(9.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Vojířovi. Nyní prosím o slovo pana kolegu Břetislava Petra. Poté je přihlášen pan poslanec Martin Říman.
Poslanec Břetislav Petr: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, z úst mých předřečníků tady v prvém případě zaznělo, při vší úctě, jak říkal pan kolega Špika, k této Sněmovně, jak by Sněmovna mohla posoudit, zdali koncepce je správná, špatná, zda je dostatečná, nebo nedostatečná, a z úst pana kolegy Vojíře kulantně zazněly některé důvody, které tu jistou levou část spektra vedly k tomu, že mnohdy vláda, kterou by měl představovat sbor lidí, kteří rozumějí svému řemeslu, může rozhodovat hůř než Poslanecká sněmovna.
Když se zpracovává nová energetická koncepce, tak je vždy středem rozsáhlého zájmu široké veřejnosti, od aktivistických skupin, od zástupců organizací, pro které je energetika rozhodujícím činitelem, po zájem jisté části Poslanecké sněmovny, neboť ne všichni poslanci berou energetiku jako své hobby.
Co bylo stěžejním důvodem pro to, že jsme předložili uvedený zákon? Nelze vyloučit situaci, a to i napříště, že vznikne vláda, kde jistá skupina vládní koalice bude mít své specifické názory, a tomu předsedovi vlády nezbude nic jiného, aby udržel koalici, než že zahodí zdravý rozum a přijme vládní prohlášení, které je - anebo bylo v diametrálním rozporu s energetickou koncepcí. Já si myslím, že něco takového by se nemělo dít, a když k tomu už došlo, tak bychom se měli z této situace také poučit. Diametrální rozpor mezi vládním prohlášením a koncepcí z roku 2004, která doposud platí, byl v oblasti jaderné energie. Já se domnívám, že když nic jiného, tak jsme ztratili dva a půl roku, než se karta obrátila a víceméně ČEZ mohl začít některé přípravné práce, které pro to, abychom rozšířili Temelín o třetí a čtvrtý blok, jsou nezbytné.
Energetická koncepce by měla řešit celou řadu otázek. Od toho, čeho využít k výrobě energie, abychom nastavili správný mix, abychom dali podíl obnovitelným zdrojům energie, ale v reálném čísle, ale také by měla energetická koncepce zajistit především energetickou bezpečnost. Proč chceme, aby energetická koncepce byla zákonem? Já si myslím, že Evropa prozatím nestrádá v důsledku špatné koncepce zemědělské, a že tedy žádný hladomor není, ale Evropa už poznala a v některých státech trvale je nedostatek základních zdrojů energie. Takže energetická bezpečnost by do jisté míry měla být takovým vůdčím elementem, který by ta energetická koncepce měla zpracovat. A podíváme-li se na Evropu, tak každé jednání Komise nebo Rady se točí kolem energetiky, ale bez výrazných závěrů.
Já se pokusím v několika větách shrnout to, co říkal Javier Solana o bezpečnosti energetické Evropské unie. Máme hodně představ, co uděláme, máme na to málo peněz, naše plány víceméně jsou nerealizované a situace se výrazně nelepší. Musíme si přiznat, že Evropa je závislá skoro z 80 % na dodávkách energetických zdrojů a že peníze za tyto zdroje jdou do států, které tyto peníze mohou použít k různým cílům - teroristickým apod.
Energetická koncepce Evropské unie je v přímém protikladu s její zahraničněpolitickou orientací, a pokud se týká Ruska, dáváme tam nesmírné množství peněz, aniž bychom měli představu, když počítáme s tím, že to budou dodávky na 20 let, že tyto dodávky v důsledku toho, že peníze, které jim dáváme, proudí úplně někam jinam, budou zajištěny na nadcházejících pět let.
Co dál? Některé evropské státy mají jeden zdroj energie a v rámci usnesení některý z pobaltských států zavřel svoji poslední atomovou elektrárnu, přičemž jediné zdroje pro něj jsou dodávky elektřiny z Ruska. Takto by se asi koncepce neměla ubírat.
Co mi chybí a schází v koncepci, která by měla platit zhruba 40 let, že nedovede v dostatečném předstihu reagovat na některá nařízení Evropské unie. Já se zmíním jenom o povolenkách na CO2. Od roku 2013 mají být povolenky přidělovány ne zdarma, jak tomu bylo doposud, ale za úplatu. Skončil summit v Kodani a nepohnuli jsme se ani o kousek dál. Dostanou nově přistoupivší státy jistou část povolenek zdarma, nebo ne? Jak se pak bude vyvíjet naše energetika? V podstatě Česká republika má, to, co je ošetřeno emisními povolenkami, asi 87 milion tun emisí. Když začne obchodování s těmito povolenkami, tak si to znásobte krát dvacet za jednu tunu, vyplývá z toho, že to jsou částky v řádu desítek miliard, které budou muset být zahrnuty do ceny energie. Budeme pak schopni nabídnout energii za přijatelné ceny?
Dalším způsobem, který by měl být řešen a kolem kterého trvale obcházíme jako kolem horké vody, je otázka teplárenství. Ať se nám to líbí, nebo ne, je tady milion tři sta tisíc domácností, to jsou skoro tři miliony lidí, kteří jsou závislí na centrálních zdrojích. Přešlapujeme a říkáme: Ano, obnovitelné zdroje, nechť to jsou, uhlí to nebude, poněvadž třeba nebude k dispozici. Ale plyn? Já nevím, zdali budeme schopni být v této oblasti takto závislí.
Ony se vždycky vedou rozsáhlé diskuse. Česká republika má proti jiným státům veliké plus. To plus spočívá v tom, že máme dostatečně dimenzovanou přenosovou síť a že skoro 60 až 70 % energií vyrábíme z vlastních zdrojů. Otázkou je: budeme mít dostatek uhlí pro to, abychom inovovali tepelné elektrárny, které pracují s účinností 36 %, na 46 %, což je dneska ve světě běžné, anebo se budeme handrkovat jako o elektrárnu Prunéřov? To jsou věci, které by měla řešit energetická koncepce. Podle mě i ta nová některé z těchto aspektů neřeší. ***