(15.00 hodin)
(pokračuje Liška)
Že je to často tak, že samotní úředníci státní správy vypisují výběrová řízení tak, že jdou na ruku jenom některým uchazečům, a ti je potom jakoby zázrakem splní poté, co jsou všichni ostatní vyloučeni z tohoto procesu na základě formálních chyb, nesplnění určitých požadavků a děr v zákoně. A to je vážný problém, a proto přicházíme s několika návrhy, které podrobně přednesu v podrobné debatě.
Tím prvním návrhem je to, aby veškerá dokumentace zadavatele k výběrovému řízení byla naprosto do posledních informací, které je možné zveřejnit, aby byla zveřejněna na internetu. Veškerá dokumentace týkající se výběrových řízení musí být centrálně zveřejňována tak, aby umožňovala porovnání, srovnání, zpětné dohledání, a to včetně zápisů z výběrových komisí, včetně i vlastnické struktury a samotných uchazečů.
Druhým bodem, který považujeme my zelení za naprosto klíčový pro to, aby se odstranila, či alespoň zmenšila korupce, která je bohužel u zadávání veřejných zakázek dnes už běžná, je to, a to souvisí i s normou, kterou jsme dnes dopoledne projednávali, se mohly ucházet o veřejné zakázky pouze ty subjekty, které předloží naprosto jasnou a průhlednou, vlastnickou strukturu.
Za třetí, dodavatel, tedy uchazeč o veřejnou zakázku, musí předložit také seznam svých zaměstnanců, případně členů statutárních orgánů, kteří pracovali u zadavatele veřejné zakázky a mohli tak ovlivnit průběh veřejné zakázky. Tím bude možné předcházet střetu zájmů, případným střetům zájmů při zadávání veřejných zakázek. Stalo se to opakovaně, vy ty případy určitě sami dobře znáte.
Stejně tak by měla existovat povinnost předložit vlastnickou strukturu a seznam osob s možným konfliktem zájmů a dokládat ji minimálně čestným prohlášením dodavatele či uchazeče o veřejnou zakázku.
Stejně tak je potřeba eliminovat další prostor pro případnou korupci či manipulaci s veřejnými zakázkami, a to tím, že by zde měla existovat povinnost bezodkladně po otevření obálek zveřejnit nabídkovou cenu.
V případě, že dochází k losování, musí být přítomen notář a výsledek stvrdit notářským zápisem, ale velmi bych si přál, aby to byl jiný notář než ten, který seděl u karlovarské losovačky, který nechal dlouhé minuty šátrat a pátrat ruku v té urně, dokud ta ruka příslušného pracovníků nenašla ten správný papírek, který byl správně označen. Tohle je věc, která rozhodně by měla vnést také průhlednost do zadávání veřejných zakázek.
Dále bych zde chtěl pohovořit o bodech 19, 20, 52 a 53. My navrhujeme jejich vypuštění. Je to ve vládním návrhu. Tento vládní návrh rozšiřuje počet případů, kdy lze použít podmínky jednacího řízení s uveřejněním a bod 52 a 53, kde vláda navrhuje vypustit tříletý limit - pardon, kde vláda navrhuje tříletý limit pro ty, kteří se účastní nekalé soutěže či byli v insolvenci. My navrhujeme vypustit tento tříletý limit a ponechat ho neomezeným. Stejně tak chceme, aby se zvýšila transparentnost při zadávání veřejných zakázek tím, že stanovisko Ministerstva financí, které musí být vyžádáno v případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí nejméně 500 milionů korun a smlouva bude uzavírána nejméně na pět let nebo na dobu neurčitou, tak musí být vždy přiloženo k zadávací dokumentaci. Tento pozměňovací návrh se týká tisku 833/1, což je usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj k bodu 11. To znamená, že by se v § 156 odst. 1 na konci doplnila věta, která by zněla: Stanovisko je zadavatel povinen přiložit jako povinnou součást k zadávací dokumentaci.
Toto je sedm velmi stručných, praktických a celkem jednoznačných způsobů, jak zprůhlednit nakládání s veřejnými zakázkami v České republice. My můžeme teď, ve chvíli, kdy se tento zákon otevírá, tuhle šanci promarnit a splnit pouze to, co se po nás formálně žádá, anebo můžeme učinit významný krok k tomu, aby se zde přestalo hazardovat s veřejnými penězi, aby se zde dále tolerovalo to, že se na ministerstvech často bez vědomí ministrů, často bez vědomí vlády, takovýmto způsobem nakládá s veřejnými prostředky. A byli jsme to my, kdo jsme dnes projednávali dopoledne normu, který by znamenala zákaz akcií na majitele. Ať už se podaří, nebo nepodaří tuto normu schválit, myslím si, tak jak jsem poslouchal tu debatu, tak tady panuje celkem velká shoda na tom, že bychom neměli připustit do budoucna to, aby se o veřejné zakázky mohly ucházet subjekty, které mají neprůhlednou vlastnickou strukturu.
Proto bych tedy žádal případně o jednání, pokud by nedošlo ke shodě, například na tom naše pozměňovacím návrhu, jestli například ještě teď, pokud byste s tím souhlasili, můžeme o tom ještě třeba jednat, ale každopádně si myslím, že tohle je příležitost, jak toto zavést a případně schválit ještě do konce volebního období.
Poslední věc, kterou k tomu chci říci, která se týká té obecné rozpravy. Já myslím, že to není zkušenost jenom moje, ale také zkušenost vaše. Pokud se setkáváte se zástupci obchodních komor, pokud se setkáváte s lidmi s byznysu, s podnikateli, s lidmi, kteří vlastně vytvářejí blahobyt v této zemi, tak oni říkají několik základních věcí, které je trápí, a to první je - za a), že zde neexistuje průhledné podnikatelské prostředí a je zde příliš mnoho administrativních bariér pro svobodné podnikání, pro inovace, pro kreativitu lidí. Je to první věc, která je trápí. To znamená, že jim to brání podnikat.
Za druhé, neexistuje zde stabilní ekonomické prostředí, protože se příliš často mění daňové sazby. Ti lidé nejsou schopni plánovat, ale nejsou schopni plánovat nejenom kvůli svému zisku, ale také proto mají z tohoto obavy, že často nesou odpovědnost za stovky a tisíce svých pracovníků, tím pádem za stovky a tisíce rodin, které tito pracovníci živí, a tím pádem nejsou schopni těmto lidem říci a dát perspektivu na několik let dopředu a naplánovat jejich život. A tohle se velmi úzce dotýká čím dál více lidí.
Čím více bude růst nezaměstnanost, čím více my budeme uchovávat toto prostředí podnikatelské s takovouhle byrokratickou zátěží, takto neprůhledné, takto zatížené různými nesmysly, o to hůře se zde bude podnikat, a potom se nesmíme ale divit, že se nejenom živnostnici, ale i samozřejmě větší zaměstnavatelé budou sami sebe ptát, jestli pro ně je v této zemi ještě perspektiva pro podnikání. Jestli tito lidé, jestli tyto firmy, jestli tyto subjekty se náhodou nemají například přesunout někam jinam. Nemusí chodit daleko, mohou jít na Slovensko. Na Slovensku před pěti lety si nikdo nedokázal představit, že by to byla nějaká úrodná půda ve srovnání například s Prahou, s Českou republikou pro podnikání, a dnes tyto subjekty uvažují o tom, že pro ně bude výhodné se přesunout, protože v Česku, v České republice, prostě politická elita není schopna nabídnout jasný dlouhodobý rámec pro ekonomické aktivity, a proto si budou dvakrát rozmýšlet, jestli zde budou investovat a jestli zde budou nabízet práci pro tisíce a tisíce lidí, na kterých jsou závislé rodiny a také blahobyt této společnosti.
Já si myslím, že je potřeba tuhle příležitost využít co nejlépe a je potřeba si také uvědomit, že průzkumy, které si dokonce dnes už samy tyto firmy, tyto subjekty dělají - například včera mnozí s nás, předsedové politických stran, byli na konferenci, kterou pořádala Asociace malých a středních podniků a živnostníků, která udělala poměrně obsáhlý průzkum na téma korupce v České republice, a závěry, které byly zveřejněny, jsou alarmující. Téměř nikdo z dotázaných subjektů a firem nevěří, že je možné získat veřejnou zakázku bez provize. Já nevím, jestli vám to přijde normální, jestli tohle nějak vzbudí vaši pozornost. Já to zopakuji znova: nikdo z dotázaných, koho se v tomto průzkumu ptali, a byly jich stovky, možná tisíce, nevěří, že je možné získat veřejnou zakázku bez provize. To je šílená zpráva o stavu, jakým způsobem stát vynakládá veřejné prostředky a jakým způsobem nutí vlastně, aby tyto subjekty, které se o ně ucházejí, přistupovaly na korupci. A když se s nimi dnes bavíte mezi čtyřma očima, tak vám říkají: naše podnikaní dusí to, jak velké procento našich peněz musíme dávat do černé pokladny a musíme je dávat bokem na úplatky, musíme je dávat na provize.***