(14.50 hodin)
(pokračuje Šmíd)
Vážené dámy, vážení pánové, oblast zadávání veřejných zakázek tvoří nedílnou součást hospodářství a podílí se významnou měrou na tvorbě HDP. Velikost trhu veřejných zakázek se pohybuje kolem 17,5 procenta HDP, což v roce 2006 představovalo 565 miliard korun, v roce 2007 již 623 miliard korun.
Závazné postupy při zadávacím řízení jsou stanoveny pro nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky, které představují přibližně polovinu vynaložených finančních prostředků. Podle údajů v informačním systému o veřejných zakázkách bylo v roce 2006 zadáno 62 procent nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek z celkového trhu. V roce 2007 byl zaznamenán pokles uvedených veřejných zakázek na přibližně 41 procent. Zbytek trhu veřejných zakázek tvoří výjimky dle § 18 a 19 zákona o veřejných zakázkách, které jsou v zákoně definovány buď předmětem veřejné zakázky, například dodávky spojené s ochranou základních bezpečnostních zájmů státu, výzkumem a vývojem nebo výší předpokládané hodnoty předmětu veřejné zakázky malého rozsahu.
Byl proveden odhad trhu veřejných zakázek malého rozsahu v roce 2007. Celkový finanční objem těchto zakázek lze odhadnout ve výši 260 miliard korun. Při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu zákon o veřejných zakázkách nespecifikuje závazné zadávací postupy pro zadavatele, je však zákonem stanovena povinnost dodržovat základní zásady stanovené v § 6 zákona o veřejných zakázkách. To znamená transparentnost, rovné zacházení a zákaz diskriminace.
Vážené dámy, vážení pánové, sněmovní tisk 833 reaguje na problémy současného zákona o veřejných zakázkách. V průběhu příprav návrhu novely zákona o veřejných zakázkách bylo zpracováno několik analýz fungování zákona o veřejných zakázkách v praxi. Přestože byl konstatován pozitivní vývoj v kvalitě právní úpravy problematiky veřejných zakázek, i nadále lze zaznamenat několik okruhů opakujících se problémů.
Výstupem těchto analýz a současně i vyhodnocením zkušeností příslušných ústředních orgánů státní správy, Ministerstva pro místní rozvoj a orgánů dohledu ÚOHS, NKÚ a v neposlední řadě i vyhodnocení poznatků z konzultací k návrhu novely zákona o fungování zákona o veřejných zakázkách ve sledovaném období byly zejména tyto závěry o situaci v oblasti veřejných zakázek: Za prvé nedostatečná transparentnost zadávacích řízení s dopadem na možnost korupce, resp. diskriminaci uchazečů. Za druhé složitý postup v některých druzích řízení a z něho plynoucí zbytečné náklady, chyby a zdlouhavost procesu zadávání veřejných zakázek. Za třetí nedostatečně využívaná možnost zadávání veřejných zakázek elektronickou formou. Za čtvrté složité a výkladové nejasnosti prokazování kvalifikace uchazečů. Za páté finančně, časově i organizačně náročný formalismus některých procesů, který ve svých důsledcích omezuje hospodářskou soutěž. Za další nepřesné formulace některých ustanovení jednotlivých institutů zákona o veřejných zakázkách.
Vážené dámy, vážení pánové, závěrem mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 42. schůzi dne 26. ledna projednal sněmovní tisk 833 a doporučuje Poslanecké sněmovně tisk 833 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zároveň se hlásím do podrobné rozpravy. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji a nyní poprosím dalšího zpravodaje, tentokrát kontrolního výboru, pana poslance Libora Ježka o slovo.
Poslanec Libor Ježek: Děkuji, vážená paní předsedající. Kontrolní výbor projednal vládní návrh zákona o veřejných zakázkách a doporučuje Poslanecké sněmovně jej schválit s pozměňovacími návrhy, které jsou obsaženy ve sněmovním tisku 833/2.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Ježkovi, který je zpravodajem kontrolního výboru. Otevírám obecnou rozpravu, mám do ní tři přihlášky. Pan kolega Liška první do obecné rozpravy, potom pan poslanec Bratský a třetí pan poslanec Michal Doktor. Tolik zatím přihlášky do obecné rozpravy.
Poslanec Ondřej Liška: Děkuji. Vážená paní předsedající, vládo, kolegyně, kolegové, jsem velmi rád, že přišel tento tisk na pořad jednání, protože kromě transpozice Evropské směrnice a samozřejmě příležitosti vyjasnit některé nejasnosti a chyby v tomto zákoně je to také příležitost, jak se vrátit k tématu, které zaměstnává veřejné mínění právem dlouhé měsíce, možná už léta, a to je otázka toho, jakým způsobem se veřejné peníze, veřejné prostředky uplatňují prostřednictvím veřejných zakázek a jakým způsobem je bohužel korupce a klientelismus odčerpává mimo veřejný zájem.
Já jsem se přihlásil o slovo proto, abych představil sedm základních návrhů, kterými chceme jako zelení tento zákon doplnit, zpřísnit a zprůhlednit tak, aby se zamezilo, nebo přinejmenším aby se zúžil prostor pro korupci při zadávání veřejných zakázek. Myslím si, že není nutné teď vytahovat celou řadu případů, kdy došlo k takovémuto jednání a zneužití, ale myslím si, že každý z nás si dokáže vybavit situace ať už v exekutivní funkci nebo prostřednictvím kauz popsaných ve veřejných sdělovacích prostředcích, kdy se ukazuje, že tento zákon má vážné slabiny a že je to mimo jiné také na nás zákonodárcích, kteří jsme tomu doposud dávali příliš velký prostor.
Já bych tady připomněl například jednu kauzu, kde jsem viděl, jak strašně arbitrérní je otázka veřejných zakázek a jak je potřeba, aby ministři a úředníci pečlivě dbali na to, aby nedocházelo ke zneužívání tohoto zákona. Já jsem přesně před rokem zrušil tendr, výběrové řízení na dodání části státní maturity. Byl to tendr, který dosahoval výšky téměř půl miliardy korun, a přišlo mi velmi podivné, že jako zázrakem pouze jedna jediná firma splnila úplně přesně zadání, požadované parametry pro to, aby se mohla o tuto zakázku ucházet. A také velkou souhrou okolností se stalo to, že tato jediná firma nabízela vyšší cenu, než jakou stát vypsal. A takovýchto zakázek, předpokládám, existuje až příliš mnoho na to, aby nás to nechávalo chladnými. A právě proto, že jsem měl podezření, že tady je něco v nepořádku, tak jsem tento tendr zrušil a nechal ho vypsat znovu. Ukázalo se, že poté co již za doby fungování nové paní ministryně školství Kopicové byl tento tendr vypsán znovu, tak se jako zázrakem najednou objevilo šest firem, které dokázaly splnit tyto podmínky. A ukázalo se, že výherce, úspěšný uchazeč dokázal podat nabídku, která byla o celých 150 milionů korun levnější než ta původní. To znamená stačilo jenom dohlédnout z pozice exekutivy na to, aby zde nedocházelo k podezřelému jednání, a ejhle - ušetřilo se jako zázrakem 150 milionů korun. Já říkám, že je to špatné, pokud takovýto prostor pro zneužívání veřejných prostředků, pro to, aby se tady plýtvalo, nebyl ošetřen zákonem a byl pouze na arbitrérním rozhodnutí příslušného ministra nebo ministryně, případně úředníka.
Proto si myslím, že je naprosto v souladu s tím, o co se snažila vláda předchozí a o co se snaží i vláda pana premiéra Fischera, abychom tento prostor pro klientelismus a korupci zrušili. A také víme, že tím problémem korupce při zadávání veřejných zakázek nejsou až tak samotní členové a členky příslušných výběrových komisí. Tam už je na boj proti korupci pozdě. Často je to tak, že právě tito členové a členky těchto výběrových komisí už slouží pouze jako statisté v procesu, který zašel už sám o sobě příliš daleko.***