(10.30 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Důležitá je věta třetí onoho odstavce 1, kdy stanoví-li tak zákon, kontroluje další hospodaření fyzických a právnických osob s veřejnými prostředky. To si myslím, že je velmi správně, kdy rozšiřujeme působnost NKÚ na veřejnoprávní korporace územního typu - obce, kraje, ale též na další fyzické a právnické osoby, pokud ony hospodaří s veřejnými prostředky. A protože těchto subjektů je celá řada, mají různou právní formu, tak je dobře, že také je zde napsáno, že zákon má stanovit podrobnosti, jak vůbec u těchto subjektů řekněme třetího typu - stát, obce, kraje a tyto ostatní, v uvozovkách, zbytkové subjekty, které nakládají s veřejnými prostředky, tak je dobře, že toto bude upraveno podrobně zákonem.
Diskuse je u věty: "Nezávislost výkonu těchto působností nesmí nikdo ohrožovat." Zaznamenal jsem už o tom diskusi od samotného NKÚ, nakolik tato formulace je správná. Všichni víme, že v Ústavě nějakou formulaci, která bude konstatovat nezávislost NKÚ, musíme mít. Zda to má být takováto formulace, anebo zda je správná původní formulace, současná, platná, že Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, to je samozřejmě k diskusi a povedeme o této formulaci asi další diskusi.
Odstavec 2. Prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje do funkce prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny na dobu 9 let. Nikdo nesmí být jmenován více než dvakrát. To jsou ustanovení, která se nově doplňují do Ústavy. Byla obsažena v zákoně o NKÚ. Pokud se nemýlím, tak možnost, že každý může být jmenován pouze dvakrát, je úplně nově doplněna, že to ani v zákoně myslím není. Je to věc, se kterou lze souhlasit, protože takovéto zpřesnění je dobré a já sám osobně s tím nemám problém.
Vláda ještě doporučuje ve svém stanovisku, aby ustanovení, které se týká prezidenta a viceprezidenta, alespoň formou explicitní delegace na zákonnou úpravu také upravilo podmínky volitelnosti a jmenování a případně též podmínky odvolání prezidenta a viceprezidenta NKÚ. Předpokládám, že stanoviskem vlády se budeme zabývat. Tady vždycky musíme zvažovat míru podrobnosti úpravy, kterou Ústava má obsahovat, abychom neměli jeden článek o NKÚ, který bude v zásadě velmi podrobný, a pak články o jiných ústavních institucích, které budou velmi obecné. To si myslím, že v rámci komparace s jinými články se pak rozhodneme, zda to tam doplníme, či nikoliv. Ale nelze s tím podle mě polemizovat, úvaha vlády je správná.
Odstavec 3 nově doplňuje, že na výkonu působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu se podílí 15 členů NKÚ, které volí Poslanecká sněmovna. Tady konstatuji v souladu se stanoviskem vlády, že tato formulace podle mého názoru není asi úplně nejvhodnější, ale jako zpravodaj tady spíš budu konstatovat, že toto říká vláda ve svém stanovisku, kdy doporučuje jinou formulaci. Ke zvážení dává větu: Nejvyšší kontrolní úřad se skládá z 15 členů, které volí Poslanecká sněmovna. Členové Nejvyššího kontrolního úřadu se v rozsahu stanoveném zákonem podílejí na výkonu působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Zkrátka a dobře, nemělo by nám zmizet z ustanovení Ústavy, že jednou ze struktur nebo jedním z orgánů NKÚ je tzv. kolegium, které je tvořeno 15 členy. To si myslím, že je důležité, a trošičku se nám to, jak je to napsáno v návrhu, rozmělňuje, protože konstatace, že se podílí 15 členů Nejvyššího kontrolního úřadu - tato věta není špatná, ale důležité je, že kolegium má určité pravomoci a kolegium jako takové v určitých případech daných přímo zákonem o NKÚ rozhoduje. Takže já bych tam doporučoval větu, kterou říká vláda, souhlasím s ní, že Nejvyšší kontrolní úřad se skládá z 15 členů. Ale budeme se o tom také bavit. Není to nic fatálního.
Na co vláda dále upozorňuje, je druhá věta odst. 3, kde je napsáno, že zákon stanoví, kdy Nejvyšší kontrolní úřad jedná a rozhoduje ve sboru složeném z prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního. Tady opravdu opět doporučuji respektovat vládu, která slovo ve sboru doporučuje nahradit slovy v kolegiu, protože to je termín, který je užíván zákonem o NKÚ. Ve sboru rozhoduje např. vláda. Je to spíš terminologický problém, nikoliv problém věcný, ale přikláním se k tomu, co říká vláda, i z toho důvodu, že ve sboru naše Ústava používá ve spojení s vládou.
Článek čtyři je také nově doplněn. Upravuje inkompatibilitu funkcí prezidenta, viceprezidenta a člena Nejvyššího kontrolního úřadu, to znamená jak jsou tyto funkce funkcionářů NKÚ neslučitelné s jinými funkcemi v rámci výkonu veřejné moci. Je tam napsáno, že je to neslučitelné s prezidentem republiky, funkcí poslance, senátora, soudce, člena vlády atd. a jinými funkcemi ve veřejné správě. Toto již je v zákoně o NKÚ. Není podle mě problém, aby to případně bylo také takto dáno do Ústavy.
Článek pět víceméně rozvíjí článek, který již je v dnešní platné Ústavě. To znamená podrobnosti o organizaci NKÚ, o postavení prezidenta, viceprezidenta a členů, o působnosti atd., upravuje právě speciální zákon.
Dovolte mi ještě, dámy a pánové, na úplný závěr říci, že doporučuji určitou změnu v článku II, která konstatuje a upravuje otázku nabytí účinnosti v případě takto přijaté novely Ústavy, kde je napsáno, že tento ústavní zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Tady konstatuji, že to budeme muset upravit, a je na tom všeobecná shoda, i s předkladateli jsme se o tom bavili, takže to není kritika, spíš informace pro vás, bude tam třeba delší lhůta, protože na případnou novelu Ústavy logicky bude následovat novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, tak aby se změny obsažené v Ústavě, zvláště změna působnosti NKÚ, promítly do zákonné úpravy. Asi pravděpodobně budeme navrhovat 1. 1. 2011 nebo nějaké jiné datum, ale o tom se budeme právě ve výborové diskusi ještě dále bavit.
Jinými slovy, dámy a pánové, já to shrnu. Z pozice zpravodaje tuto novelu vítám. Zdůrazňuji, že už byla dlouho diskutována, není to tedy nějaká rychlá novela šitá horkou jehlou. Co se týče obsahu, je zde asi všeobecná shoda na úpravě rozšíření působnosti NKÚ. Souvisí to obecně s protikorupčními zákony, které Sněmovna zde projednává. Diskuse se ovšem bude, a naznačil jsem i konkrétně kde, týkat konkrétních ustanovení, kdy předpokládám, že to bude diskuse spíš věcná než politická, a doufám, že můžeme na těchto ustanoveních najít shodu. Děkuji vám za pozornost. Doporučuji tedy jako zpravodaj propuštění do dalšího čtení, do výborové diskuse.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu. Zatím mám tři přihlášky. Jako první vystoupí pan poslanec Vilímec, potom pan poslanec Jaroslav Fiala a jako třetí pan poslanec Marek Benda.
Poslanec Vladislav Vilímec: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážené paní kolegyně a kolegové. Poslanecký návrh na vydání ústavního zákona, kterým se mění Ústava ČR, se dotýká, jak již zmínil pan zpravodaj i navrhovatel, nebo zástupce navrhovatele, působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu a také postavení, resp. upřesnění úpravy funkčních období či neslučitelnosti funkcí členů Nejvyššího kontrolního úřadu. Chtěl bych se ve svém vystoupení věnovat především onomu navrhovanému rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu.
Navrhované znění čl. 97 odst. 1 Ústavy má ambici jednak přímo v Ústavě podrobněji vymezit působnost Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu k hospodaření s majetkem státu, kontroly plnění státního rozpočtu a nově, jak již bylo zmíněno mými předřečníky, i oprávnění kontrolovat zákonnost hospodaření územních samosprávných celků. Podotýkám, že navrhovatelé se pouštějí do podrobnějších formulací v odst. 1 čl. 97, nicméně formulace typu "NKÚ kontroluje příjmy a výdaje podle státního rozpočtu" jsou dle mého soudu velmi nejasné, stejně to platí i u územních samosprávných celků. Tady je na místě se ztotožnit skutečně s připomínkami vlády.
Pokud se týká kontroly zákonnosti hospodaření územních samosprávných celků, v současné době všechny územně samosprávné celky ve svém hospodaření podléhají přezkoumání podle zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Krajům toto přezkoumání provádí ze zákona Ministerstvo financí, v případě obcí a dobrovolných svazků obcí to mohou být kraje nebo auditoři. V drtivém počtu, zvláště u malých obcí, provádějí přezkum kraje i vzhledem k bezplatnému provádění těchto přezkumů. ***