(12.00 hodin)
(pokračuje Langer)
Třetí pilíř a postih, tak jak o něm hovoří platná strategie vlády v boji proti korupci na léta 2006 až 2011. Trvalá pozornost a průběžné vyhodnocování procesů, u kterých je možné předpokládat vznik korupčních podmínek, musí být zavedeno do systému vnitřní kontroly všech veřejnoprávních institucí. Policie a další instituce musí mnohem aktivněji a důsledněji přistupovat k prověrce poznatků a podnětů získaných od občanů k podezření z korupčního jednání. Prověřování poznatků musí být založeno na individuální spolupráci se svědky a poškozenými. Cílem všech postupů a opatření musí být zefektivnění činnosti policie a urychlení vyšetřování případu korupce. Ptejme se, nakolik se daří policii tyto úkoly vyplývající z platné strategie vlády naplnit. Ptejme se, zda namísto zavádění nových legislativních opatření již v rámci existujících bylo učiněno vše, co učiněno býti mohlo, a na základě konstatování "snažili jsme se, je to pořád málo" teprve potom přicházeli s návrhem nových řešení. Ale v okamžiku, když je uložen úkol, ten úkol nevím, je-li plněn, kontrolován, a bez toho, aniž bychom znali výsledky analýzy plnění těchto úkolů, se zde přichází s novými právními instituty s tím, že toto je konečně to řešení. To je, vážené kolegyně a kolegové, metodicky naprosto fatálně špatný přístup.
Vláda ve své strategii, a tady je dlužno říci, že ne všechna opatření, ne všechny úkoly byly realizovány tak, jak o nich strategie z podzimu roku 2006 hovořila, stanovila toto:
Zřízení speciálně protikorupčního soudu a státního zastupitelství se zaměřením na korupci veřejných činitelů a korupci při veřejných zakázkách a dalších významných činnostech obecného zájmu. Zde bylo postupem času konstatováno, že zřizování specializovaných institucí není to správné řešení. Já jsem měl možnost slyšet opakovaně vyjádření například nejvyšší státní zástupkyně, která jednoznačně podporuje specializaci jednotlivých složek státních zastupitelství např. na oblast korupce. Myslím si, že v tuto chvíli není nezbytně nutné trvat na zřízení specializovaných institucí, nicméně podporovat další profesionalizaci a specializaci již existujících institucí.
Druhým cílem v oblasti postihu bylo personální a technické posílení specializované služby policie se zaměřením na boj proti korupci. Třetím zavedení institutu tzv. protikorupčního agenta se zaměřením na odhalování, zjišťování případů korupce. Předcházející bod se podařilo naplnit pouze zčásti. Pokud jde o zavedení protikorupčního agenta, ano, náš právní řád, vážené kolegyně a kolegové, již zná institut protikorupčního agenta. My jsme rozšířili pravomoci policie v této oblasti o možnost nasazovat policistu do korupčního prostředí s cílem získávat informace, tedy činit to, co do existence nebo neexistence tohoto právního institutu policie nemohla. A namísto toho, abychom zde dnes slyšeli zprávu ministra vnitra o tom, jakým způsobem se policii podařilo naplnit tento nový institut v našem právním řádu, možná čísla kolik protikorupčních agentů policie již vyslala, jak se tento institut osvědčil, jak policie s ním pracuje, kde jsou problémy, co policie potřebuje, co ministr vnitra potřebuje, aby již existující právní institut byl naplňován, místo toho zde přicházíme s další novelou. Takže my vlastně ani nevíme, jestli to, co jsme v boji proti korupci udělali, funguje, zda policie s tím pracuje, jaké jsou výsledky, a už hrrr hrrr předkládáme něco nového.
Znovu musím říct, že toto považuji z metodického pohledu za naprosto špatné. Stanovím cíl, přijmu úkol, zkontroluji plnění úkolu, a teprve na základě kontroly plnění úkolu říkám, jak dál. Pokud zjistím, že to, co bylo přijato, je nedostatečné, potom přicházím s něčím novým. Ale já jsem dosud neslyšel a neviděl a výbor pro bezpečnost určitě neměl k dispozici žádnou analýzu toho, jakým způsobem jest naplňována, daří se policii pracovat s institutem protikorupčního agenta. Co máme, je nová novela, která sama o sobě nic negarantuje, protože jestli výsledkem současného stavu je, že s protikorupčním agentem policie není schopna pracovat, žádného takového nevyslala, tak jak potom máme věřit tomu, že když přijmeme novou úpravu, to najednou půjde. Nenarazíme znovu na stejné bariéry, personální, technické, odborné, kapacitní, finanční? Právě proto je nezbytně nutné znát nejprve tu analýzu, aby potom mohl někdo věrohodně říci ano, toto jsme vyzkoušeli, toto je málo, potřebujeme něco víc.
Kdybych to chtěl zjednodušit, tak bych řekl, že nevím o žádném protikorupčním agentovi. Nevím a to je dobře. Jenom nevím, jestli je to dobře, protože jsou a já o nich nevím, což je dobře, anebo proto, že nejsou, a proto o nich nemohu taky ani vědět.
Součástí strategie vlády boje proti korupci bylo zpřísnění trestů za prokázanou korupci na základě novely trestního zákona za korupci spáchanou veřejným činitelem na 12, resp. 15 let odnětí svobody. Ano, to se stalo. Jinými slovy, tedy v oblasti postihu tento úkol, tento cíl strategie vlády boje proti korupci byl naplněn. A není tedy pravda, pokud někdo tvrdí, že nic uděláno nebylo.
Kolegyně a kolegové, ve svém vystoupení jsem v úvodu definoval tři základní mezníky v boji proti korupci ve volebním období této Poslanecké sněmovny. Bylo to přijetí strategie vlády boje proti korupci na období let 2006 až 2011, a to 25. října 2006. Současně jsem také hovořil o aktualizaci, resp. schválení programových cílů vlády do konce roku 2010 usnesením z 30. května 2007. Myslím, že pokud vláda přichází s takovouto iniciativou, přinejmenším by součástí této iniciativy měla být alespoň dílčí informace o tom, jakým způsobem je toto usnesení č. 596 plněno. Jakým způsobem jsou programové cíle vlády do roku 2010 plněny. Současně ale také třetím mezníkem v průběhu tohoto volebního období v boji proti korupci byl 28. duben 2008, kdy vláda projednala a usnesením vlády č. 492 vzala na vědomí Zprávu o plnění úkolů strategie vlády v boji proti korupci za období 2006 až 2007. Co vyplývá z této zprávy.
Strategie vlády, která byla přijata v roce 2006, je i nadále jediným přehledným vládním dokumentem sjednocujícím problematiku boje proti korupci. Znovu to zdůrazňuji: jediným přehledným vládním dokumentem sjednocujícím problematiku boje proti korupci. A zdůrazňuji to proto, že pokud teď tady hovoříme a projednáváme nějaký materiál, mám tisíc a jeden důvod, tisíc a přinejmenším dva argumenty pro to, označit tuto iniciativu jako nekoncepční, vytrženou z celkového konceptu strategie boje proti korupci, zaměřenou pouze na jeden z jejích pilířů, zatímco zcela pomíjející ty oblasti dvě, o kterých jsem hovořil a které považuji za neméně důležité. Nicméně co vyplývá z této zprávy z dubna 2008.
V oblasti prevence byla přijata opatření umožňující realizaci zrovnoprávnění elektronické a listinné formy komunikace občana s úřadem a úřadů navzájem. Ministerstvo vnitra připravilo návrh zákona o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentu. Ten byl předložen vládě, toho času - cituji z tohoto dokumentu - je projednáván v Parlamentu České republiky. Mohu sdělit, že toto je návrh zákona, který souvisí s iniciativou zřizující informační systém datových schránek, konverzi elektronického dokumentu v písemný, papírového dokumentu v elektronický a zrovnoprávnění elektronické a papírové formy dokumentu. Jinými slovy, toto bylo splněno. ***