(10.40 hodin)
(pokračuje Exner)
A nyní tedy ještě několik slov k samotné odpovědi na interpelaci. Skutečnost tedy je, že od května letošního roku jsou vypsány dluhopisy, prostředky jsou v zásadě k dispozici. Samozřejmě se na ně vztahují úroky, prostředky však dosud Lotyšsku poskytnuty nebyly. Je to ještě zkomplikováno rozhodnutím Rady EU č. 289, jak dokládá pan ministr financí, v němž Rada rozhodla o poskytnutí finanční pomoci v maximální výši 7,5 mld. eur jako celku za všechny zúčastněné, a do této částky se také počítá částka České republiky.
Bohužel rozhodnutí Rady je potom spojeno s rozhodnutím Rady EU č. 2009/290/ES 2, již citovaným, kde se konstatuje, že v maximální výši 3,1 mld. eur to má být v rámci systému střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států. Dodatečně, jak vyjasnilo příslušné ředitelství EU, je v EU názor, že to se vztahuje i na Českou republiku, ačkoliv tedy naše důvodová zpráva i okolnosti stanoví něco jiného.
V současné době jsme tedy jakoby ve dvou kleštích. Slibovanou solidaritu chceme potvrdit, Lotyšsko chce, abychom to dali na účely, kde, jak nyní i pan ministr potvrdil, ale nepotvrzuje to jen on, potvrzují to i mezinárodní ukazatele, potvrzují to i samotní lotyšští ekonomové a činitelé - cituji jenom z odpovědi na interpelaci: "Ukažte mi toho hlupáka, který v této současné situaci by chtěl vložit peníze do lotyšské ekonomiky, byť jen jednu kopějku," řekl bývalý premiér Kalvitis, nebo: "Lotyšsko dalo mezinárodním věřitelům lehkomyslné a ekonomicky nezdůvodněné sliby, jejichž plnění zvýší úroveň bídy v zemi, a bude tak v ní dlouhé období sociální deprese. Evropa nám pomůže, ale bohužel pomoc formou úvěru zatáhne zemi do nových dluhů, které budeme schopni splatit tak možná za sto let." Bývalý trojnásobný premiér Skele. Čili v této situaci se momentálně nacházíme.
Myslím si, že výhled, který stanovil ministr financí, o jednání, které bude dále v této věci mít jak s lotyšským ministrem financí, tak s premiérem, tak ve vládě ČR, tak případná jednání na úrovni guvernérů, nás plně opravňují k tomu, aby Poslanecká sněmovna dále sledovala tento případ, a pan ministr financí by snad mohl v tomto poměrně výjimečném případě souhlasit s tím, že když Sněmovna odsouhlasí nesouhlas - ani tak ne s odpovědí na interpelaci, ale vlastně se stavem, který je, tak využije příležitosti, aby s odstupem další doby mohl podat zprávu, jak se celá situace vyvíjí. Myslím si, že i do budoucna by bylo potřeba se z této věci poučit jak na ministerstvu, tak ve vládě, ale také v tom, jak Poslanecká sněmovna schvaluje podobné návrhy, které přinášejí další komplikace a týkají se zhruba 5 mld. korun.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, aby to bylo jasné, navrhuji nesouhlas s uvedenou interpelací.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Ano, děkuji. Dále do rozpravy se nikdo nehlásí, proto... Pan ministr se hlásí. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Pane předsedo, dámy a pánové, jenom upřesním některé věci, které tady byly zmíněny. Pochopitelně jsme nediskutovali v souvislosti se zákonem o této solidární pomocí nic než půjčku, to znamená není to ani dar, ani dotace. Je to půjčka. Tato půjčka měla být přesně v intencích nákladů, které jsme my měli se získáním těchto peněz na trzích. Zdůrazňuji: 7 let, 2 roky odklad splátek, roční úrok a za 7 let má být splacena jistina. Takto důsledně bude formulována smlouva.
Co se týče debaty a o malém a středním podnikání. V tom spíš teď je ale právní problém, pro mě aspoň, a budu rád, když se to vyřeší, protože v zákoně to explicitně není. Nicméně souhlasím, že v důvodové zprávě a v diskusi k tomuto problému tam malé a střední podnikání bylo velmi, velmi akcentováno.
Chci říct, že problém Lotyšska je v podstatě ten, že Lotyši měli enormní ekonomické růsty, které byly ale hnány úvěry, a to ještě úvěry v eurech, to znamená dopad na ekonomiku dneska je dvojnásobný. Prostě zbortil se domeček z karet. Rychlost ekonomického růstu nestála na zdravých základech, a proto dneska Lotyši jsou ve velmi komplikované situaci.
Poslední věcí, kterou jsem chtěl tady zmínit, je, že prostředky dneska jsou deponovány na účtu České exportní banky. Exportní banka s nimi pracuje, čili nejsou ladem. Čili v tomto smyslu je jasné využívání těchto prostředků.
Závěrem. Ano, jsem potěšen, že Sněmovna se zajímá o tento případ, a jsem připraven respektovat stanovisko Sněmovny v každém případě, ať bude takové, či makové, a jsem připraven informovat podrobně o dalších krocích, a to nejen na základě interpelací, ale i na základě své vlastní iniciativy. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Pokud se nikdo již nehlásí do rozpravy, rozpravu končím. Pan poslanec Kováčik chce odhlášení, takže já vás odhlásím.
Pan poslanec Exner navrhl, aby Poslanecká sněmovna přijala usnesení, a to vyslovit nesouhlas s odpovědí pana ministra financí Eduarda Janoty na interpelaci poslance Václava Exnera. Máme potřebné kvorum.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 352 z přihlášených 90 poslankyň a poslanců pro návrh 32, proti 36. Konstatuji, že s tímto usnesením nebyl vysloven souhlas.
Děkuji. Tím jsme dnešním dnem ukončili projednávání odpovědí členů vlády ČR na písemné interpelace. Končím bod číslo 185.
Budeme pokračovat bodem číslo
165.
Návrh rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2010
/sněmovní tisk 923/
Tento materiál uvede, pane premiére, který z ministrů? Pan ministr Šebesta. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr zemědělství vlády ČR Jakub Šebesta Vážený pane předsedo, vážené poslankyně a poslanci, rozpočet na každý rok je současně vymezením úkolů Státního fondu rozvoje bydlení, který realizuje významné programy státní bytové politiky. Mezi nejvýznamnější výdajové položky rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení patří tradičně podpora rekonstrukcí panelových i nepanelových bytových domů, tzv. program Nový panel. Na tento účel návrh rozpočtu vymezuje částku ve výši 1,095 mld. na skutečné výdaje spojené s čerpáním úrokových dotací již uzavřených smluv a částku 1 mld., kterou je limitována možnost uzavírat v roce 2010 smlouvy nové.
Návrh rozpočtu dále počítá s prostředky ve výši 200 mil. Kč na poskytování dotací v nové formě investiční podpory sociálního bydlení a s pokračováním podpory mladých domácností formou nízkoúročeného úvěru na pořízení bydlení v celkovém objemu 1,5 mld. korun. ***