(10.50 hodin)
(pokračuje Klas)
Já si myslím, že těchto pár vět stačí, abyste si představili, jakou byrokracii bychom zavedli, kdybychom tento zákon neupravili do lidské podoby. Stanovením vysokých zůstatkových průtoků, předáváním pravidelných hlášení o nich a jejich sledováním dojde ke zvýšení regulace státem a k předání více kompetencí úředníkům rozhodovat v neprospěch provozování malých vodních elektráren. Je to opět podobné jako jiné zákony, které jsou navrhovány z dílny Ministerstva životního prostředí.
Co se týká - a teď je to velmi důležité - směrem ke směrnicím Evropské unie, protože tady po té linii musí být všechno v pořádku, tak žádná směrnice Evropské unie, žádná směrnice nepožaduje zavést do právního řádu České republiky pravidla o zůstatkových průtocích pro malá vodní díla. Je to pouze požadavek úředníků Ministerstva životního prostředí. V tomto zákoně o vodách měly být pouze zapracovány požadavky Evropské unie ohledně povodní a podzemních vod. Ani v sousedním Rakousku a Německu, kde už se lidé rodí možná zelení, není možné ze zákona změnit dříve nabyté vodoprávní povolení pro malé vodní elektrárny.
Vládní návrh zákona je v rozporu se závazkem České republiky vůči Evropské unii zvýšit podíl výroby z obnovitelných zdrojů na konečně spotřebě v roce 2020, jak dokazuje směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2009/28. Návrh zákona je v rozporu i se samotnými předpoklady Ministerstva životního prostředí, které očekává v roce 2020 výrobu na malých vodních elektrárnách 1260 gigawatthodin. Současná výroba je tisíc gigawatthodin. A jenom pro ilustraci: po přijetí neupraveného zákona by se snížila na jednu čtvrtinu, to znamená 250 gigawatthodin za rok.
Pro ilustraci uvedu, dámy a pánové, že před čtyřmi měsíci ČEZ podepsal se svým tureckým protějškem smlouvu, kde se dohodl, že postaví Turkům tři vodní díla, která budou zprovozňována od tohoto roku 2010, a poslední vodní dílo bude zprovozněno na podzim 2012 - jedná se o tři oblasti - o celkovém výkonu 64 megawattů. A my tady operujeme s 250 gigawatthodinami za rok. Takže to je úplně jiný přístup v ostatních zemích, jak se snaží napomoci zvýšit výkon z těch nejčistších obnovitelných zdrojů.
Dále bych chtěl říci, že výhoda malých vodních děl je také v tom, že je to decentrální výroba elektřiny - decentrální výroba elektřiny, to znamená v malé vodní elektrárně dochází k požadovaným úsporám nespotřebované elektřiny na ztráty v distribuci elektrizační soustavy, protože malá vodní elektrárna vyrábí elektřinu v místě její spotřeby. Já si myslím, že to je velký přínos právě vodních elektráren.
O vyhlášce Ministerstva životního prostředí jsem již hovořil, takže dámy a pánové, závěrem bych chtěl říci - už v názvu vodní elektrárna je jasné, že vodní elektrárna potřebuje k výrobě elektřiny vodu. Bez vody, což bychom udělali zavedením těchto minimálních zůstatkových průtoků ve vyhlášce, se z malých vodních děl stane pomník a její zašlou slávou a neblahou vzpomínkou na dnešní dobu, na dobu, kdy byla staletá vodní práva vyvlastněna.
Proto vás žádám, dámy a pánové, až budeme hlasovat ve třetím čtení o tomto důležitém návrhu zákona o vodách, abychom šli směrem v proceduře, že nejdříve budeme hlasovat o čtyřech bodech, které se týkají této problematiky - jsou to body 1a, 1b, 2a, 2b z usnesení hospodářského výboru, kde pochopili, o co jde, že je to skutečně věc, která by mohla mít významné dopady do české energetiky a životního prostředí, a teprve potom hlasovat o usneseních zemědělského výboru a výboru pro životní prostředí a podpořit pouze body 8a u obou výborů. Body 8b, protože jsou značeny v obou výborech stejně, bych poprosil, abychom odmítli.
Děkuji vám pěkně za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji vám, pane poslanče. O slovo se přihlásil pan ministr Dusík. Prosím, pane ministře, máte slovo. Další přihlášky nemám.
Ministr životního prostředí vlády ČR Jan Dusík Děkuji, pane předsedo. Pan poslanec Klas poměrně často hovořil ve svém příspěvku o Ministerstvu životního prostředí, takže považuji za potřebné zareagovat. Možná začnu tím, kde on skončil, tím, že vodní elektrárny ke svému provozu potřebují vodu. Pokud vodu nemají, tak nemohou být provozovány. A je skutečností, že vodní režim v České republice se mění a bude se měnit s tím, jak se bude měnit klima. Lze očekávat, že se budeme pohybovat v různých extrémech, kdy na jedné straně budou povodňové situace, na druhé straně bude vody v krajině ubývat a budeme muset na to reagovat. Já samozřejmě jako ministr životního prostředí dbám nejenom o to, aby byly podporovány obnovitelné zdroje energie, a souhlasím s tím, že vodní energie je věc, která je důležitá, která je důležitou součástí energetického mixu a toho, že splníme nějaké cíle pro obnovitelné zdroje. Na druhou stranu ale také jako ministr životního prostředí musím dbát o další věci, jako je zajištění dobrého stavu vod, zajištění ochrany živočichů a rostlin, kteří se v těchto vodách nacházejí. Pokud bude docházet ke snižování zůstatkových průtoků, jako že je reálné, že k nim docházet bude, tak je potřebné, aby na to reagovalo i prostředí provozu vodních elektráren. Nejedná se o to, že by někdo někomu odpíral nebo měnil vlastnická práva, ale jedná se o běžný výkon veřejné správy reagující na stav prostředí, na to, že my neumíme ovlivnit, kolik té vody v našich tocích vznikne, a je potřeba na to reagovat, což dosud v tom vodním zákoně není uspokojivě řešeno.
My jsme jako Ministerstvo životního prostředí během projednávání přistoupili k tomu, že to tedy nebude zmiňovaná vyhláška Ministerstva životního prostředí. Ale právě proto, aby se provázaly vztahy mezi kvalitou, kvantitou vod a dalšími zájmy, se bude jednat o nařízení vlády. Ale považuji za nutné tady říci, že nadále je potřebné zachovat tu otázku minimálních zůstatkových průtoků způsobem, který bude přiměřený všem těm zájmům, o kterých jsem hovořil.
Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. O slovo se přihlásil pan poslanec Úlehla. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Tomáš Úlehla: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já se do této obecné rozpravy hlásím i z toho důvodu, že jsem systematický biolog a ekolog a samozřejmě velmi si vážím každého opatření, které přispívá k ochraně životního prostředí. Od roku 1975 jsem také rybář, takže mohu ty věci posuzovat komplexně. Nevyhýbal jsem se projednávání novely tohoto zákona ani na Ministerstvu zemědělství, ani v souvisejících jednáních. Myslím si, že velkou škodou bylo to, že jsem neměl možnost vystoupit na výborech, které se konaly v době zasedání poslaneckých skupin Rady Evropy, a tím pádem jsem tam nemohl říct svůj názor. Proto ho považuji za vhodné sdělit tady.
Jednak tedy podporuji argumenty kolegy Klase, který z energetického hlediska i z toho ekologického velmi precizně zdůvodnil, proč bychom měli být velmi obezřetní při schvalování jednotlivých návrhů na úpravu toho zákona. A stejně jako on se kloním k tomu, že bod 8b v usneseních jak zemědělského výboru, tak výboru pro životní prostředí jsou velmi omezující zákony, které, jak ukázala dlouhodobá praxe, u většiny provozovatelů nejsou zapotřebí touto formou ukotvovat v legislativních opatřeních. Je tady 300 elektráren, jsou tady provozovatelé s historickou existencí, to vše zde bylo řečeno. Já bych chtěl jenom podpořit to, abychom skutečně se věnovali životnímu prostředí, abychom se věnovali názorům Ministerstva zemědělství, ale neznevýhodňovali ty, kteří mají nastavené i cash flow a splátky třeba úvěrů a provozní náklady dlouhodobě z minulého období, protože tady jim tím skutečně způsobíme problém. Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů také podporuje tu záležitost, abychom body 8b z obou usnesení výborů pokud možno vynechali.
A mám tady také výpis, kdy se navrhoval prostřednictvím kolegy poslance vlastně § 12 odstavec 1 z hlediska jeho vypuštění v bodě písmeno c a nahrazoval se textem jiným, a Ministerstvo životního prostředí i Ministerstvo zemědělství daly neutrální stanovisko s tím, že to samozřejmě nechají na projednání, protože neměli k tomu zásadních výhrad, přímo ve Sněmovně. ***