(10.40 hodin)
(pokračuje Vilímec)
Přezkum hospodaření podle zmíněného zákona je především, obdobně jak se navrhuje v článku Ústavy, zaměřen na zákonnost hospodaření územních samosprávných celků, na správnost vedení účetnictví, nikoliv na hodnocení efektivity hospodaření, na hodnocení výsledků hospodaření či zadluženosti. Není to tedy audit v pravém slova smyslu a přezkum hospodaření bez připomínek dle takto nastavených pravidel mohou obdržet např. i obce jinak velmi zadlužené, obce s nepříliš dobrým cash-flow, chcete-li tokem peněžní hotovosti. V podstatě se skutečně jedná o totéž, co předpokládají navrhovatelé nově při kontrolách Nejvyššího kontrolního úřadu.
V této souvislosti platí, že jak kraje, ale především obce jsou předmětem řady veřejnoprávních kontrol. V poslední době, a všichni to dobře víme, každá dotace poskytnutá účelově ze státního rozpočtu a samozřejmě i evropských fondů je velmi důsledně kontrolována nejen poskytovatelem dotace, ale rovněž i územními finančními orgány. Tyto kontroly především ze strany finančních orgánů jsou velmi přísné a někdy až dogmatické a výsledkem bývá v častých případech rozhodnutí o odvodu do státního rozpočtu včetně penále. Problémem zůstává i nejednotný výklad kontroly ze strany poskytovatele a ze strany územních finančních orgánů, které se vůbec nemusejí držet stanoviska poskytovatele dotace. V mnoha případech tyto kontroly a ona rozhodnutí končí prominutím a končí poměrně velkým množstvím odvolání ze strany obcí, ze strany kontrolovaných subjektů. V některých případech vedou tyto kontroly a tyto záležitosti i k finančnímu ohrožení fungování elementárních povinností a funkcí samospráv, především obcí a měst.
Je možná také na místě uvést, když mluvíme o kontrolách obecně, o kontrolách hospodaření územně samosprávných celků, že v předminulém roce jsme přijali novelu zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, která zahrnuje jasně definované správní delikty v souvislosti s hospodařením územních samosprávných celků a také výši pokut udělovanou v této souvislosti kontrolními orgány. Tato novela byla v průběhu projednávání ve Sněmovně upravena, byla to vládní novela, aby tvořila logický celek, aby nepřinášela výkladové problémy a nepřesáhla míru tvrdosti nad únosnou mez.
Je možná také třeba uvést, že obce mají v současné době také obrovské faktické starosti s přechodem např. na podvojné účetnictví, chybějí zatím kompletní účetní standardy, že se dělá doslova za pochodu.
Dámy a pánové, působím dvacet let v komunální politice, od prvních polistopadových voleb. Během této doby se řádově zpřísnil dohled nad fungováním obcí a samozřejmě později i krajů a dodržováním zákonů z jejich strany i v souvislosti s hospodařením. Někdy to skutečně vypadá tak, a to nechci přehánět, že obce a pan starosta tam jsou pouze k dispozici pro všemožné kontrolní subjekty a také bohužel shánění všemožných dotací místo toho, aby měli prostor a čas řešit problémy svých občanů.
Nechci idealizovat žádnou úroveň veřejné správy, odmítám však pokusy, které občas zaznívají a zazněly i v minulosti, např. i od bývalé státní zástupkyně Marie Benešové, pokusy o případnou dehonestaci činnosti obcí a měst.
Ústavní zmocnění Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu ke kontrolám územních samosprávných celků a samozřejmě i ke kontrolám obcí je v reálné praxi další kontrola, byť nezávislou institucí na vládě. V takových momentech si vždy připomenu, jak je docela vhodné mít také za sebou praktickou komunální zkušenost. Člověk má kompletnější náhled při rozhodování o účelnosti instalování dalších kontrolních mechanismů.
Je všeobecně známo, že již nyní Nejvyšší kontrolní úřad musí kontrolovat u obcí a krajů nakládání s prostředky státního rozpočtu či státním majetkem a také tak činí. Jsem si vědom určité vůle na politické scéně rozšířit kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu. Existuje tedy vůle k tomuto průlomu. Pak ale je, jak koneckonců vyznělo i ze zpravodajské zprávy pana poslance Pospíšila, nezbytná precizní formulace v zákonech. Jinak může a bude docházet k různým výkladům, k extenzivním výkladům toho, co je a může být předmětem kontroly, na podkladě jakých předpisů se kontrola provádí a za jakým účelem. To jsou dle mého názoru věci, které nelze jen tak hrubým tahem štětce načrtnout.
S ohledem na závažnost této změny jednak ve vztahu k možným kontrolám, protože se navrhuje fakultativní možnost kontrol hospodaření, to znamená ve vztahu k možným kontrolám hospodaření územních samosprávných celků, i určité jiné formulace kontroly ve vztahu ke státnímu rozpočtu a k hospodaření se státními prostředky navrhuji, aby tento tisk byl přikázán kromě ústavněprávního výboru k projednání také výboru rozpočtovému.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče, za vaše vystoupení. Nyní vystoupí pan poslanec Jaroslav Fiala a připraví se pan poslanec Marek Benda. Promiňte, pane poslanče, ale hlásí se pan poslanec Šlajs s faktickou poznámkou. A k faktické poznámce jsou zde také ještě přihlášeni páni poslanci Gandalovič a Kochan.
Poslanec Václav Šlajs: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já návrh změny Ústavy vítám. Včera jsme tady mluvili o korupci a myslím si, že působnost a rozšíření kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu je na místě, zvláště směrem k obcím i ke krajům, a už tady několikrát zaznělo, že největším semeništěm korupce jsou velká města. A já s údivem před chvilkou slyšel vystoupení pana poslance Vilímce a mně to připadalo jako z kozla zahradník, protože on se mnohokrát potýkal se zákonností, s dodržováním zákona o krajích a hospodaření. Nechci to blíže rozebírat, ale je to až úsměvné. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Šlajsovi. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Vilímec.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče Šlajsi prostřednictvím pana předsedajícího. Tyto ataky, které zaznívají nejen z úst pana poslance Šlajse, ale i jiných poslanců zvolených v Plzeňském kraji za sociální demokracii, nejsou nic nového. Jako komunální politik po dobu dvaceti let a osm let náměstek hejtmana Plzeňského kraje jsem postupoval vždy v mezích zákona a nevidím žádný důvod, proč bych v této věci měl nějakým způsobem něco zamlčovat.
Tento výpad pana poslance Šlajse, a já jsem to konstatoval, i pokud to bylo řečeno z úst pana poslance Votavy, myslím nesluší této Sněmovně. A pokud pan poslanec Šlajs nebo pan poslanec Votava mají nějaké problémy ve vztahu k hospodaření Plzeňského kraje, kdy Plzeňský kraj byl jediným, který v podstatě hospodařil bez jakýchkoli dluhů, mají myslím dostatek prostoru na jednání zastupitelstva Plzeňského kraje a nemusí tím zatěžovat ctihodnou Sněmovnu.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)***