(10.40 hodin)
(pokračuje Klas)
Z právního hlediska, a bylo o tom už hovořeno, vládní návrh zákona je bohužel v rozporu se zákonem o vodách v § 5 odst. 1 a odst. 2, který zde ukládá chránit a účinně využívat energetický potenciál vody. Tím se provozovatelé malých vodních elektráren řídí a své provozovny rekonstruují často za přispění státních dotací a dokonce dotací z Evropské unie. Jedná se o zakázanou retroaktivní změnu dříve nabytých práv bez úhrady, kterými se provozy malých vodních elektráren doposud řídí. Retroaktivita byla zmíněna, není tedy potřeba se jí dále zabývat.
Je to nepřípustný protiústavní úřední zásah do právní jistoty provozovatelů energetických vodních děl. Princip právní jistoty je zásadní princip demokratického státu a je zakotven v Ústavě České republiky v článku I. Přijetí návrhu novely způsobí omezení, nebo dokonce odnětí současných vlastnických práv bez náhrady. Tím dojde k znehodnocení majetku a zisku provozovatelů malých vodních elektráren, přičemž zisk spadá pod pojem vlastnického práva. Jde proto jednoznačně o odnětí vlastnického práva.
V dávné historii nabytá vodní práva, která trvají i několik staletí, jak jsem již říkal, byla v minulosti vždy nedotknutelná a vodními zákony to lze doložit: z roku 1870, z roku 1955 - zdůrazňuji: z roku 1955 - nebyla zpochybněna vlastnická práva, z roku 1973 - zdůrazňuji: z roku 1973 - nebyla zpochybněna vlastnická práva, a z roku 2001. Za žádných politických systémů, za Rakousko-Uherska, za první republiky, v době protektorátu ani za socialismu se to nestalo. Teprve dvacet let po roce 1989 nám toto hrozí. Já si myslím, že to je neskutečný paradox.
Ekonomické hledisko. Odnětím vody podle vládního návrhu zákona, kterou nyní oprávněný podle svého právoplatného vodního práva využívá k výrobě elektřiny, dojde k omezení a u menších vodních děl s výkonem cca do 100 kilowattů až k zastavení provozu. Podle návrhu vyhlášky Ministerstva životního prostředí o způsobu stanovení minimálních zůstatkových průtoků by byla výroba elektřiny snížena cca o 50 %. To znamená pro malé vodní elektrárny by zůstala jen velká voda a voda povodňová, která je energeticky špatně využitelná nebo je vůbec nevyužitelná. Má velké množství nečistot, snižuje se spád zatopením malé vodní elektrárny zespodu, a tím klesá výkon. Takto podstatným snížením výroby elektřiny se sníží i tržby, a tím i hospodářský výsledek, chcete-li zisk provozovatelů. Kdo si může dovolit v malém podnikání, jako je toto, nebo v odměně za práci přijít o takto značnou část příjmů? Protože se sníží i produkce výrobního objektu, sníží se i tržní hodnoty těchto objektů. Výrobní objekt malé vodní elektrárny a celé vodní dílo se omezením energeticky využitelné vody značně znehodnocuje, anebo se stává zcela bezcenným. Hodnota výrobního objektu malé vodní elektrárny obsahuje stavbu, jez, vodní náhon, budovu, odtok od turbíny i technologie. To je samotná turbína, generátor, regulátor turbíny, elektrický rozvaděč, řídící systém a vyvedení elektrického výkonu do sítě.
Už třicet let stát podporuje legislativou a dotacemi, jak jsem říkal, výstavbu nových malých vodních elektráren. A nyní jejich provoz vládním návrhem zákona v podstatě omezuje, nebo je chce úplně zastavit.
Dámy a pánové, o co jde? Hlavním problémem je vyhláška Ministerstva životního prostředí a v ní dvě tabulky. (Ukazuje.) Tyto tabulky samozřejmě, pokud jste si je prostudovali, stanovují průtoky na takovou hodnotu, že dochází k tomu, že takzvaná M-denní křivka průtoků, kterou vás nechci zatěžovat, dochází k posunutí plochy té křivky, kterou ohraničují jednotlivé dané fyzikální hodnoty, tak se zmenšuje. A návrhem této vyhlášky se zmenší plocha pro provozovatele malých vodních elektráren o 24 %. Kdo tedy počítá tyto tabulky? Byl to vůbec hydroenergetik, byl to člověk, který tomu rozumí? Ví vůbec, o co jde?
Technické a provozní hledisko. Případným odnětím základní energeticky využitelné vody zůstane k dispozici jen velká voda, jak jsem říkal, a voda povodňová, která ale trvá jen krátkou chvilku a je energeticky špatně využitelná, obsahuje hodně nečistot a snižuje spád tím, že elektrárnu zaplavuje zespodu, a tím snižuje i výkon a výrobu elektřiny. Malá vodní elektrárna se proto velmi často musí z těchto důvodu odstavit. Protože velká voda povodňová trvá krátkou dobu, budou muset být malé vodní elektrárny často odstavovány a znovu uváděny do provozu a připojovány k energetické síti. To způsobí vysoké nároky na nákladnou automatizaci provozů malých vodních elektráren, vysoké opotřebování technologie a hlavně a především, a to bych chtěl podtrhnout, nekvalitní pulzačně vyráběnou elektřinu, o kterou žádný kupec, obchodník s elektřinou, nemá zájem. Takových zdrojů už máme v České republice velmi mnoho. Pulzační zdroj je nejhorší zdroj, jaký můžeme mít. Jistě mi to pan ministr Tošovský potvrdí ze své praxe.
A ekologické hledisko, dámy a pánové, to je koruna všeho, protože tento zákon protlačilo vládou Ministerstvo životního prostředí. A pojďme se podívat na to, co to způsobí v ekologii, když to navrhli ekologové.
Podle vyhlášky o stanovování minimálních zůstatkových průtoků, kterou jsem vám ukazoval, dojde v důsledku razantního snížení přítoku energeticky využitelné vody ke snížení výroby elektřiny až o 250 gigawatthodin, to znamená o jednu čtvrtinu dnešní výroby. Nevyrobením 250 gigawatthodin elektřiny dojde ke spálení ekvivalentního množství uhlí, a tím k nežádoucímu uvolnění téměř 300 tisíc tun CO2. Tři sta tisíc tun CO2 - a my se tady šmrdláme s povolenkami od rána do večera a nevíme kudy dál. A jedním tímto návrhem prostě tady už laborujeme s 300 tisíci tun CO2. Protože jedna megawatthodina je 1170 kg CO2, takže ten výpočet je velmi jednoduchý.
Jak jsem říkal, v minulosti kolem roku 1930 bylo na našem území přes 11 000 malých vodních děl. Všechna byla bez minimálních zůstatkových průtoků a nikde nedocházelo ke škodám na životním prostředí ani na rybářství, jinak by jistě naši předkové, kteří to měli v hlavě velmi dobře srovnané, již dávno přijali opatření k nápravě.
Při nižším průtoku vody, než je jedna čtvrtina hltnosti turbíny, je malá vodní elektrárna z provozu odstavena a všechna voda je v tomto období převáděna hlavním tokem. K tomu, aby bylo možné turbínu roztočit a vůbec připojit k elektrické síti, je zapotřebí tak velkého přítoku vody, který odpovídá asi jedné čtvrtině hltnosti turbíny. Tato tabulka (ukazuje) to znemožňuje.
Při nižších a středních průtocích budou vodní náhony bez vody, a protože jsou vedeny po vrstevnici, zcela logicky, tak budou vysychat, protože bude všechna voda odvedena hlavním tokem. To poškodí vodní živočichy ve vodním náhonu i v jezové zdrži a i samotnou stavbu vodního díla. Malé vodní elektrárny s historickými derivačními vodními náhony ovlivňují pouze zlomek procenta všech vodních toků v České republice, ale přitom jejich vodní náhony s trvalou a stálou hladinou vody jsou velmi kvalitním rybářským revírem a místem pro život vodních živočichů. Je přece velmi prospěšné životnímu prostředí, když i v době nižších průtoků vody ve vodních tocích je voda ve vodním náhonu zadržena, místo aby rychle odtekla z našeho území do moře.
Provozovatelé vodních děl při stanovení vysokých zůstatkových průtoků nebudou mít prostředky ani motivaci čistit denně vodu na česlích, udržovat vodní dílo a okolní krajinu, někteří jistě svá vodní díla opustí, jak tomu bylo už, bohužel, v minulosti.
Co se týká administrativních a regulativních hledisek. Vládní návrh zákona bude v praxi nesmírně administrativně zatěžovat provozovatele malých vodních děl a pracovníky vodoprávních úřadů nesrozumitelným a v praxi těžko proveditelným návrhem Ministerstva životního prostředí na stanovování minimálních zůstatkových průtoků, měřením zůstatkových průtoků, vypracováváním a odesíláním hlášení o zůstatkových průtocích, příjmem, kontrolou a archivací hlášení o zůstatkových průtocích. ***