(19.10 hodin)
(pokračuje Severa)
b) které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo jiný obdobný doklad,
c) nebo jehož technický a provozní stav neodpovídá požadavkům bezpečnosti létání.
Dovolím si navrhnout, aby v odst. 1 písm. b) bylo doplněno: "které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo nemá letovou způsobilost soukromého provozovatele v nájemním vztahu".
Zdůvodnění tohoto návrhu.
Jedním z trendů dnešního vojenství je nástup i soukromých nestátních firem, kdy ke skutečné špičce v tomto sektoru patří i vojenské společnosti, které nabízejí tyto letecké služby od výcviku přes testování zbraní až po elektronický boj.
Řeknu pár slov o tom, jak je to v zahraničí.
Soukromé vojenské korporace dnes tvoří významnou součást vojenského sektoru. Nabízejí řadu služeb a ozbrojené síly mnoha států by se bez nich už nemohly obejít. S nadsázkou se říká, že logistickým oddělením Pentagonu je například firma Halliburton, bez jejíž pomoci by Američané a síly nové irácké vlády mohli jen těžko usilovat o kontrolu území.
Některé prestižní vojenské firmy používají pro zabezpečení své činnosti i vlastní letectvo a existují i takové, které se na letecké služby specializují. Ve výbavě soukromých vojenských společností i méně formálních uskupení se nejčastěji vyskytuje letecká technika z arzenálu bývalého Sovětského svazu. Také osádky mívají často tento původ. Uvádí se, že na světě je k dispozici okolo 200 až 300 nájemných vojenských pilotů, z nichž drtivou většinu tvoří bývalí letci ze SSSR. Příkladem může být dnes už legendární jihoafrická firma Executive Outcomes a její dceřiná společnost Ibis Air, která provozovala vrtulníky Mil z bývalé NDR. Její bitevníky Mi-24 výrazně přispěly k úspěchu mise Executive Outcomes v Sieře Leoně, jež skončila porážkou protivládní povstalecké skupiny RUF. Vojenské firmy disponují rovněž transportními letouny značky Antonov a pravděpodobně i lehkými proudovými letouny, jako je L-39.
K nejúspěšnějším a nejznámějším v současnosti patří americká firma Blackwater USA, která provádí řadu operací v Iráku. Její vzdušná divize Blackwater Aviation používá především vrtulníky americké výroby, které jsou vyzbrojeny kulomety. Provozuje též lehké dopravní letouny CASA C.212 Aviocar, které slouží hlavně pro zásobování a výsadky. Nedávno byl ovšem jeden stroj tohoto typu upraven na jakýsi provizorní gunship, když byla do jeho boku instalována i dvojice kulometů.
Jiný typ soukromých vojenských firem představují dvě americké společnosti ATAC /Airborne Tactical Advantage Company/ a ATSI /Advanced Training Systems International/, které zaměstnávají bývalé letce US Air Force a US Navy a poskytují nácvik vzdušného boje pilotům zemí NATO včetně USA.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás na chvilku přeruším a požádám Sněmovnu opět o klid. Vás požádám o dokončení vašeho projevu. Jsme v podrobné rozpravě. Chápu, že chcete odůvodnit své jednotlivé body, ale logicky.
Ještě prosím paní kolegyně a pány kolegy o klid, ať můžeme dokončit tento bod. A prosím i netelefonovat v sále u stolku zpravodajů, pane kolego.
Prosím, pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Pavel Severa: Já jsem skončil u možnosti pro výcvik pilotů v zemích NATO. Firma provozuje dvě švédské stíhačky Saab F-35 Draken a šest izraelských letounů a v korporaci vlastní také několik malých stíhacích bombardérů. Obě firmy jsou tak komerčními protějšky, známých "Agresorů", tedy leteckých útvarů napodobujících protivníka, a dochází k velkému zlevnění výcviku.
Jako poslední bych chtěl dát příklad z Německa a Francie, kdy na upravené biz-jety Learjet 35A spoléhá i firma Gesellschaft für Flugzieldarstellung, která funguje v německém Hohnu. Její bílé letouny hrají velice významnou roli ve výcviku Luftwaffe, protože tahají a vypouštějí cvičné cíle a vytvářejí prostředí pro nácvik elektronického boje.
Podobné služby poskytuje také francouzská společnost Aviation Défense Service, jejímž majitelem je největší evropská zbrojní a letecká korporace EADS. Stroje AVDEF s typickým bílým trupem a temně modrými ocasními plochami se účastní především operací francouzského letectva a námořnictva.
Věřím, že tyto informace mohou napomoci ke zlevnění a ke zkvalitnění práce v rámci vojenských uskupení, a to nejenom u nás. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Pavel Severa. Nemám žádnou jinou přihlášku do podrobné rozpravy. Nevidím, že by se někdo hlásil z místa. Končím podrobnou rozpravu a ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr obrany nemá zájem o závěrečné slovo. Pan zpravodaj také nemá o závěrečné slovo.
Nezazněl žádný návrh, o kterém bychom měli hlasovat v podrobné rozpravě. Končím druhé čtení tohoto tisku. Končím bod 21. Děkuji místopředsedovi vlády a ministru obrany Martinu Bartákovi. Děkuji zpravodaji Michalu Hrbatovi.
Budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze. Dalším bodem našeho dnešního odpoledně večerního jednání je bod
54.
Návrh poslanců Petra Braného, Miloslavy Vostré, Bohuslava Sobotky a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších
náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci
a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 956/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 956/1. Požádám, aby u stolku zpravodajů zaujali svá místa Petr Braný jako zástupce navrhovatelů a pan poslanec Pavel Svoboda jako zpravodaj pro prvé čtení. Zároveň žádám pana poslance Petra Braného, aby jako zástupce navrhovatelů předložený návrh tisku 956 uvedl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Braný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych odůvodnil předkládanou novelu. Budu se snažit být stručný, protože čas jsou peníze a máme toho ještě hodně před sebou, byť je noc ještě mladá.
Nejdříve mi dovolte z důvodové zprávy, kterou máte před sebou, jenom připomenout jednu věc, a to že navrhovaným opatřením se v návaznosti na novelu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, pro posílení právní jistoty navrhuje zpřesnit vše, co je osvobozeno od daně u náhrad představitelů státní moci.
Dále se už nebudu zabývat důvodovou zprávou, mohl jste si to každý z vás přečíst a jistě jste tak učinili. Chtěl bych jenom nad rámec této důvodové zprávy říci, že cílem novely je vypustit ze zákona č. 236/1995 Sb. výjimku, a tato výjimka, kterou chci vypustit, a předkladatelé jsme se na tom shodli, je, že daně pro ústavní činitele by neměly být řešeny speciálním zákonem, výjimkou, ale měly by platit pro nás obecné zákony z hlediska legislativy, tedy otázka daní, co platí pro každého občana.***