(17.40 hodin)
(pokračuje Bratský)
Budu citovat, tentokrát z Vantucha, K návrhu právní úpravy institutu korunního svědka, Trestněprávní revue, rok 2003, č. 3, str. 78. Předkládaná právní úprava počítá s vytvořením dvou fází procesního postupu při udělování beztrestnosti. Prvou fází má být dočasné přerušení trestního stíhání a druhou fázi má tvořit zastavení trestního stíhání. Podle autorů návrhu tato konstrukce zajišťuje, že obviněnému bude dobrodiní beztrestnosti poskytnuto definitivně teprve tehdy, až splní všechny zákonem stanovené podmínky, a zároveň mu poskytuje garanci, že se tak opravdu stane, pokud zákonné podmínky splnil. Konec citace.
V přípravném řízení může státní zástupce se souhlasem obviněného dočasně přerušit trestní stíhání, jestliže obviněný oznámí státnímu zástupci skutečnosti, ze kterých je zřejmé, že jsou způsobilé zcela výjimečným způsobem přispět k objasnění zvlášť závažného trestného činu spáchaného členy organizované skupiny nebo ve prospěch zločinného spolčení a k odhalení jeho pachatelů, nebo mohou zamezit přípravě pokusu nebo spáchání takového trestného činu, a zaváže se podat úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech, zejména o okolnostech a osobách zúčastněných na spáchání takového trestného činu, prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě. Takové prohlášení učiní rovněž o dalších trestných činech, které do tohoto okamžiku spáchal, a pokud to jeho poměry umožňují, zaváže se vydat prospěch, který získal spácháním trestného činu uvedeného v prohlášení, a nahradit škodu, která byla tímto trestným činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavře smlouvu, dohodu nebo učiní jiná opatření k její náhradě.
Jaké jsou procesněprávní instituty, které usnadňují trestní postih organizovaného zločinu? Jedná se především o dočasné odložení trestního stíhání. Dočasné odložení trestního stíhání je v kompetenci policejního orgánu, který k tomu ale potřebuje předchozí souhlas státního zástupce, a dále plně v kompetenci samotného státního zástupce, který pokud koná vyšetřování podle § 161 odst. 3 a 4, souhlas k dočasnému odložení nemusí vyžadovat.
Budu citovat. Šámal, Trestní řád, komentář, I. díl, 5. vydání, Praha, Beck, 2005, str. 1204. Trestní stíhání je třeba zahájit ihned, zákon používá pojem neprodleně, poté, kdy odpadly důvody pro dočasné odložení trestního stíhání, pokud tomu nebrání jiné okolnosti, např. dočasná nedosažitelnost podezřelého, vůči němuž je třeba zahájit trestní stíhání. Policejní orgán tedy nemůže vyčkávat uplynutí doby, na kterou bude trestní stíhání odloženo. Konec citátu.
S dočasným odložením trestního stíhání počítá i návrh právní úpravy institutu korunního svědka. Jedná se ale o situaci odlišnou, kdy může státní zástupce o dočasném odložení trestního stíhání rozhodnout, pokud pachatel učinil oznámení podle § 306b trestního řádu ještě předtím, než proti němu bylo zahájeno trestní stíhání. Tímto navrhovaným usnesením se má předejít situacím, kdy se pachatel rozhodne dobrovolně podat svědectví ještě před zahájením trestního stíhání, a bylo by tak nutné stíhání zahájit a vzápětí rozhodnout o jeho dočasném přerušení.
Další z možností, které usnadňují trestní postih organizovaného zločinu, je záměna zásilky. Institut záměny zásilky je upraven v § 87 trestního řádu a podle důvodové zprávy se jím má zabránit tomu, aby obecně nebezpečné věci zůstaly v nekontrolovaném oběhu, a umožnit objasnění zejména trestné činnosti páchané více osobami, zpravidla ve spojování se zahraničím. Záměna zásilky je přípustným zásahem do ústavně zaručeného práva listovního tajemství a postup při jejím nařízení se odvíjí od míry, s jakou se zasahuje do práv odesilatele a příjemce. Pokud zásilka obsahuje omamné látky, psychotropní látky, prekurzory, jedy, radioaktivní materiál, padělané peníze a padělané cenné papíry, střelné nebo hromadné účinné zbraně, střelivo a výbušniny nebo jinou věc, k jejímuž držení je třeba zvláštního povolení, věci určené ke spáchání trestného činu anebo věci z trestného činu pocházející, může být obsah takovéto zásilky zaměněn za jiný a následně v takto pozměněné formě předán k další přepravě. Vlastní záměnu provádí policejní orgán. Nařízení, aby byl obsah takové zásilky zaměněn za jiný, vydává v řízení před soudem předseda senátu nebo samosoudce, v přípravě přípravného řízení pak státní zástupce se souhlasem soudce. Nařízení záměny je rozhodnutí sui generis a není proti němu přípustná stížnost.
Sledovaná zásilka je další z možností. V některých případech nelze postupovat podle předchozího ustanovení a není fakticky možné záměnu zásilky provést. Naopak se jeví mnohem účelnější postup podle ustanovení § 87b trestního řádu, tzn. zásilku sledovat v zájmu objasnění trestného činu a odhalení všech jeho pachatelů. Děje se tak zpravidla za současného odložení trestního stíhání ve smyslu § 159b trestního řádu. Vzhledem k povaze a účelu tohoto institutu se tak děje pouze v přípravném řízení. K nařízení sledování zásilky je legitimován státní zástupce, podle jehož pokynů pak policejní orgán sledování zásilky provádí. K tomu, aby mohlo dojít ke sledování zásilky, musí dojít ke splnění určitých podmínek, a to že musí existovat důvodné podezření, že obsahuje věci uvedené v § 87a trestního řádu, jestliže je to třeba k objasnění trestného činu nebo odhalení všech jeho pachatelů a zajištění potřebných skutečností jiným způsobem by bylo neúčinné nebo podstatně ztížené.
Cituji opět Šámala, tamtéž, ovšem na stránce 666. K aplikaci institutu sledované zásilky bude v praxi docházet zejména v rámci mezinárodní spolupráce zaměřené proti obchodu s drogami a jinými zakázanými látkami. V těchto případech je žádoucí, aby se po předchozí dohodě v zájmu odhalení pachatelů trestného činu v cizině stát zdržel úkolů trestního řízení vůči těm, kteří v rámci organizovaného zločinu stojí na nejnižším stupni, například vůči těm, kteří pouze zajišťují transport zásilky. Konec citace. (Velký hluk v sále.)
Další z možností, kterou můžeme mít proti organizovanému zločinu, je i odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Telefonní odposlech jakožto jeden ze znatelných zásahů do osobní integrity člověka se v našem právním řádu objevil v roce 1990 novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 179/1990 Sb. v podobě ustanovení § 88 trestního řádu. K rozšíření o § 88a došlo v roce 2001 novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. Nejde o zcela...
Já bych poprosil o klid, protože zrovna ty odposlechy považuji za dosti důležitou součást. A potřeboval bych skoro, aby aspoň ti, kteří chtějí poslouchat, nebyli rušeni těmi, kteří evidentně již diskutují o mých skvělých námětech.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Je to moje chyba. Vážený pane poslanče, promiňte mi jistou otupělost k zvedající se, zvyšující se hranici hluku v této sněmovně. Na to, jak nás je zde málo, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, opravdu vytváříme pozoruhodné hlukové pozadí. Proto prosím všechny ty z vás, kteří chtějí věnovat pozornost projevu pana poslance Bratského, aby tak učinili, a ti, kteří mu nechtějí věnovat pozornost, aby opustili jednací sál. Neberte to z mé strany jako hrubost, ale pouze jako pokus o dosažení práv řečníka. Taktéž prosím některého z pověřených místopředsedů vlády České republiky, aby se vrátil na jednání Poslanecké sněmovny.
Vážený pane poslanče Bratský, pokračujte.
Poslanec Petr Bratský: Děkuji. Zástupce vlády asi ten hluk nemohl vydržet. A já potrestám ty, kteří hovořili, tím, že nebudu opakovat to, co jsem před chvílí četl.
Nejde o zcela nový institut, byl samozřejmě využíván i před rokem 1990, ale po tomto roce došlo k jeho zákonné úpravě a je jedním z takzvaných operativně pátracích prostředků. ***