(13.10 hodin)
(pokračuje Janota)
Čili velmi stručně, je to tradiční standardní postup, kterým postupovali všichni mí předchůdci v posledních letech, abychom snížili refinanční riziko.
Ještě jedna poznámka. Je to problém, který souvisí s tím, že zákon o státním rozpočtu schvaluje pouze Poslanecká sněmovna, kdežto zákon o dluhopisovém programu schvaluje i Senát. Pak logicky tyto zákony nemohou být v jedné zákonné normě, byť by tam fakticky patřily, protože jedna bezprostředně navazuje na druhou. Nicméně v tomto smyslu jsme jednali, ale Senát si nechce vzít pravomoc schvalovat dluhopisový program. Proto tento zákon nemohl být předložen na jednání Sněmovny v ucelené podobě včetně jeho dluhopisového krytí.
Dámy a pánové, děkuji za pochopení a věřím, že se podaří schválit tuto normu, která zjednoduší chování každého ministra financí, který nastoupí po mně v letošním roce, v souvislosti s financováním dluhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru financí Eduardu Janotovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Dolejš. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jiří Dolejš: Nechci při pátku zdržovat. Jde samozřejmě o téma, které je i technického charakteru. Samozřejmě, výrazné politikum je dáno tím, jaká je míra shody, či spíše neshody, jak dluhy chceme dělat, jak je chceme splácet a jaká je politická odpovědnost za již schválený rozpočet na letošní rok. Tím je řečeno mnohé a já si myslím, že jak ti, kteří budou aktivně hlasovat pro předložené usnesení, tak ti, kteří se kriticky vyjádřili a ještě vyjádří, že tato pozice bude vnímána především v dalších debatách, které ovlivní reálný vývoj veřejných financí právě v letošním roce.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa do obecné rozpravy k tomuto návrhu. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím.
Konstatuji tedy, že mi na začátku projednávání ani do ukončení obecné rozpravy nebyl předložen návrh 50 poslanců nebo dvou poslaneckých klubů, který by vetoval projednávání podle § 90 odst. 2. Proto budeme rozhodovat podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu. Přednesu návrh usnesení, ale ještě zagonguji pro ty, kteří mají zájem o tomto rozhodnout.
"Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 1017 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 414 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 414: z přítomných 153, pro 125, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Bylo tedy rozhodnuto v jednání pokračovat. Zahajuji podrobnou rozpravu a opět konstatuji, že do ní nemám žádnou přihlášku. Hlásí se někdo z místa? Není tomu tak. I podrobnou rozpravu končím.
Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan navrhovatel? Pan zpravodaj? Nemají zájem. Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtového schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2010 podle sněmovního tisku 1017."
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 415 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 415: z přítomných 152 pro 124, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministru financí, děkuji zpravodaji a končím bod č. 188.
Vzhledem k tomu, že jsme ještě stále před 14. hodinou, můžeme pokračovat v projednávání návrhů zákonů, které jsou tady podle schváleného programu schůze ve třetím čtení. Nyní následuje bod
97.
Vládní návrh zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně
některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání)
/sněmovní tisk 894/ - třetí čtení
Konstatuji, že pan ministr kultury Václav Riedlbauch je řádně omluven, ale hlásí se pan ministr dopravy Gustáv Slamečka, který ho nahradí z pověření vlády. Proto ho prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů stejně jako zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec Petr Bratský. Konstatuji, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 894/2.
Otevírám rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou písemnou přihlášku. Eviduji přihlášku pana poslance Petra Plevy.
Připomínám, že podle § 95 odst. 2 jednacího řádu ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popř. podat návrh na opakování druhého čtení.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chci podat návrh, který podávám nerad, protože tím jistě zarmoutím zde přítomného pana ministra Slamečku, což je mi upřímně líto. Přesto musím podat návrh na opakování druhého čtení.
Zdůvodním, co mě k tomuto návrhu vede. Víte, že návrh zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání je recepcí směrnice Evropské unie do našeho práva. Ovšem, stala se taková věc, že v tomto zákoně jsou i dva návrhy, které se směrnicí nesouvisí, tato směrnice tyto věci neobsahuje. Jsou to změny zákona o rozhlasovém a televizním vysílání a týkají se zhruba této problematiky. V prvním případě jde o to, že v zákoně o rozhlasovém a televizním vysílání zakazujeme, aby ten, kdo vlastní a provozuje síť elektrických komunikací - to jsou ty vysílače, prostřednictvím kterých jde televizní signál k obyvatelstvu - zároveň vlastnil také televizi či rozhlas, byl broadcasterem. Druhý návrh říká, že ten, kdo vlastní síť elektronických komunikací, vlastní a provozuje, může vlastnit pouze dvě tyto sítě, aby zde nedošlo k nějaké koncentraci a monopolnímu postavení.
Obě dvě tato ustanovení, která byla do zákona o vysílání přidána z vůle Poslanecké sněmovny, jsou tímto návrhem rušena. Možná že se vám nezdají tak zásadní a důležitá. Řeknete si: Vždyť je to vlastně marginalita, máme tady pluralitu v rozhlasovém a televizním vysílání. Máme. Opravdu. Ale já říkám, že zatím, protože podle pravidel dramatu, když v prvním jednání visí na scéně puška, ve třetím jednání vystřelí. Jestliže my teď umožníme, aby jedna osoba, ať už právnická nebo fyzická, vlastnila všechny sítě elektronických komunikací a zároveň mohla také vysílat, je opravdu velmi nebezpečné, že v budoucnu zde může vzniknout takový subjekt, který bude ovládat naprosto celý trh s informacemi. ***