(15.50 hodin)
Poslanec Ladislav Libý: Dobrý den, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Já bych měl jenom připomínku k vystoupení pana kolegy Grospiče. Nikdo určitě neubírá odborům právo na to, aby velmi srdnatě a houževnatě bojovaly za svá práva, aby hájily zájmy pracujících, ale nechť si tuto svoji aktivitu uplatňují vůči svým zaměstnavatelům, a ne aby vydíraly celý národ, Poslaneckou sněmovnu a vládu hrozbami stávky takovým způsobem, jakým se to stalo. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Gandalovič, poté pan poslanec Jandák. Pane poslanče, já jsem měl tři přihlášky s vámi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Gandalovič: Já jsem rád, že v poznámce pana kolegy Škromacha byl alespoň náznak věcné argumentace. Byla to asi tak jedna desetina toho času, který zbytek věnoval zase poučování ODS a k tomu se nebudu vracet.
K té desetině. Pane poslanče prostřednictvím předsedajícího, ano, toto je správná otázka, zda se tím, že se odpustí daňové zatížení nebo sníží daňové zatížení benefitů, neulevuje podnikatelům. My jsme ale toho názoru, že takto nastavené odpuštění DPH pro benefity zaměstnanců zvýhodňuje pouze velké podniky a v řadě případů dokonce státní či polostátní firmy, které si mohou dovolit například poskytovat režijní jízdenky a takovéto benefity tohoto druhu. Domnívám se, že například argumentovat zde stravenkami je trošku nemístné, protože stravenky jsou odpuštěny z daní jak na straně toho zaměstnavatele, to znamená ten, kdo poskytuje tyto stravenky, tak ale na straně zaměstnance. To znamená, že tady například nejde o jakékoliv změny v případě stravenek, ale obávám se, že ten, komu nejvíce šlo o benefity, byli ti, kteří dostávají zaměstnanecké jízdné, jejich rodiny dostávají toto jízdné a podobně, a bohužel to je přesně ta skupina odborářů, kteří mají ten největší vydírací potenciál. O tom už vlády této země historicky vědí mnoho.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jandák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedo. Vážená vládo, dámy a pánové, já chápu, že atmosféra je rozjitřená, máme před volbami. Ale já myslím, že bychom měli demokraticky rozhodnout hlasováním. Pojďme toho nechat, nechť pravda vyjde na povrch. Pojďme hlasovat a uvidíme. Děkuji vám mockrát.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášku do rozpravy nemám, proto rozpravu končím. Článek 50 odst. 2 Ústavy České republiky stanoví, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. Poprosím nastavit kvorum na 101 hlas.
Budeme hlasovat o následujícím návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 1059/4."
Zazvoním podle přání poslanců, aby se poslanci mohli dostavit do jednací síně, a zahájím hlasování o tomto usnesení.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto usnesením souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 23, z přihlášených 190 poslankyň a poslanců pro návrh 106, proti 67. Konstatuji, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen. (Hlasité projevy z galerie.)
Končím bod číslo 2, a než zahájím bod číslo 3, poprosil bych o klid v jednací síni. Samozřejmě hlavně na galerii. Poprosím ochrannou službu, aby zajistila klid na galerii.
Než přistoupíme k projednávání návrhu zákona zamítnutého a vráceného Senátem, navrhuji na žádost předsedy Senátu umožnit vystoupení senátorům Pavlu Čáslavovi a Richardu Svobodovi.
Kdo souhlasí s vystoupením jmenovaných senátorů, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 24, z přihlášených 190 poslankyň a poslanců pro návrh 103, proti 17. Návrh byl schválen. Umožníme tedy vystoupení dvěma senátorům.
Budeme se zabývat bodem číslo 3. Je jím
3.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb.,
o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti
s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010
/sněmovní tisk 939/4/ - zamítnutý Senátem
Předseda PSP Miloslav Vlček Usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, bylo rozdáno jako sněmovní tisk 939/5. Vítám mezi námi senátora Pavla Čáslavu a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu zákona vyjádřila paní poslankyně Šojdrová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, mé vyjádření bude velmi krátké. Já jsem se zúčastnila projednání tohoto návrhu zákona v Senátu. Návrh zákona byl zamítnut. Jen připomenu to, že Poslanecká sněmovna schválila zákon, kterým se vrací úroveň příspěvku v mateřství na rok 2009. Poslanecká sněmovna také přijala dvě přechodná ustanovení a rovněž návrh, kterým se ruší tři ošetřovací dny bez výplaty ošetřovného. Čili toto je zákon, kterým se budeme zabývat, a já vás prosím, abyste podpořili návrh zákona ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Chce se k usnesení Senátu vyjádřit zpravodaj výboru pro sociální politiku pan poslanec David Kafka? Nechce se pan poslanec vyjádřit. Mohu tedy otevřít rozpravu a v rozpravě jako první vystoupí pan senátor Pavel Čáslava. Prosím, pane senátore, máte slovo.
Senátor Pavel Čáslava: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, moje vystoupení nebude dlouhé. Já nebudu opakovat to, co máte napsáno ve zprávě v odůvodnění stanoviska Senátu. Soustředím se jenom na v podstatě tři základní argumenty, o které se zamítnutí Senátem opíralo.
Za prvé. Předložený návrh zákona směřuje k negaci opatření ke snížení schodku státního rozpočtu. Dodatečné výdaje, které by si schválení návrhu zákona vyžádalo, nejsou v návrhu státního rozpočtu na rok 2010 zabezpečeny. Chtěl bych připomenout, že podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona, kterého se dotýká tento návrh, měly vést změny v nemocenském pojištění k úsporám ve výdajích státního rozpočtu ve výši 1,56 miliardy korun, z toho v roce 2010 ve výši 1,47 miliardy korun a v roce 2011 ve výši 0,13 miliardy korun.
K samotnému problému peněžitých dávek v mateřství bych rád upozornil, že na přelomu let 2008 až 2009 došlo k mimořádnému skokovému navýšení peněžité pomoci v mateřství, takže v porovnání s obdobím do roku 2008 se ani snížení, ke kterému došlo v Janotově balíčku v zákoně č. 362/2009 Sb., nejeví jako dramatické. ***