(17.50 hodin)
(pokračuje Bratský)
Stejně jako u úpravy institutu korunního svědka, i zde se dá polemizovat o proporcionalitě mezi ústavními principy a právy jednotlivce, v tomto případě článek 13 Listiny základních práv a svobod, v porovnání se zájmy společnosti na odhalování organizovaného zločinu. Použití tohoto prostředku je možné pouze na příkaz předsedy senátu v řízení před soudem a v přípravném řízení jej může nařídit na návrh státního zástupce soudce. Bez předchozího soudního příkazu lze odposlech provádět pouze v případě, že s tím účastník odposlouchávané stanice souhlasí.
Po zahájení trestního stíhání nebo po podání obžaloby nemají odposlechy velký význam. Ve většině případů slouží k tomu, aby orgány činné v trestném řízení získaly prvotní důkazy pro sdělení obvinění a následné policejní vyšetřování. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí podle § 88 odst. 2 trestního řádu Policie České republiky, a to pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení.
Zase budu citovat Šámala, tentokrát stránka 672. Panu doktoru Šámalovi se omlouvám, že říkám pořád jenom to příjmení: Základní rozdíl mezi ustanoveními § 88 o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu elektronické komunikace a § 88a o zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu elektronické komunikace je v tom, že § 88 směřuje do budoucna, zatímco § 88a se týká již uskutečněného telekomunikačního provozu elektronické komunikace. Konec citace.
Aby mohl záznam telekomunikačního provozu figurovat před soudem jako důkaz, je třeba připojit k němu protokol s údaji o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu a o osobě, která záznam pořídila, nebo v případě automatického pořízení záznamu bez fyzické účasti takové osoby údaje o takovém záznamu. Možná by stálo za úvahu přesunout toto ustanovení do hlavy deváté trestního řádu, a to mezi operativně pátrací prostředky. Slouží totiž k zajištění informací utajovaným způsobem, nikoliv k zajištění věcí. - To si možná pan ministr teď poznamenal, protože to je chytrý nápad.
Vyžádání údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství, údajů z evidence cenných papírů a údajů z daňového řízení je další možnost při potírání organizovaného zločinu. (Výpadek mikrofonu.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím nepřerušujte výkřiky projev pana poslance Bratského. Hovoří v souladu s jednacím řádem a striktně se drží projednávané problematiky. (Hlasy ze sálu.) Už to je v pořádku, pane poslanče?
Poslanec Petr Bratský: Už je to tady zas. Hovořil jsem marně, ale byl jsem dostatečně hlasitý a kolegyně a kolegové tentokrát opravdu byli potichu, tak mě jistě slyšeli.
Ale já to musím zopakovat. Vyžádání údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství, údajů z evidence cenných papírů a údajů v daňovém řízení je další z možností, jak čelit organizovanému zločinu. Vyžádání údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství, údajů z evidence cenných papírů a údajů v daňovém řízení je upraveno v § 8 odst. 2 trestního řádu. Při vyžadování údajů v trestním řízení, které jsou předmětem bankovního tajemství, a údajů z evidence cenných papírů musí dojít ke splnění podmínky potřebnosti těchto úkonů k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Podmínka potřeby k posouzení poměru obviněného nebo pro výkon rozhodnutí nastupuje v řízení před soudem. Subjekty, které jsou oprávněny požadovat tyto údaje, jsou státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu.
Jiná je situace u údajů získaných v daňovém řízení, které lze vyžadovat jen za podmínek stanovených zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon č. 337/1992 Sb., a individuálních údajů získaných podle zvláštního zákona, kterým je pro statistické účely, které je pokud možno vyžadovat pouze v souvislosti s řízením o trestném činu podle § 178 trestního zákona, takzvané neoprávněné nakládání s osobními údaji. Oprávněným subjektem k požadování takovýchto údajů je kterýkoliv orgán činný v trestním řízení, tedy i policejní orgán.
Stěžejní je vzhledem k problematice organizovaného zločinu novela zákona č. 337/1992 Sb. provedená zákonem č. 254/2004 Sb., kdy došlo k zařazení písmena f) do ustanovení § 24 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb. Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolávat kromě jiných případů uvedených v tomto ustanovení vůči specializovaným policejním složkám určeným Ministerstvem vnitra pro vyhledávání legalizace výnosů z trestné činnosti, pro boj proti teroristickým aktivitám a vyhledávání zdrojů, z nichž jsou financovány, pro boj se závažnou hospodářskou trestnou činností, korupcí a organizovaným zločinem.
Tolik tedy malá osvěta, kterou jsem se snažil udělat ještě předtím, než budeme hlasovat. Z uvedeného vyplývá, že organizovaný zločin a boj proti němu je závažné společenské téma. Jakkoliv se jej zhostila novela o protikorupčních opatřeních v tomto tisku 1015, to už posuďme sami. Já osobně podpořím jeho postoupení do dalšího čtení a záleží, kolegyně a kolegové, na vás, abychom ve druhém, případně třetím čtení zákona dosáhli ještě větší dokonalosti, než je tam zatím. Já osobně si myslím, že každá maličkost, kterou posuneme boj proti organizovanému zločinu a posuneme legislativně věci tak, aby orgány činné v trestním řízení mohly s organizovaným zločinem účinně bojovat, je věc veskrze dobrá. Přeji všem v tomto úsilí hodně radosti a úspěchů.
Já jsem nestačil všechny věci dohledat, tak možná než někteří řečníci ještě domluví, tak se pokusím dohledat a případně vás zaujmout ještě některými náměty. Děkuji. (Veselost v sále. Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane poslanče. Nyní vystoupí další přihlášený v rozpravě pan poslanec Jan Bauer. Připraví se pan poslanec Zdeněk Boháč. Vážený pane poslanče Bauere, máte slovo.
Poslanec Jan Bauer: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, bohužel musím konstatovat, že lehce vzrušující atmosféra, kterou jsme tady slyšeli v rámci lehce vzrušujícího projevu paní ministryně Kovářové, bohužel pominula a dostali jsme se opětovně do stavu klidu. Já dávám čestné slovo, nebo slovo muže, že určitě nebudu dlouhý, a možná prostřednictvím paní předsedající panu ministrovi slovo muže, nebo držet čestné slovo, pane ministře, považuji v životě za velice důležité a velice často možná důležitější než kdejaké protikorupční balíčky, o kterých budeme hovořit. Jak nechci snižovat samozřejmě úroveň naší práce.
Jsou určitě pozdní odpolední hodiny. My jsme dnes hovořili od dopoledne. Bylo tady mnohé řečeno. Já předpokládám, že ještě mnohé řečeno taktéž bude. Dělal jsem si poctivě poznámky a chtěl bych tu diskusi, která je samozřejmě velice zajímavá a bohatá, možná spíše obohatit některými poznámkami, možná lépe praktickými životními zkušenostmi, se kterými se každý den setkávám.
V první řadě bych chtěl říci, že každý v naší zemi a pravděpodobně i v této Poslanecké sněmovně by si měl především zamést před svým prahem. To je první poznámka.
Já se domnívám, že korupce je tam, kde je buď možnost brát si z cizího a rozdávat z cizího, nebo tam, kde nejsou pro všechny rovné podmínky, nebo prostě tam, kde něco nefunguje. Chtěl bych ne vás, ale nás všechny tímto vyzvat: prosím, přestaňme se předhánět ve schvalování stále nových a nových zákonů, ve schvalování stále nových novel a následných novel těchto zákonů, předhánění v předkládání nejrůznějších podzákonných norem. Bohužel musím konstatovat, že v tomto státě se prakticky nikdo již pořádně nevyzná, co funguje a co platí. Nejenom já se domnívám, že to je významná džungle, a chaos a mimo jiné z tohoto důvodu se domnívám, že tento stav způsobuje významné prokorupční nebo korupční prostředí.
Chtěl bych doporučit, abychom měli méně vzletných slov a možná daleko více konkrétních činů. Doporučuji používat méně fráze typu: mělo by se, chtělo by to, bylo by dobré a spíše používat slova navrhuji, nebo takto se budu chovat. Prosím, nezapomínejme na skutečnost, že většina účinných protikorupčních opatření byla již ve světě dávno vymyšlena, a bylo to tady dnes řečeno již mnohokrát. Taktéž prosím nezapomeňme na to, že skupiny, kterým protikorupční prostředí vyhovuje, jsou vždy o část nebo o jeden krok před námi, dokonce i před zákonodárci, kteří dnes o protikorupčním prostředí celý den hovoří.
Každý zákon, i ten dobrý zákon, který, předpokládám, že může vzejít z této diskuse, který je předkládán těsně před volbami, ať jsou ty volby jakékoliv, s sebou nese určitou míru účelovosti a mě velice mrzí, že v případě protikorupčního balíčku to platí dvojnásob. ***