(18.00 hodin)
(pokračuje Bauer)
V neposlední řadě bych chtěl konstatovat, že pokud chceme skutečně bojovat s korupcí, musí to známé slovo nebo ta známá tři slova "padni komu padni" získat opět svůj původní význam.
Poslední poznámka, určitě nejdůležitější. Pokud všichni chceme skutečně bojovat proti korupci, musíme jednoznačně sdělit veřejnosti a přesvědčit ji, že typickým příběhem čestného a poctivého podnikání není příklad náhlého zbohatnutí ze dne na den bývalého upřímného sociálně demokratického premiéra.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Boháč, připraví se pan poslanec David Šeich. Pane poslanče Boháči, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Boháč: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená vládo, dámy a pánové, já bych chtěl jen na úvod říci, že vás budu chvíli zdržovat, tedy budu zdržovat a míra mého zdržování bude přímo úměrná významu předkládané vládní novely zákona o protikorupčních opatřeních, takže prosím o trpělivost.
Dámy a pánové, není to poprvé, co otevíráme na půdě Poslanecké sněmovny téma korupce, téma z mého pohledu v praxi těžce uchopitelné, téma, po kterém je v tuto chvíli v čase předvolebním značná společenská poptávka. Rozumím snaze řešit oblast korupce, ale musím akcentovat nutnost dlouhodobé patřičné diskuse a důkladné přípravy, tak aby návrh zákona byl ústavně konformní a přitom patřičně účinný. Nelze nic namítat proti tomu, že je třeba bojovat s korupcí na všech frontách. V tomto směru vítám předkládaný návrh zákona o protikorupčních opatřeních.
Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi zmínit několik postřehů ke sněmovnímu tisku číslo 1015, jak byl předložen vládou. Na úvod si dovolím vždy stručně připomenout stanovisko vlády a následně uvedu svůj krátký komentář ke každé kapitole.
Nejprve tedy na úvod komentář obecný k vládnímu protikorupčnímu balíčku.
Stanovisko vlády. Jedná se o soubor opatření v trestním zákoníku, v trestním řádu a daňovém řádu mající za cíl zlepšit boj orgánů činných v trestním řízení proti korupci, a to pomocí navrácení možnosti pořizovat odposlechy do stavu před 1. lednem 2010, zachováním dosud účinného způsobu prolamování daňové mlčenlivosti, zavedením institutu tzv. korunního svědka a úpravou institutu spolupracujícího obviněného a úpravami institutu tzv. protikorupčního agenta. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že přijetí těchto opatření ovlivní významným způsobem legislativní podmínky pro potlačování korupce a související závažné kriminality.
K tomu můj komentář. Jedná se o řešení velmi dílčí, nesystémové, které nebude mít zásadní dopady na boj proti korupci, zejména pak ne na předcházení korupci a omezování prostoru pro ni. Jedná se o soubor opatření pouze v oblasti represe, která je a musí být sice nedílnou součástí boje proti korupci, ale sama o sobě nic neřeší bez existence dalších pilířů boje proti korupci, to je bez prevence, průhlednosti, možná i postihu, to tady bylo zmiňováno během dnešního dne již několikrát, jejíž role je v tomto boji naprosto, ale opravdu naprosto klíčová. Hovořím zejména o prevenci. Korupce je jako mor. Když propukne, je to smrtící nebezpečí pro celou společnost a je nutné proti ní bojovat stejně razantně jako proti moru. Boj proti moru ale také nemůžeme vést jen v oblasti léčby následků. Protože když už vypukne, zůstane po něm i přes léčbu nemocných spousta mrtvých. Evropa se zbavila moru až tehdy, když zavedla opatření, která neumožňují, aby mor vůbec propukl. A stejné je to i s korupcí. Když už se objeví, jen represí ji neporazíme a bude škodit i nadále. Zcela zásadní je zavést opatření v oblasti již zmiňované prevence, snižování prostoru pro korupci a transparentnosti, průhlednosti rozhodování veřejné moci.
Dámy a pánové, vláda Mirka Topolánka přijala strategii postavenou rovnoměrně na všech těchto třech pilířích, prevence, průhlednost, postih, a prosadila řadu kroků k jejímu uplatňování a nyní není nutné tuto strategii přehodnocovat, jen důsledně pokračovat v jejím naplňování. Kroky předchozí vlády v boji proti korupci, audity rozhodovacích procesů na ministerstvech s cílem na základě jejich výsledků zrušit nadbytečné zásahy do svobod občanů a zrušit zbytečné regulace, elektronizace veřejné správy, její větší dostupnost, rychlost, průhlednost, zavedení RIA do legislativy, omezení regulací a byrokracie při podnikání, školení úředníků, protikorupční linka atd. Rovněž tak je třeba zmínit zavedení institutu protikorupčního agenta, zvýšení trestů za korupci, návrh zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a podobně.
Kapitola odposlechy. Dovolím si zmínit jenom několik stanovisek vlády. Návrh k původnímu stavu před 1. leden 2010, kdy v důsledku přijetí nového trestního zákoníku a zvýšení hranice pro zvlášť závažné zločiny z osmi na deset let došlo k omezení možnosti využívat odposlechy zejména v oblasti trestných činů páchaných organizovaně a dále majetkových trestných činů. Tato změna podobně zasáhla i institut využití agenta v trestním řízení a podobně. Ani tituly vyplývající z mezinárodních smluv nezabezpečují na sto procent využití odposlechů či agenta v původním rozsahu před 1. lednem 2010.
Dámy a pánové, kromě nahrazení kritéria zvlášť závažného zločinu, tam je tedy horní sazba deset let, kritériem horní hranice trestní sazby nejméně osm let dochází návrhem k doplnění výčtu skutkových podstat s vysokým korupčním potenciálem, aby se tyto nemusely opírat o ne vždy jednotný výklad mezinárodních smluv. Zároveň byl výčet skutkových podstat, kde je možné nasadit odposlech se souhlasem uživatele stanice, doplněn o novou skutkovou podstatu nebezpečného pronásledování.
Můj komentář k tomuto bodu. V zásadě jde o navrácení do původního stavu před 1. leden 2010, ale ne úplně čistě. Byl ještě doplněn výčet skutkových podstat, které souvisí s korupcí. Na ty by bylo možné nasadit odposlechy i dříve, i když byly pod horní hranici osmi let, ale vyvozovalo se to oprávněně z mezinárodních smluv. Nyní došlo k doplnění proto, že výklad k tomuto použití mezinárodních smluv není u všech těchto skutkových podstat vždy jednotný, a nové znění tak přináší více jistoty. Nové znění tak může znamenat rozšíření případů, kdy lze odposlechy použít. Odposlech se souhlasem uživatele stanice u nebezpečného pronásledování je dle mého názoru v pořádku. Rovněž tak dle mého názoru by bylo vhodné tuto úpravu podpořit, případně s níže uvedeným návrhem na změnu, neboť jde o navrácení ke stavu, který byl i za vlády Mirka Topolánka, a ani za této vlády se nechystala jeho změna. Navíc je to pro práci policie důležité zejména v oblasti závažných trestných činů s organizovaným prvkem. A pokud jde o zabránění zneužívání odposlechů, tam se ukázalo, že důležité bylo něco jiného než omezovat možnosti policie, a to zavést pravidelné analýzy využívání odposlechů, nastavit kontrolní mechanismy proti jejich nadužívání, nastavit systém ochrany osobních dat a zamezit jejich únikům. A to se povedlo. Počty odposlechů mezi lety 2004 až 2008 klesly o téměř 50 %, od zavedení pravidelných analýz pak není znám případ úniků odposlechů.
Další kapitola, prolamování mlčenlivosti v daňovém řádu. Stručně stanovisko vlády. Od 1. ledna 2011 dojde v novém daňovém řádu k vypuštění možnosti prolomení daňové mlčenlivosti ve prospěch nezprostředkovaného přístupu specializovaných policejních složek pro oblast boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, teroristickým aktivitám a vyhledávání zdrojů, z nichž jsou financovány, a boje se závažnou hospodářskou trestnou činností, korupcí a organizovaným zločinem k údajům z daňového řízení, a to ještě před zahájením trestního řízení. Tato možnost je dnes hojně využívána pro odhalování závažné kriminality a je policií hodnocena jako nepostradatelná. ***