(9.30 hodin)
(pokračuje Jurásková)
Aktuální situace. Ministerstvo zdravotnictví začalo v roce 2007 realizovat postupné kroky zefektivnění hospodaření v přímo řízených organizacích. V listopadu 2007 došlo k personálním změnám ve vedení zdravotních ústavů. Vedením zdravotních ústavů bylo pověřeno 7 ředitelů. Cílem bylo reagovat na snížení státního příspěvku na provoz a přizpůsobit chod jednotlivých zdravotních ústavů nové situaci. Dalším cílem bylo lepší využití odborných kapacit zdravotních ústavů a zvýšení produktivity práce. Základním krokem zahajované restrukturalizace byla realizace aplikační a datové integrace vybraných heterogenních informačních systémů jednotlivých zdravotních ústavů, sjednocení informačních systémů jako příprava k zajištění transformace zdravotních ústavů. S tímto cílem zakoupily zdravotní ústavy částečně ze svých zdrojů a částečně ze zřizovatelem poskytnuté investiční dotace centrální ekonomicko-provozní systém.
Usnesením vlády České republiky ze dne 30. března 2009 byl schválen vládní návrh novely zákona č. 258, kterou se v ustanovení § 86 předkládalo mimo jiné mnoho změn. Návrh byl předložen k projednání Parlamentu České republiky, k jeho projednání dosud nedošlo. Navrhovaná novela by přinesla jednoduché řešení pro možnost transformace zdravotních ústavů a optimalizaci jejich činností.
V roce 2008 došlo k zásadnímu omezení počtu pracovišť jednotlivých zdravotních ústavů a redukci počtu zaměstnanců o více než 40 %. Tento krok byl nezbytnou reakcí na úsporná opatření Ministerstva zdravotnictví ve formě dramatického snížení státního příspěvku na provoz. I po této redukci zdravotní ústavy dokázaly poskytovat odborné služby téměř ve stejném rozsahu jako před realizací úsporných opatření, což je jasným důkazem zvýšení produktivity práce ve zdravotních ústavech.
S účinností od 1. 7. 2009 byla v rámci pilotní studie převedena odborná činnost Zdravotního ústavu se sídlem v Olomouci a Zdravotního ústavu se sídlem ve Zlíně do Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Po vyhodnocení této studie a zjištění, že nebyla snížena regionální dostupnost poskytovaných služeb a neobjevily se ani žádné další problémy spojené s převodem odborných činností na Zdravotní ústav Ostrava, rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví o aplikaci podobného postupu na ostatní zdravotní ústavy. V lednu 2010 byly převedeny odborné činnosti a současně i zaměstnanci následovně: Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně do Zdravotního ústavu Praha, Zdravotní ústav se sídlem v Českých Budějovicích do Zdravotního ústavu v Plzni, Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích do Zdravotního ústavu Hradec Králové, Zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě do Zdravotního ústavu Brno, Zdravotní ústav se sídlem v Karlových Varech do Zdravotního ústavu Ústí nad Labem.
Je třeba zdůraznit, že tato fáze transformace s sebou nenesla ani rušení pracovišť, ani laboratorních kapacit, ani snížení počtu zaměstnanců. Procesem restrukturalizace zdravotních ústavů nedošlo v jejich činnosti k žádným výpadům v provádění vyšetřování a měření pro účely výkonu státního zdravotního dozoru krajskými hygienickými stanicemi. Pouze ve Zdravotním ústavu se sídlem v Liberci proces převodu činností doposud neproběhl. Proces nebyl zaměstnanci Zdravotního ústavu Liberec správně pochopen a v jejich řadách panují i přes několikeré ujištění zřizovatele o zachování pracoviště, které je na vysoké odborné úrovni, obavy o budoucnost jejich pracoviště.
Proces restrukturalizace zdravotních ústavů měl v konečné fázi za cíl vytvořit ekonomicky, odborně, technicky i personálně silné laboratorní základny, které by vzájemně spolupracovaly jak na úkolech pro účely státního zdravotního dozoru, tak na veřejných zakázkách a čerpání finančních prostředků z Evropské unie a účelně využívaly prostředky a majetek České republiky.
Nyní mi dovolte, abych ještě krátce uvedla zkušenosti a informace, které plynou z podobných kroků provedených v zahraničí. Situace laboratoří působících v oblasti ochrany veřejného zdraví v Evropské unii. Uvedu pouze dva státy.
Velká Británie. Zásadní přestavba laboratoří zdravotních ústavů začala v dubnu 2006. Byla velmi razantní. Health Protection Agency, obdoba našeho Státního zdravotního ústavu, zásadním způsobem přeskupila síť regionálních laboratoří. Z původních 45 laboratoří zůstalo pouze osm. Ostatní buď byly zrušeny, nebo jejich služby byly převedeny do místních nemocnic, pokud je tyto přijaly. National Health Service tedy obhospodařuje 37 laboratoří ve velkých nemocnicích, enviro laboratoře v nich tvoří malou část. Tyto laboratoře poskytují prvosledovou diagnostiku a public health služby. Celkový počet laboratoří vyšetřujících vody, potraviny a další enviro je 26 s výhledem redukce na 13 v průběhu dalších tří let. Devět laboratoří řídí přímo obdoba našeho Státního zdravotního ústavu. Zbytek je tedy v National Health Service. Jejich činnost je jasně definována. Co neumí, či se na této úrovni nevyplatí, je pak posláno do referenčních center. Zbytek laboratoří pak zajišťuje všechny specializované služby. Její členění je podobné jako u Státního zdravotního ústavu: klinika, epidemiologie, enviro, národní referenční laboratoře plus podpůrné služby.
Za zmínku stojí hlavně oddělení řízení kvality, které vypracovává, nechává posuzovat a vydává jednotné operační postupy pro enviro i kliniku. Dále se zabývá validacemi metod, reagencií sér, kitů a všemi náležitostmi řízení jakosti, které pak šetří čas laboratořím. Z hlediska kompetencí řídí 9 svých podřízených laboratoří. Tyto, umístěné v nemocnicích, mohou rovněž služeb využívat, ty jsou nabízeny všem, není to ale jejich povinnost se podle nich řídit. Služby hygienických laboratoří jsou tedy zajišťovány a poskytovány integrovanou sítí laboratoří v Anglii a Walesu. Health Protection Agency je za jejich služby odpovědná. Každý z těchto 9 regionů musí mít plně funkční všechny služby a poskytovat je místním obdobám krajských hygienických stanic a dalším subjektům. Laboratoře musí být akreditovány. Toto platí pro laboratoře typu klinika, potraviny. Nejsou takto řešeny laboratoře z oblasti pracovních a mimopracovních podmínek a oblast kontroly pitné vody, která spadá do kompetence jiného orgánu. Tyto však nejsou součástí národní zdravotní služby. Hygiena práce spadá pod inspektoráty bezpečnosti práce a analýzy jsou lokálními hygieniky či inspektory objednávány v privátních akreditovaných laboratořích. V tomto segmentu žádné laboratoře Health Protection Agency nejsou.
Německo. Zásadní změny s přeměnou východního sovětského do západního modelu začaly v bývalé NDR ihned po pádu železné opony. Druhá další fáze pak přitvrdila v roce 2003. Informace, které mám k dispozici, jejich zdrojem je Saský hygienický ústav v Drážďanech. Již z tohoto názvu je patrné poněkud odlišné uspořádání a organizace odpovědných orgánů. Celá země Sasko čítá 4,5 mil. obyvatel. Je to jedna z 19 spolkových zemí Německa, má tři správní střediska a 29 okresů. Ústav byl zřízen německou obdobou Ministerstva zdravotnictví, je rozpočtový, má v současný době 450 zaměstnanců pro klasické klinické humánní laboratoře, veterinární laboratoře a enviro laboratoře.
Původně laboratoře v Chemnitzu, Lipsku a Drážďanech dělaly vše. V roce 2003 bylo rozhodnuto přesunout většinu činností do centra v Drážďanech kvůli specializaci a využití instrumentace. Ve zbylých laboratořích došlo k útlumu většiny činností a zachovány zůstaly jen vybrané specializace. V současné době probíhá další restrukturalizace, zaměřená na ještě vyšší specializaci a úsporu zaměstnanců. Dochází totiž postupně k velkému úbytku zpracovávaných vzorků pro stát. Z původních 20 tisíc vzorků pitných vod zpracovávají dnes zhruba 5 tisíc. Veterinární problematika je zde řešena pro potřeby ochrany zdraví přes Ministerstvo zdravotnictví, a ne nelogicky přes Ministerstvo zemědělství, jako je tomu v České republice. ***