(9.20 hodin)
(pokračuje Jurásková)
Zdravotní ústavy mohou v hlavní činnosti dále poskytovat závodní preventivní péči, specializovanou diagnostickou a ambulantní péči v oblastech mikrobiologie, imunologie, alergologie a parazitologie, provádět genetotoxická a cytogenetická laboratorní vyšetření anti-HIV protilátek, referenční činnost, klinické hodnocení účinků léčiv, očkovacích látek a zdravotnických prostředků, ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.
Z dikce věty první plyne vymezení úkolů náležejících do hlavní činnosti, které plní 14 zdravotních ústavů ve vzájemné spolupráci. Ustanovení nevymezuje úkoly jednotlivých zdravotních ústavů ani činnost jednotlivého zdravotního ústavu nepřiřazuje ke krajské hygienické stanici, která má se státním zdravotním ústavem shodné sídlo. Úkoly náležející do hlavní činnosti všechny zdravotní ústavy plní ve vzájemné součinnosti. O tom, že jde o rozsah hlavní činnosti, nikoli taxativní výčet úkolů, které musí každý ze zdravotních ústavů zabezpečit, svědčí i navazující věta, citovaná jako druhá, která stanoví další rozsah služeb, které mohou, ale nemusí zdravotní ústavy k hlavní činnosti dále poskytovat.
Na základě těchto pravidel také zdravotní ústavy od svého počátku fungovaly. Pokud by se k výkladu § 86 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví přistoupilo tak, že všechny úkoly náležející do hlavní činnosti musí zajistit každý jednotlivý zdravotní ústav, pak by to v praxi znamenalo, že již v roce 2003 by stát musel tyto státní příspěvkové organizace zásadním způsobem dovybavit, neboť žádná z nich není ani nebyla vybavena pro plnění všech úkolů náležejících do hlavní činnosti. Jak však plyne z předchozích ustanovení zákona č. 320/2002 Sb., byly na zdravotní ústavy převedeny stávající kapacity nepotřebné pro výkon státní správy k ochraně veřejného zdraví a s těmito kapacitami pak byly zajišťovány ty úkoly náležející do hlavní činnosti, pro které byl každý jednotlivý zdravotní ústav i se svými pobočkami okresů příslušného kraje vybaven, s tím, že ostatní specializované úkoly pro výkon státního zdravotního dozoru krajskými hygienickými stanicemi byly zajišťovány cestou referenčních laboratoří Státního zdravotního ústavu, laboratoří jiných, i akreditovaných nestátních subjektů a ve zcela výjimečných případech i laboratoří v zahraničí.
Tedy výklad § 86 zákona č. 258/2000 Sb., že každý ze 14 zdravotních ústavů musí být vybaven pro celou šíři úkolů náležejících podle § 86 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. do hlavní činnosti, neodpovídá ani kontextu zákonných úprav, ani praxi a znemožnil by mimo jiné České republice jako členskému státu společenství realizovat jednotlivými krajskými hygienickými stanicemi nařízení Evropského společenství o úřední kontrole potravin a předmětů a materiálů určených pro styk s potravinami, které stanoví, že analýzy vzorků odebraných při úředních kontrolách může provádět pouze úřadem jmenovaná úřední laboratoř, která pracuje podle evropských norem, podle kterých je i hodnocena a akreditována, a to pro jednotlivé složky nebo skupiny zkoušek. Realizace tohoto nařízení vede ke specializaci laboratoří na určitý druh zkoušky nebo zkoušek a spolupráci laboratoří tak, aby byl výkon úřední kontroly správním úřadem zajištěn v souladu s nařízením Evropského společenství.
Na závěr je třeba dodat, že při aplikaci § 86 zákona o ochraně veřejného zdraví nelze pominout ani úpravu zákona o rozpočtových pravidlech a zákona o majetku České republiky, která ukládá Ministerstvu zdravotnictví jako správci kapitoly sledovat a vyhodnocovat hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání výdajů ve své kapitole a dbát, aby vynakládání výdajů bylo co nejhospodárnější, nejefektivnější a nejúčelnější. Zdravotním ústavům jako státním příspěvkovým organizacím, které k plnění stanovených úkolů nakládají s majetkem státu, pak ukládají, aby tento majetek a prostředky byly využívány účelně a hospodárně.
Příslušnost zdravotních ústavů hospodařit s majetkem. Článkem 117 zákona č. 320/2002 Sb., body 17 až 20, tedy byla převedena příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, se kterým hospodařily ke dni 31. 12. 2002 okresní, městské a krajské hygienické stanice a který byl potřebný k plnění úkolů v rámci působnosti správního úřadu, na nově zřízené krajské hygienické stanice. Ostatní, blíže však nedefinovaný majetek pak na nově zřízené zdravotní ústavy. Tímto nedokonalým právním postupem nebylo vyřešeno právní nástupnictví, zejména v případě pohledávek, a dále došlo k situaci, kdy některým zdravotním ústavům připadl nepotřebný a nevyužitelný nemovitý majetek. Nadto byly, jak jsem již uvedla, zřízené zdravotní ústavy někdy markantně odlišné co do velikosti, materiálního i personálního vybavení.
Financování zdravotních ústavů. Financování zdravotních ústavů je vícezdrojové: platby od zdravotních pojišťoven, agregované výkony, příspěvek od zřizovatele, resp. příspěvek na krytí ztráty, platby za podklady pro státní dozor, od 1. 1. 2008 na základě rámcových smluv uzavřených mezi zdravotním ústavem a krajskou hygienickou stanicí, příjmy od fyzických a právnických osob a granty. Jen pro ukázku přehled příspěvků zřizovatele ke krytí ztráty poskytnutých zdravotním ústavům. V roce 2003 573 mil. korun, v roce 2004 594 mil., v roce 2005 582 mil. Zaokrouhluji nahoru. 2006 - téměř 600 mil., 2007 - 575 mil., v roce 2008 - 43 mil. a v roce 2009 8 mil. korun.
Personální situace. Zdravotní ústavy zaměstnávají lékaře, zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky s odbornou způsobilostí pro práci ve zdravotnictví a pracovníky administrativně technické. V roce 2008 přešlo na Státní zdravotní ústav ze všech zdravotních ústavů 90 pracovních úvazků pro shora uvedený výkon podpory zdraví. Tento krok byl iniciován Ministerstvem zdravotnictví z důvodu sjednocení a efektivního plnění programu podpory zdraví a z důvodu omezeného financování zdravotních ústavů. Podpora zdraví musí být plně financována ze státního rozpočtu. V listopadu roku 2007 Ministerstvo zdravotnictví odvolalo všech 14 ředitelů zdravotních ústavů a nově jmenovalo pouze 7 ředitelů s tím, že byl zahájen první krok restrukturalizace.
Další krok v personální oblasti nastal v roce 2008, kdy příspěvek od zřizovatele z původních 575 mil. korun pro všechny zdravotní ústavy činil pouze 1/24 dotace na provoz, tedy 43 mil. korun. Porovnejte, prosím, s dotacemi ze státního rozpočtu v letech minulých - téměř 600 mil. korun ročně. Výjimkou byl zdravotní ústav se sídlem v Kolíně, kterému Ministerstvo zdravotnictví přidělilo v roce 2008 dotaci ve výši 18 mil. korun na úhradu závazků z roku 2007. V roce 2009 byla poskytnuta dotace 8 mil. korun zdravotnímu ústavu se sídlem v Ostravě na pořízení hlukových map. Znamená to tedy, že v roce 2009 ze státního rozpočtu nebyly zdravotní ústavy dotovány.
Celkový počet zaměstnanců zdravotních ústavů ke dni 31. prosince 2006 byl 2489 zaměstnanců - přepočtený počet, v současné době pracuje na všech zdravotních ústavech 1422 zaměstnanců. V roce 2010 se předpokládá snížení počtu zaměstnanců ve všech zdravotních ústavech na 1394 a jedná se pouze o přirozený úbytek, tedy žádné propouštění zaměstnanců.
Zaměstnanci zdravotních ústavů jsou odměňováni podle nařízení vlády č. 564/2006. ***