(16.00 hodin)
(pokračuje Čáslava)
V garančním výboru a také na plénu Senátu jsem upozorňoval, že tato předloha zákona má ještě legislativně technický problém, který se týká dvou přechodných ustanovení. Jestliže budou tato přechodná ustanovení vykládána společně, je výsledek takový, že určitá skupina příjemkyň peněžité pomoci v mateřství bude znevýhodněna. V případě osob, kterým nárok na dávku v roce 2010 skončil nejpozději ke dni účinnosti navrhovaného zákona, by mělo dojít zpětně k dorovnání restrikce peněžité pomoci v mateřství za celé období, zatímco v případě osob, kterým nárok bude trvat i po dni účinnosti navrhovaného zákona, by za dobu až jednoho měsíce k dorovnání nedocházelo. Nelze vyloučit, že takové řešení by mohlo být vnímáno jako nerovné podmínky při poskytování uvedené dávky.
Senát projednával tuto předlohu zákona 24. 3. 2010. V jeho třetím hlasování bylo při 70 registrovaných a kvoru 36 pro 31 senátorů, proti 18. Tato předloha nebyla přijata a v dalším hlasování byl návrh zákona zamítnut při 40 senátorech, kteří byli pro, a 30, kteří byli proti. Návrh zákona tedy byl zamítnut a je mou povinností v tomto okamžiku vám navrhnout totéž - zamítnout předlohu zákona. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane senátore. O slovo se přihlásila paní poslankyně Šojdrová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážený pane předsedo, já chci reagovat na informaci senátního zpravodaje k určité legislativní pochybnosti, která se při projednávání v Senátu vyskytla. Není chybou předkladatelů návrhu zákona, že zákon nebyl projednán a schválen bez přechodných ustanovení. Mohl být takto projednán a žádné pochybnosti by se nevyskytly. Bohužel vždy, když se navrhují přechodná ustanovení, může se stát legislativní pochybení. Pokud se potvrdí pochybnosti uvedené Senátem, myslím, že nová Poslanecká sněmovna může případnou legislativně technickou chybu napravit. Jsme k tomu připraveni. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Táži se, jestli se někdo další hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, rozpravu končím. Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Kvorum je nastaveno. Snažím se přivolat všechny poslance a poslankyně, kteří chtějí hlasovat.
Mezitím přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, podle sněmovního tisku 939/4."
Ještě jednou zazvoním a zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem usnesení souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 25, z přihlášených 189 poslankyň a poslanců pro návrh 108, proti 49. Konstatuji, že návrh zákona byl přijat. (Potlesk části poslanců.)
Děkuji paní zpravodajce, děkuji panu senátorovi a končím bod číslo 3.
Zahájím bod číslo
4.
Návrh zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně
některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání)
/sněmovní tisk 894/3/ - vrácený Senátem
Předseda PSP Miloslav Vlček Senát vrátil návrh zákona s pozměňujícími návrhy a usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 894/4. Vítám mezi námi pana senátora Richarda Svobodu. Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil někdo za vládu, jestli je zájem, jestli zájem není, tak se zeptám, zda se chce k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec Petr Bratský. Nechce se vyjádřit.
Otevírám tedy rozpravu. V rozpravě jako první vystoupí pan senátor Richard Svoboda. Dále nemám žádné přihlášky. Prosím, pane senátore, máte slovo.
Senátor Richard Svoboda: Děkuji. Pane předsedo, dámy a pánové, 17. března tohoto roku na 15. schůzi projednal Senát vládní návrh zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a s pozměňovacími návrhy jej vrátil Poslanecké sněmovně k novému projednání. Důvodem vrácení tohoto tisku a navržení pozměňovacích návrhů bylo doplnění transpozice unijního práva do českého právního systému o novelizaci zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Záměrem této novelizace v části třetí návrhu zákona bylo uložit všem českým právnickým subjektům i fyzickým podnikajícím osobám platbu poplatku z jednoho mobilního telefonu. Ačkoli by tato změna vedla k další administrativní a ekonomické zátěži kolem dvou milionů potenciálních plátců, podle sdělení Českého rozhlasu se v současnosti vybírá pouze za 20 tisíc těchto zařízení. Toto řešení je tedy ve skutečnosti prvním krokem k tomu, aby dva miliony podnikajících českých fyzických a právnických subjektů musely platit rozhlasový poplatek za mobilní telefon. Pro ty, kteří to nevědí, zhruba 90 % těchto zařízení už v současnosti je vybaveno schopností přijímat rozhlasový signál. Stejné peníze by tak zaplatil třeba ČEZ na straně jedné a každý živnostník na straně druhé.
Spolu s tímto jednoduchým pozměňovacím návrhem byla doplněna řada technických změn, které máte před sebou ve svém tisku. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane senátore. O slovo se přihlásil pan ministr Šimerka. Prosím, pane ministře, máte slovo. Další přihlášky nemám.
Ministr práce a sociálních věcí vlády ČR Petr Šimerka Děkuji, pane předsedo. Paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych v zastoupení pana ministra Riedlbaucha vystoupil s odůvodněním návrhu tohoto zákona.
Senát svým usnesením ze dne 17. března letošního roku vrátil Poslanecké sněmovně návrh zákona, který je předmětem tohoto jednání, na vyžádání, ve znění několika pozměňovacích návrhů. Odůvodnění hlavních principů zde už nebudu opakovat. Chci se vyjádřit pouze k pozměňovacím návrhům, které přijal Senát.
Dovolte mi připomenout účel zpracování návrhu zákona. Jedná se o transpoziční právní předpis, kterým je plněn závazek České republiky, který vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, protože tímto návrhem má být do českého právního řádu promítnuta směrnice Evropského parlamentu a Rady o audiovizuálních mediálních službách. Lhůta pro transpozici uplynula už 19. prosince loňského roku a v současné době už bylo s Českou republikou zahájeno řízení pro nesplnění tzv. notifikační povinnosti ve vztahu k této směrnici.
Považuji za důležité v této situaci Poslaneckou sněmovnu upozornit, že od přijetí Lisabonské smlouvy platí pro řízení o porušení smlouvy nová úprava, která podstatným způsobem zvyšuje riziko finančních sankcí za nesplnění legislativních závazků. Sankce se vůči členskému státu, který nesplní povinnosti Evropské komise oznámit ustanovení předpisů, jimiž byla směrnice transponována do jeho právního řádu, mohu uplatňovat hned v první fázi řízení před Soudním dvorem Evropské unie.***