uhlíkovou daň pro individuální spotřebitele. Přineslo by to pro státní rozpočet asi ztrátu 480 mil. korun, ale domnívám se, že by se leccos zlepšilo v jistých lokalitách Moravskoslezského kraje.
Je skutečností, že jsme odmítli první zprávu, a já se kloním k tomu, co tady řekla paní kolegyně Konečná, že je třeba nesouhlasit i s druhou zprávou. Z 20 opatření jsou pouze 3 konkrétní, a to je žádost o fondy Evropské unie na výstavbu komunikací, jsou to návrhy na změnu podmínek v dotacích Zelená úsporám a za třetí je to financování ozdravných pobytů dětí v době smogových situací. Ze 20 jsou 3 konkrétní cíle.
O některých stanovených opatřeních vlády lze jistě diskutovat a vést odbornou debatu. Žádná z navržených opatření nejsou dogmatem. Konkrétní opatření v dopravě, která se podílí na imisích podle celostátních studií od 30 až do 45 %, stejně jako stacionární znečišťovatelé, jsou nezbytná řešit. Stacionární znečišťovatele musí řešit kraj a je třeba tady říci jednostranně, že za období předcházejících osmi let, kdy kraj stanovoval emisní limity pro tyto stacionární velké znečišťovatele, se v podstatě v době konjunktury vůbec nebo málo udělalo. Celá řada akcí spíš byla pro televizi než pro užitek. Nebudeme se bavit, kdo vládl osm roků pozpátku v Moravskoslezském kraji, a nechtěl bych, aby to sklouzlo na politickou debatu.
Podle mě se na zlepšení situace podílí něco úplně jiného a je to meteorologická situace. Stěžejní problém kraje, nebo jisté části kraje, se odsunul díky změnám meteorologických poměrů. Bylo by největší chybou, kdyby vláda i kraj dospěly k názoru, že tím je situace vyřešena. Já si myslím, že v tom nespočívá řešení, abychom se modlili tam nahoru, ať jsou dobré rozptylové podmínky. Mám takový dojem, že tato vláda asi skončí před podzimním obdobím, pokud vše půjde jako na drátkách, a bylo by jistě špatné, aby stěžejním problémem nové vlády v podzimním a zimním období bylo řešení problémů, které byly v našem kraji v prvních třech měsících stávajícího roku. Já na rozdíl od mých předřečníků nesdílím názor, že vláda musí vyjet do Ostravy, ale musí se přistoupit zodpovědně k řešení problému - a navržení opatření bez finančního zajištění k ničemu nepovede.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Břetislavu Petrovi. Slova se ujme pan poslanec Jaroslav Krupka, připraví se Radim Chytka. To jsou zatím poslední přihlášení do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Krupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já věřím, že touto dobou a téma, které se tady opakuje podruhé nebo potřetí, nemusí být pro všechny z vás záživné, ale věřte tomu, že pro nás je to záležitost velice nutná a podstatná.
Já bych tady chtěl navázat na své předřečníky, protože již minule jsem poukázal na skutečnost, že kvalita ovzduší nezná hranic a nezná je geograficky ani politicky. To byl vlastně i důsledek toho, že jsem se hned od prvopočátku přiklonil k názoru předřečnice a zpravodajky k tomuto materiálu paní kolegyně Kateřiny Konečné a v podstatě musím zkonstatovat, že podobný názor sdílím opět dneska.
Pokud jsem si porovnal materiál, který jsme dostali, byl sice doplněn v textové části relativně minimálně, nicméně je tam doplněna příloha, která obsahuje, a pan kolega Břetislav Petr jako předřečník tady vyčíslil počet myslím 21 nebo 22 bodů, nicméně pokud si to projdeme a podíváme se na konkrétní údaje, po kterých my jsme volali, tak jsou opravdu zpravidla konstatováním toho, co se bude dělat, jakým způsobem se zajistí.
Když si vezmu v potaz to, co jsem já sám navrhl a bylo přijato jako součást usnesení, to je například skutečnost, že existuje Státní fond životního prostředí, kde v podstatě chodí finanční prostředky a toky od znečišťovatelů životního prostředí a tyto se refinancují znovu na nějaké stavby, které mají cíle zlepšit toto životní prostředí, tak zpravidla se tyto finanční prostředky rozmělňují do celého spektra činností a samozřejmě geograficky do celé republiky. Myslím si a vcelku je to i doufám i morálně opodstatněné, že bychom mohli být těmi žadateli, kteří by řekli ano, tam, kde se nejvíce prostředí znečišťuje, tak tam by v uvozovkách mělo jít nejvíce prostředků. Proto já si dovolím, a teď avizuji, pokud potom proběhne podrobná rozprava, že bych navrhl bod, ve kterém bych opět trval na tom, aby metodika, která je připravena, byla připravena tak, aby již finanční toky, které budou připraveny na rok 2011, byly modifikovány v tomto modu, to znamená že budou upraveny způsoby financování těchto projektů.
Důvod je vcelku jednoduchý. Předřečníci tady mluvili o tom, že je tady spousta kroků, které se mají dělat, ale nejsou finančně zabezpečeny. Já nechci opakovat k meritu věci, že je to řeč o tom, že musíme zabezpečit činnosti, musíme zabezpečit výstavbu infrastruktury a primárně je to i o té dopravě, která by měla být vyvedena z měst. Jako příklad můžu uvést: vedle již zmiňovaných akcí v Karviné je teď velice aktuální výstavba krajského integrovaného centra, čili výstavby spalovny komunálního odpadu, která vcelku dlouhodobě byla podmiňována tím, aby byla vyvedena doprava mimo město, protože samozřejmě i jistým způsobem koncentrace dovozu materiálu pro spalování bude zátěží pro toto město. Nicméně ve Státním fondu dopravní infrastruktury na tuto stavbu ani dnes, ani příští rok, ani v následujících letech není ani koruna. Takto bych mohl pokračovat dále.***