(20.30 hodin)
(pokračuje Kalousek)
V silné recesi bylo Německo. První odhad naznačuje pokles o 5 % v roce 2009. Tady jenom pro zajímavost uvádím, že pokles v Německu o 1 % se promítne poklesem zhruba o 0,5 až 0,6 % v ČR automaticky, aniž by se jakkoliv změnilo prostředí v ČR. Poklesne-li Německo o 1 %, klesáme my automaticky o 0,5 až0,6 %. Ve 2. čtvrtletí roku 2009 však poněkud překvapivě Německo přišlo k růstu o 0,3 % mezičtvrtletně. Ve 3. čtvrtletí růst dosáhl 0,7 % oproti 0,5 %. Poklesem byly postiženy mj. ekonomiky silně závislé na exportu průmyslových výrobků, což je samozřejmě příklad České republiky. Meziroční propad průmyslové výroby vyvrcholil v dubnu až květnu 2009, pak byl zaznamenán růst objednávek. Tady je však na místě úvaha, zda růst objednávek byl vyvolán vyšší poptávkou, a tedy příslibem vyššího růstu, anebo zda jenom došlo k tomu, že v době největší krize podniky vyprášily své sklady, které teď potřebují doplnit, a to znamená nějaký skokový nárůst objednávek, který ovšem se zase zastaví a přijde plató číslo dvě, to znamená opět je tu v predikci těžko předvídatelné riziko, které se buď naplní, nebo nenaplní.
Průmyslová výroba od té doby meziměsíčně roste s výjimkou října. V listopadu se její meziroční pokles snížil na 7,1 %. Míra nezaměstnanosti v evropských zemích v listopadu 2009 vzrostla, shodně jako v USA, tady je tato shoda docela zajímavá, na 10 %. V Německu po letech poklesu či stagnace začala růst spotřeba domácností. Oživení podpořené státními zásahy nabralo sílu začátkem léta. Relativně nízká nezaměstnanost i inflace podpořily spotřebu. Ve 3. čtvrtletí však spotřeba opět poklesla.
Tady je zajímavé, že vláda pro podporu růstu připravila balík daňových úlev. Na tomto místě jsem chtěl odpovědět panu poslanci Jandákovi, který se ptal pana poslance Vilímce, zda ví o dopisu 44 významných německých průmyslníků. To samozřejmě všechny noviny přinesly, a proto to ti pánové také psali. Oni totiž dobře věděli, že je-li uzavírána koalice CDU s liberály, tak že vlajkovou lodí liberálů byly daňové úlevy a že nehrozí, že opravdu nehrozí, že tato koalice může zvýšit daně. Nevědělo se v té chvíli, zda se podaří liberálům některé daňové úlevy, a bylo absolutně vyloučeno, že taková koalice by mohla přijít s vyšším zdaněním. Takový dopis bez rizika reálného dopadu, to je přece sousto pro média. To napíšou i v ČR a přečtou si to i čeští poslanci! Takže ano, o tomto dopisu samozřejmě víme. Pokud by tam vyhrála volby sociální demokracie, skutečně si nejsem jist, že takový dopis by byl napsán. Jsem spíše přesvědčen že nikoliv.
U středoevropských ekonomik vedl vysoký podíl průmyslové výroby a závislost na exportu do EU také k poklesu ekonomického výkonu. Na Slovensku vedl vysoký podíl exportu, zejména automobilů, i pokles zahraničních investic v prvním čtvrtletí 2009 k prudkému poklesu HDP. Prosím, Slovensko pokleslo o minus 8,6 % mezičtvrtletně. Od 2. čtvrtletí snad však HDP roste. Propad za rok 2009 se přesto bude pravděpodobně pohybovat kolem 5 % a Slovensko pravděpodobně bude mít svůj propad za rok 2009 ještě o něco větší než ČR. Krize na Slovensku vedla k nárůstu míry nezaměstnanosti přes 12 %, což je nejvíc za poslední čtyři roky.
Poměrně zajímavý pohled, bez kterého těžko můžeme rozhodovat o českých veřejných rozpočtech, poměrně zajímavý pohled je na polskou výjimku. Polská ekonomika se patrně jako jediná v EU vyhnula recesi. Mírný růst v prvních třech čtvrtletích roku 2009 byl tažen spotřebou domácností. Pomohlo také oslabení zlotého, mohutný fiskální impuls a nízká zadluženost podniků i domácností. Roste však nezaměstnanost, která v listopadu dosáhla 11,4 %. Tady je poměrně zajímavé porovnání mezi Slovenskem a Polskem, kde je zřejmá skutečnost, že v době krize mělo Polsko svoji národní měnu, která devalvovala vůči euru, na rozdíl od Slovenska, kdy existence jejich domácí měny pomohla mnohem víc překonat některá úskalí krize.
Co je ukazatel, který jsem velmi rád, že mohu zopakovat v této Poslanecké sněmovně. Zeptal jsem se pana poslance Vidíma před začátkem tohoto bodu, zda ví, kolik je ropa Brent. Pan poslanec Vidím řekl, že neví. Já jsem říkal, jak chcete rozhodovat o dani z příjmů? Tedy musíme vědět, že ropa Brent se v posledních týdnech obchoduje kolem 80 dolarů za barel, průměrná cena za rok 2009 však byla 61,9 dolaru za barel. V tomto vývoji se odráželo očekávání ekonomického zotavení, navíc se ropa také kvůli klesajícímu dolaru opět stala předmětem investic. V uplynulém roce se snížila poptávka po ropě ve vyspělých ekonomikách. Pokles byl zřejmě vyvažován rostoucí poptávkou Číny a dalších zemí, které nebyly tolik zasaženy globální hospodářskou krizí.
Ve své predikci dalšího vývoje, a tedy i vývoje českých veřejných rozpočtů a našich daňových příjmů, dále musíme vycházet z předpokladu, že snad už nedojde k dalším výrazným negativním událostem na finančních trzích. V roce 2010 tedy lze očekávat v globálním měřítku přechod k růstu. U ekonomiky Spojených států očekáváme za rok 2009 změnu reálného HDP ve výši minus 2,6 oproti minus 2,8 v předchozím roce (řečník se napil) - děkuji za pochopení - a v roce 2010 pak mírný růst o 2 % oproti 1,5 % bývalého předpokladu. Pro rok 2011 pak se pro americkou ekonomiku odhaduje růst na 2,5 %. Riziko představuje nedostatečná konsolidace finančního sektoru a vysoká nezaměstnanost.
V evropské ekonomice za rok 2009 je odhadována změna HDP na minus 3,9 a pro rok 2010 byl mírně optimisticky navýšen předpokládaný nárůst 0,9 na 1,1. To samozřejmě samo o sobě znamená velmi malý dopad, ale je tam přece jenom onen příznivý trend postupného navyšování předpokladu.
Jak to bude vypadat na globálních finančních trzích? Pro finanční trhy byl rok 2009 bezpochyby rokem bouřlivým. Mimořádná podpůrná opatření centrálních bank a vlád sice napomohla stabilizaci finančního systému, budoucí vývoj však zdaleka není prost rizik, což by ostatně měly připomínat nedávné události z Dubaje či z Řecka. Řecko už je příliš blízko k naší ekonomice a k našemu finančnímu systému. ***