(20.20 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Jaké všechny tyto kroky, které musíme mít na paměti, měly konkrétní dopady na českou ekonomiku? Český finanční sektor, na jehož celkových aktivech se ze tří čtvrtin podílejí banky, nebyl přímo zasažen krizí na finančních trzích a i nadále zůstává ve velmi slušné kondici. Tady mi dovolte poznamenat dvě věci. Ze všech zemí OECD pouze ve třech nebyly nuceny jejich vlády intervenovat na domácím finančním sektoru. Jednalo se o Českou republiku, o Slovenskou republiku a o Mexiko.
Aniž bych chtěl jakkoliv eskalovat diskusi z té doby a pozdější mediální reminiscence, k tomuto období se vztahuje můj výrok i výrok premiéra Topolánka, že není potřeba mít obavy, že jsme poměrně pevný ostrov jistoty v rámci finanční krize. Tento výrok byl později posunut do času hospodářské krize, ke které se dostaneme za chvíli v mém vystoupení, a bývá často zaměňován s tím, že jsme se snad domnívali, že se týká i vývoje hospodářského růstu. To jsme se nedomnívali, domnívat nemohli, neboť v našem případě se jedná o velmi malou liberální ekonomiku, orientovanou na export, kde vnější prostředí, zejména vnější poptávka v eurozóně, ovlivňuje náš hrubý domácí produkt daleko víc než jakákoli - opakuji jakákoli - hospodářská politika vlády. Možná že k tomu slovu jakákoliv bych měl ještě jako věřící křesťan dodat zaplať pánbůh. Komerční banky mají v České republice dostatek likvidity a jsou vysoce ziskové. Například zisk po zdanění v prvním čtvrtletí 2009 byl ve výši 11,9 mld. Kč, což je pouze o necelých 7 %, přesně 6,6 %, méně než ve stejném období roku 2008.
Pád Lehman Brothers se v českém finančním sektoru projevil růstem rizikových prémií, zvýšenou preferencí likvidity a s tím souvisejícím zamrznutím peněžního trhu a snížením likvidity trhu státních dluhopisů. Česká národní banka reagovala snižováním měnově politických sazeb a zavedením pravidelných dodávacích repo operací. Tyto kroky sice napomohly k poměrně rychlému obnovení likvidity trhu státních dluhopisů, situace na peněžním trhu se však k normálu vrací jen pozvolna, jistě to všichni znáte z reálného života.
Česká ekonomika se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 dostala do recese díky své vysoké otevřenosti a orientaci na vývoz, primárně do zemí Evropské unie, primárně do zemí eurozóny. Slábnoucí poptávka v zemích našich obchodních partnerů, popřípadě na jejich exportních trzích, měla za následek dramatické poklesy vývozu, dovozu a průmyslové produkce. Ta se meziročně propadá dvouciferným tempem již od listopadu 2008. To se logicky promítlo i v navazujících odvětvích a službách. Negativní vývoj vyvrcholil v prvním čtvrtletí roku 2009 mezičtvrtletním i meziročním poklesem hrubého domácího produktu o 3,4 %, flash odhad HDP za druhé čtvrtletí pak byl ještě horší. Oslabení nákladových i poptávkových tlaků vede téměř ke stabilizaci cenové hladiny.
Jaká jsou východiska? Co můžeme očekávat v následujících dnech, týdnech a měsících? Světová ekonomika se snad, doufejme, mírně zotavuje z recese. Od jara 2009 dochází ke zlepšování na akciových trzích a zhruba v téže době začala oživovat i průmyslová výroba a export. K silnému růstu se vrátila Čína a další asijské ekonomiky, byť jsou tady některé spekulativní pochybnosti o trvalosti čínského růstu. Ekonomika USA zpomalila v roce 2008 na 0,4 % a ve druhé polovině roku už klesala. Pokles pokračoval...
Já si nejsem jist, paní předsedající, jestli mohu pokračovat, není-li přítomen předseda nebo místopředseda vlády. (Smích v sále.) Promiňte - pane místopředsedo. Samozřejmě mohu pokračovat.
Pokles pokračoval v prvních dvou čtvrtletích roku 2009 o minus 1,6 % a minus 0,2 % mezičtvrtletně, ve třetím čtvrtletí byl vystřídán růstem o 0,6 %. Inflace v listopadu zrychlila na 0,4 % díky vyšším cenám energií. Míra nezaměstnanosti vzrostla v říjnu 2009 na 10,2 %, v listopadu poklesla na 10 % a stejnou hodnotu měla i v prosinci. K překonání recese napomohl nárůst spotřeby vlivem vládních stimulů - včetně snížení daní! Poslouchejte ještě jednou! Vládních stimulů včetně snížení daní! Na akciové trhy se vrátil optimismus, Dow Jonesův index vzrostl o zhruba 55 % proti minimu z počátku března 2009.
Známky zlepšení jsou patrné na trhu nemovitostí. Jsou však zatím slabé. (V sále se ozývá smích, bliká světlo, jako by je někdo vypínal.) Americké domácnosti začínají více šetřit, což může pro budoucnost znamenat velkou změnu. Nekonečná sanace bank a finančního sektoru představuje riziko pro další vývoj.
Poté co byla v hlavních rysech prosazena reforma zdravotního pojištění, se diskuse o hospodářské politice přenesla k otázce, zda a v jaké míře pokračovat ve státních stimulech. I nad tím se musíme zamyslet, pokud projednáváme tak důležitý zákon jako změnu návrhu o daních z příjmů. Pokračovat, či nepokračovat ve stimulech? Zvýšit, či nezvýšit daňovou progresi? Tady prosím, abychom si uvědomili, že nic není bez souvislostí a bez znalosti vnějšího okolí. Těžko můžeme s plnou odpovědností rozhodnout o tak zásadním návrhu zákona.
K vnějšímu prostředí samozřejmě patří to, co je v zásadě pro naši ekonomiku jeden z nejzásadnějších indikátorů, a to je vývoj hrubého domácího produktu v eurozóně, neboť, jak už jsem zmínil, vývoj hrubého domácího produktu v České republice je především vázán na poptávce v zemích Evropské unie, na poptávce z eurozóny. Jak to tedy vypadá? Hrubý domácí produkt v eurozóně vzrostl v roce 2008 o 0,6 %. Pokles začal ve druhém čtvrtletí roku 2008, obrat k růstu nastal ve třetím čtvrtletí 2009, a to byly 0,4 % proti 0,2 %. Tady se začalo zdát, že začíná mírně svítat, byť se nemůžeme zbavit obav, zda ono světlo na konci tunelu není například jenom světlem proti jedoucímu vlaku. I takové riziko tady samozřejmě existuje. ***