(9.40 hodin)
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, tato interpelace a hledání dobré odpovědi na ni, ať už ze strany premiéra Mirka Topolánka, který byl jejím prvním adresátem, tak již mojí, znamená v podstatě velmi jemnou právní problematiku, interpretaci jak v oblasti pracovního práva, tak práva mezinárodního. Já jsem si s ohledem na reakci na tu moji odpověď na interpelaci pana poslance Exnera opatřil další podklady nebo dobrozdání, další právní analýzu toho problému, ze které musím vycházet. Já samozřejmě nejsem právník a nikdy se nebudu činit odborníkem v oblasti, ve které odborníkem nejsem. Toto je opravdu vysoce odborný problém.
Abych zrekapituloval tu problematiku. V prvé řadě z odpovědi vyplývá, je to i částečně odpověď na zde položenou otázku, že zákoník práce v platném znění je právním předpisem, který a priori nemusí řešit právní vztahy s tzv. kolizním prvkem, a v daném případě ten kolizní prvek, jenom tak pro rekapitulaci, je dán, neboť Rádio Svobodná Evropa má sídlo ve Spojených státech amerických.
Za druhé, rekapituluji, že jde-li o právní vztah s kolizním prvkem, je třeba mj. určit, na základě jakého práva se daný právní vztah řídí. Úprava posouzení těchto skutečností je obsažena v zákoně o mezinárodním právu soukromém a procesním a může být rovněž regulována a je regulována mezinárodními smlouvami. A tam v podstatě platí možnost volby práva mezi účastníky smluvního vztahu s výjimkou možnosti odchýlit se od kogentních ustanovení práva státu, na jehož území je právní vztah fakticky realizován; lidsky řečeno, tam, kde je vykonávána práce.
Za stěžejní však - opakuji a pan poslanec se tady na to také odvolával - považuji komunitární nařízení již zde uvedené, zmíněné, číslo 593 z roku 2008, vycházející z podobných principů. Toto nařízení se vztahuje i na pracovněprávní vztahy s výjimkou již zmíněného zákazu odchylky od kogentních norem. Platí, že smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze její části a právo určené na základě tohoto nařízení se přitom použije bez ohledu na to, zda je právem některého z členských států, či nikoliv. Jinými slovy, lze zvolit i práva státu mimo Evropskou unii včetně práva Spojených států.
Z toho všeho, co zde bylo řečeno, co bylo již dáno v odpovědi, kterou jsem panu poslanci v této věci zaslal, vyplývá, že jde o soukromoprávní vztah a do soukromoprávních vztahů vláda opravdu zasahovat nemůže. To je moje vyjádření k interpelaci i k tomu, co zde zaznělo v reakci na moji odpověď.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane premiére. Chce pan poslanec reagovat? Ano, pan poslanec Exner se hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo vlády, ještě jednou děkuji. Myslím si, že jste naprosto správně zopakoval to, co je v interpelaci, v odpovědi na interpelaci, co jsem já uvedl, a znovu jste to potvrdil. Všechno vypadá tak, že je možná volba práva právě s výjimkou těch kogentních prvků. A o tuhle záležitost jde. Proč najednou ty kogentní prvky českého práva nejsou použity, zůstává nevyjasněno. Samozřejmě máte veliký trumf v ruce. Věci u nás už posuzovaly soudy až po Ústavní soud. Věc první z těch dvou žen je v současné době už u Evropského soudu pro lidská práva a je požadavek, aby se na stranu stěžovatelky postavilo i Chorvatsko, jehož je občankou.
Plně souhlasím s tím, že vláda nemůže nijak vstupovat do soukromoprávních vztahů, ale čemu stále nerozumím, je obhajoba toho, co, ač jsem také neprávník, pokládám za samozřejmé, že právo zvolit je možné. Upozorňuji, že ani americké právo, které je rozhodné pro Svobodnou Evropu, nepřipouští okamžitou výpověď bez udání důvodu, ale že v daném případě byla použita tzv. politika organizace, politika Svobodné Evropy, která už to při tom výkladu, který byl použit, umožňuje. Myslím si, že je ale věcí vlády České republiky, a to kterékoli vlády, jestli právě zákon, který jste citoval, o mezinárodním právu soukromém a procesním, je v tomto směru dodržován, nebo není.
Na základě těch všech skutečností navrhuji Poslanecké sněmovně, aby nesouhlasila s odpovědí předsedy vlády na tuto interpelaci, i když jsem si vědom, že pokud by to případně bylo odhlasováno, tak pravděpodobně setrváte i po dalších třiceti dnech na podobné odpovědi.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Další do rozpravy se nikdo nehlásí, tedy rozpravu končím. Pan poslanec v rozpravě navrhl návrh usnesení, že Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády Jana Fischera. Zazvoním a budeme hlasovat o tomto návrhu. Pan poslanec žádá odhlášení, já vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami. Ještě jednou se pokusím zazvonit, aby se kolegové, kteří nejsou v jednací síni, mohli dostavit a přihlásit, aby mohli hlasovat.
Já jen poprosím kolegy, kteří jsou přítomni v Poslanecké sněmovně a nejsou přihlášeni, aby tak učinili, protože nám chybějí dva poslanci, abychom mohli začít hlasovat. Ještě učiním poslední pokus, zazvoním...
Takže je patrné, že si ostatní kolegové z toho dělají srandu. Vyhlašuji přestávku do 10.15 hodin a poprosím předsedy poslaneckých klubů, aby zajistili účast poslanců v Poslanecké sněmovně. Děkuji.
(Jednání přerušeno v 9.49 hodin.) ***